STS-71

STS-71 byla mise raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo první spojení raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracela původní tříčlenná posádka stanice, kterou vystřídala nová dvoučlenná posádka.

Posádka raketoplánu

Robert L. "Hoot" Gibson (5) velitel * Charles J. +more Precourt (2) pilot * Ellen S. Bakerová (3) letový specialista 1 * Georgy J. "Greg" Harbaugh (3) letový specialista 2 * Bonnie J. Dunbarová (4) letový specialista 3.

Pouze start

Anatolij Solovjov (4), Roskosmos (CPK), 19. +more základní expedice (Mir) * Nikolaj Budarin (1), Roskosmos (RKK Eněrgija), 19. základní expedice (Mir).

Pouze přistání

Vladimir Děžurov (1), Roskosmos (CPK), 18. +more základní expedice (Mir) * Gennadij Strekalov (5), Roskosmos (RKK Eněrgija), 18. základní expedice (Mir) * Norman Thagard (5), NASA, 18. základní expedice (Mir).

Předstartovní přípravy

Přípravy na misi STS-71 začaly s mimořádně velkým předstihem, už v roce 1992. V závodech Rockwell International v Downey byla vyrobena nová a zmodernizovaná verze spojovacího uzlu APAS. +more První spojovací uzel byl použit při letu Sojuz-Apollo. Také orbiter Atlantis prodělal změny. Vlastní přípravy na let začaly v hangáru OPF. 20. dubna 1995 byl družicový stupeň převezen do budovy VAB, následující den ho technici připojili k motorům SRB a nádrži ET a 26. dubna se celá sestava přesunula na rampu 39-A. Odpočítávání bylo zahájeno 20. června ve 13. 30 UT. Start byl dvakrát odložen, až nakonec raketoplán odstartoval 27. června 1995 v 19. 32. 19,044 UT, přesně na začátku startovacího okna.

Průběh letu

Pohled na spojovací uzel v montážní hale V T +45 min se uskutečnil manévr OMS-2. +more Trval pouze 45 sekund a navedl družicový stupeň na dráhu ve výšce jen 157-292 km. Šlo o nejnižší dráhu v historii letů raketoplánů. Nízká dráha byla zvolena záměrně, protože umožňovala co nejrychlejší přiblížení k Miru. Další manévr ve 23. 11 UT zvýšil dráhu na 293 až 389 km, čímž ale klesla rychlost přibližování z 1 630 na 520 km za oběh. 28. června provedl pilot další manévr, aby se Atlantis dostal na dráhu 300-391 km a 29. června poslední manévr na zvýšení perigea. Potom Gibson uskutečnil závěrečný přibližovací manévr.

K vlastnímu spojení obou těles došlo ve 13. 00 UT, přesně v plánovaném okamžiku. +more Potom astronauti začali napouštět vzduch do spojovacího modulu. Za 90 minut mohl Gibson otevřít vstupní průlez a obě posádky se setkaly. Po přenesení osobní výbavy převzal Anatolij Solovjov velení na Miru a Nikolaj Budarin funkci palubního inženýra.

Na palubě Spacelabu se uskutečnily experimenty převážně z lékařské a biologické oblasti. Souběžně s tím byl na Mir překládán náklad. +more Obě tělesa se od sebe oddělila 4. července v 11. 10 UT. Atlantis se vydal na pomalý oblet stanice, potom přešel na samostatnou dráhu. Přistávací manévr začal ve 13. 45 UT zážehem motorů OMS. Raketoplán vstoupil do atmosféry a přistál na Kennedyho vesmírném středisku. K úplnému zastavení stroje došlo ve 14. 55. 27 UT.

Externí odkazy

[url=http://www. nasa. +moregov/mission_pages/shuttle/shuttlemissions/archives/sts-71. html]Stránka o STS-71 na webu NASA[/url] * [url=http://mek. kosmo. cz/pil_lety/usa/sts/sts-71/]Informace o letu STS-71[/url] (česky).

Kategorie:Mise Space Shuttle Kategorie:Expedice na Mir Kategorie:Kosmonautika v roce 1995