Samo Bohdan Hroboň

Technology

12 hours ago

Author

Samo Bohdan Hroboň (24. srpna 1820, Liptovská Sielnica - 30. července 1894, tamtéž) byl slovenský folklorista, překladatel, jazykovědec a básník s polskými kořeny. Byl představitelem mesiášské linie slovenského romantismu. Měl poměr s českou básnířkou německého původu Bohuslavou Rajskou.

Život

Narodil se v rodině evangelického faráře Jakuba Hroboně a Terézie Hroboňové, rozené Midielkové, jako nejmladší ze sedmi dětí. Z matčiny strany byl údajně potomkem polského šlechtického rodu. +more Od 1834 studoval na evangelické liceu v Levoči, kde se hned po příchodu zapojil do vlasteneckých aktivit starších spolužáků a postupně vedl i korespondenci s mnohými osobnostmi slovenského kulturního života. V letech 1835 až 1899 napsal do rukopisného sborníku Liber memorialis societas slavicae své první básně. Roku 1836 Samo poprvé vydává svůj první překlad z latiny a první folkloristický zápis. Ani ne o rok později jej přijali do Německého studentského samovzdělávacího spolku.

V roku 1839 přešel na evangelické lyceum do Bratislavy a začal si psát deník, který měl přes 8 000 stránek a v němž pokračoval až do své smrti. Aktivně se zapojoval do činnosti ve Spoločnosti česko-slovanské.

Se svou budoucí múzou, českou básnířkou Antonií Reissovou, známou pod literárním pseudonymom Bohuslava Rajská, se seznámil roku 1841. Roku 1842 začal se svým bratrem Ľudovítem studovat na německé univerzitě v Halle. +more Skrze sňatek svého bratra Ľudovíta s Milkou (Emílii) Zátureckou (1833-1877) se Hroboň dostal do příbuzenského vztahu se sběratelem lidové slovesnosti Adolfem Petrem Zátureckým. V Halle studoval teologii a filozofii, udržoval rozsáhlou korespondenci s Bohuslavou Rajskou, do níž se zamiloval. Sňatek by ale nejspíše neměl budoucnost a Samo by Rajské nedokázal život zajistit ani finančním zázemím.

Roku 1844 ovdověl český básník František Ladislav Čelakovský. Jeho žena Marie mu náhle zemřela na tyfus. +more Zanedlouho ovšem Čelakovský požádá Rajskou o ruku, a jelikož se Rajská stydí nabídku sňatku odmítnout, vdá se za něj.

Hroboň se po návratu z Halle nezapojil do rušného národního života, ale žil společně se svou matkou, a po její smrti se starším bratrem Ľudovítem, knězem v Liptovské Sielnici. Založil tu Spolek mírnosti. +more Letá trávil na salaši pod Bielou skalou v Tatrách, v selnické Suché dolině.

Svou izolaci překonával korespondencí s různými kulturními osobnostmi, ale předevšem s českým patriotem a psychiatrem v Ústavu pro slabomyslné Karlem Slavojem Amerlingem, zakladatelem slovanského vzdělávacího ústavu Budeč. Obracel se na něj se svými přetrvávajícími zdravotními problémy, jež již měly příznaky schizofrénie. +more V roku 1854 psal milostná psaní Márii Števlíkové a dokonce i jistému sielnickému sedláckému děvčeti jménem Zuzka.

Postupne ztrácel zrak, psáti mohl pouze levou rukou. Roozsáhlé deníkové záznamy a jiné další rukopisy jsou proto takřka nečitelné. +more Zemřel opuštěn v Liptovské Sielnici. Literární vědec Edmund Hleba naznačil, že básník mohl spáchat i sebevraždu, když napsal, že našel svůj konec v prostoru mezi farou a kostelem. Dokumentární film Samo Bohdan Hroboň realizovala Slovenská televize v Bratislavě roku 2001 v rámci televizního cyklu Kultura a náboženství (scénář Vlastimil Kovalčík, režie Fedor Bartko).

Hrob Sama Bohdana Hroboně a jeho brata Ľudovíta Jána Hroboně (1817-1880) se nachází v Liptovské Sielnici. +more_5. _2014. JPG|náhled'>Rodinný hrob Hroboňových.

Dílo

1857 - Slovenskje iskrice * 1861 - Slovopieseň * 1863 - Slovo o Goethem a Heglovi (filozoficko-estetická úvaha) * 1872 - Svätopompej * 1874 - Prosbopej slovenskjeho chorľavca-žobráka * 1878 - Pejan víťazný * 1861 - Slovopíseň * 1863 - Slovo o Goethem a Heglovi (filozoficko-estetická úvaha) * 1872 - Svatopompej * 1874 - Prosbopej slovenskjeho chorľavca-žobráka * 1878 - Pejan víťazný