Salvador de Madariaga

Salvador de Madariaga y Rojo (23. července 1886, A Coruña, Španělsko - 14. prosince 1978, Locarno, Švýcarsko) byl španělský diplomat, spisovatel, historik a pacifista. Byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu a Nobelovu cenu za mír a v roce 1973 oceněn Cenou Karla Velikého.

Život

Salvador de Madariaga se narodil ve městě A Coruña ve španělské Galicii. Vystudoval inženýrství v Paříži.

Kariéra

Madariaga se vrátil do Španělska a stal se inženýrem společnosti železniční společnosti. V té době se poprvé dostal do kontaktu s intelektuály ze skupiny "Generación del 14".

V roce 1916 začal pracovat v Londýně jako novinář pro noviny The Times. Mezitím začal publikovat své první eseje. +more V roce 1921 se stal členem sekretariátu Společnosti národů a i rok později předsedou sekce, která se zabývala odzbrojením. V roce 1928 byl jmenován profesorem španělštiny na Oxfordské univerzitě. V této době napsal knihu o psychologii národa s názvem Angličané, Francouzi, Španělé.

V roce 1931 druhá Španělská republika jmenovala Madariagu velvyslancem ve Spojených státech a stálým delegátem ve Společnosti národů; druhý post zastával pět let. V lednu 1932 předsedal Radě Společnosti národů a odsoudil japonskou agresi v Mandžusku tak výrazně, že dostal přezdívku „Don Quijote de la Manchuria“. +more V letech 1932 až 1934 působil jako velvyslanec ve Francii. V roce 1933 byl zvolen do Národního kongresu a zastával funkci ministra školství a ministra spravedlnosti.

V červenci 1936 odešel do exilu v Anglii, aby unikl španělské občanské válce. Tam se stal hlasitým oponentem španělského státu pod vedením Francisca Franca.

V roce 1947 byl jedním z hlavních autorů Oxfordského manifestu o liberalismu. Zúčastnil se Haagského kongresu v roce 1948 a patřil mezi spoluzakladatele College of Europe v roce 1949.

Jako spisovatel psal knihy a eseje o Donu Quijotovi, Kryštofu Kolumbovi, Shakespearově Hamletovi a historii Latinské Ameriky. Vystupoval ve prospěch sjednocené a integrované Evropy. +more Psal francouzsky a německy, španělsky, galicijsky a anglicky.

V roce 1973 získal Cenu Karla Velikého za své příspěvky k evropským myšlenkám a evropskému míru. Po smrti generála Franca se v roce 1976 vrátil do Španělska a stal se členem Španělské královské akademie.

Osobní život

V roce 1912 si Madariaga vzal Constance Archibald, skotskou ekonomickou historičku. Měli spolu dvě dcery. +more Constance zemřela v květnu 1970. O půl roku později se Madariaga oženil s Emilií Székely de Rauman († 1991), která byla od roku 1938 jeho sekretářkou.

Salvador de Madariaga zemřel ve věku 92 let ve švýcarském Locarnu.

Ocenění

Madariaga obdržel za svůj život řadu cen, mj.:

* Čestný člen Královské akademie Španělska (1936) * Hansischer Goethe-Preis, Univerzita v Hamburku (1972) * Cena Karla Velikého (1973)

Odkaz

Jméno tohoto diplomata nese Madariaga European Foundation, která propaguje jeho vizi sjednocené Evropy, přispívající k mírovějšímu světu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Španělští spisovatelé Kategorie:Španělští novináři Kategorie:Španělští politici Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. +more třídy Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity Kategorie:Členové Španělské královské akademie Kategorie:Spisovatelé píšící anglicky Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Úmrtí v roce 1978 Kategorie:Muži Kategorie:Diplomaté Španělska.