Cesko.wiki Sambar
Author
Albert FloresSambar (Rusa) je rod jelenovitých přežvýkavců, jehož zástupci jsou rozšířeni v jižní a jihovýchodní Asii. Byli importováni do Austrálie, na Nový Zéland a do Ameriky.
Druhy
Sambar skvrnitý (Rusa alfredi) ** Sambar skvrnitý je vzácný druh sambara žijící na filipínských ostrovech Panay a Negros. Dříve se vyskytoval i na dalších ostrovech, například na Cebu, Leyte či Samaru. +more Údaje o počtu divokých jedinců jsou rozporné, průzkum na Negrosu z roku 2009 nalezl populaci v počtu asi tří jedinců. Množství sambarů skvrnitých žije v zajetí. Jak jméno napovídá, na rozdíl od ostatních sambarů je skvrnitý, srst je hustá a jemná. Status IUCN: ohrožený (EN). * Sambar luzonský (Rusa marianna) ** Druh sambar luzonský žije na filipínských ostrovech, například na Luzonu, Mindoru a Mindanau. Importován byl mimo jiné na Guam (kde se přemnožil) a Saipan (kde se neudržel). Status IUCN: zranitelný (VU). * Sambar ostrovní (Rusa timorensis) ** Sambar ostrovní, dříve také známý jako jelen (sambar) hřivnatý. Původní rozšíření zahrnuje ostrovy Malých a Velkých Sund (Jáva, Bali, Timor, Celebes) a Moluky. Byl importován například do Austrálie a na Nový Zéland. Je menší než sambar indický, váha 50-160 kg, výška v kohoutku 0,8-1,2 m. Zdržuje se především na travnatých plochách a plantážích. Je dobrý plavec. Status IUCN: zranitelný (VU). * Sambar indický (Rusa unicolor) ** Sambar indický je ze sambarů největší a nejtěžší. Průměrná váha je 110-310 kg, výška v kohoutku 0,7-1,5 m. Samci mají mohutné, až metr dlouhé, ale málo větvené paroží, obvykle jen se třemi výsadami. Samice paroží nemají. Srst je krátká a hrubá, obvykle beze skvrn, a to i u mláďat. Barva srsti je proměnlivá, od žlutohnědé přes různé odstíny hnědé až do tmavě šedé. Srst je nápadně hrubá až drátovitá. Obývá různá prostředí, přednost dává hustší vegetaci. Vyskytuje se v nadmořských výškách od mořské hladiny až do 3700 m n. m. Sambar indický je stádové zvíře. Samci žijí samostatně, samice se shlukují do menších či větších skupin. Potravu si sambar indický příliš nevybírá, pase se na široké škále stromů, keřů i bylin. Je aktivní především za soumraku a v noci. Sambar indický je oblíbenou kořistí tygrů a asijských lvů. Levharti a dhoulové útočí většinou spíše na mladé a nemocné kusy. Status IUCN: zranitelný (VU).
Výskyt
První tři druhy jsou domovem na ostrovech jihovýchodní Asie, sambar indický je rozšířen od indického subkontinentu na východ do Zadní Indie a jižní Číny a na jih až na Sumatru a Borneo.
Galerie
File:Sambar deers. jpg|Samice sambara indického s mládětem File:Rusa Deer (C. +more Timorensis). jpg|Sambar ostrovní File:Cervus alfredi5. jpg|Samec sambara skvrnitého File:Cervus Mariannus. jpg|Samice sambara luzonského.
Odkazy
Reference
Literatura
ANDĚRA, Miloš a ČERVENÝ, Jaroslav. Savci. +more (3), Kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci, zajíci, bércouni. 1. vyd. Praha: Albatros, 2000. 153 s. Svět zvířat, sv. 3. ISBN 80-00-00829-7. * STEINBACH, Gunter, ed. a REICHHOLF, Josef, ed. Savci. Šelmy, kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci. Překlad Vladimír Hanák. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2002. 160 s. Zoologická encyklopedie. ISBN 80-242-0672-2.