Sanktusník
Author
Albert FloresStrážnici Sanktusník (sanktusová věž) je malá a štíhlá věžička nacházející se na hřebeni střechy presbytáře kostela obvykle zhruba nad hlavním oltářem, méně často (především u staveb z období pozdní gotiky) též na hřebeni střechy hlavní lodi nebo nad křížením lodí.
Charakteristika
Ve vížce je (případně původně byl) zavěšen malý zvon, používaný při zpěvu Sanctus a při pozdvihování, pro tento účel obsluhovatelný zevnitř kostela; odtud je odvozen i jeho název. Sanktusník coby architektonický prvek se objevuje již od 13. +more století. Zvláště v případě menších venkovských kostelů byl ve středověku jeho zvon často jediným kostelním zvonem. Později, zhruba od konce 15. století, začaly být s rozvojem kovolijectví a také se zvyšováním významu a bohatství měst u kostelů budovány mohutné, velmi často samostatně stojící zvonice s řadou velkých zvonů.
Užití
Sanktusník v závěru kostela Namebevzetí Panny Marie v Praze. +more Sanktusník je užíván při všech mších (v r. 2022) Ve 21. století už se v Česku sanktusníkový zvon užívá zřídka a na novějších kostelních budovách sanktusník nebývá vůbec stavěn. Stejná situace však nepanuje všude ve světě, například v Portugalsku je použití sanktusníkového zvonu běžné. Také tradiční katolíci užívají při vysluhování mše svaté podle misálu z roku 1962 sanktusník, je-li k dispozici.
Odkazy
Literatura
Související články
Sanktusník katedrály Notre-Dame v Paříži
Externí odkazy
Kategorie:Architektonické prvky Kategorie:Věže Kategorie:Kostely