Sanna Marinová

Technology

12 hours ago

Author

Sanna Marinová je finská politička, která je předsedkyní finské Sociálně demokratické strany od prosince 2019. Narodila se 16. listopadu 1985 v Helsinkách. Marinová začala svou politickou kariéru jako členka městského zastupitelstva v Tampere a později se stala ministryní v různých resortech. Na konci roku 2019 byla zvolena předsedkyní Sociálně demokratické strany a stala se tak nejmladším premiérem Finska v historii a třetí ženou ve funkci premiéra.

Sanna Marinová, celým jménem Sanna Mirella Marin, (* 16. listopadu 1985 Helsinky) je finská politička a od prosince 2019 předsedkyně vlády Finska. Jako členka Finské sociálně demokratické strany zasedá od roku 2015 v Parlamentu Finska. Po svém znovuzvolení poslankyní zastávala mezi červnem a prosincem 2019 post ministryně dopravy a komunikace ve vládě Antti Rinneho.

Rinne na funkci premiéra rezignoval 3. prosince 2019 a o pět dní později byla ve stranickém hlasování zvolena kandidátkou na předsedkyni vlády. +more Po schválení nominace parlamentem ji prezident republiky Sauli Niinistö jmenoval do úřadu 10. prosince téhož roku. Ve 34 letech se tak stala nejmladším finským předsedou vlády v historii a zároveň ke dni jmenování nejmladším stávajícím premiérem na světě. Do úřadu vstoupila jako třetí žena po Anneli Jäätteenmäkiové a Mari Kiviniemiové.

Na sjezdu sociálnědemokratické strany Finska byla 23. srpna 2020 na tříleté období zvolena předsedkyní strany.

Soukromý život a vzdělání

Sanna Marinová se narodila 16. listopadu 1985 ve finském hlavním městě Helsinky. +more Vyrůstala v chudších poměrech jako jediný potomek stejnopohlavních rodičů, biologické matky a její partnerky.

V roce 2004 maturovala na střední škole v Pirkkale. Podle vlastního vyjádření se tak stala prvním členem rodiny s dokončeným středoškolským a následné i vysokoškolským vzděláním. +more Roku 2017 absolvovala magisterský obor organizační studia na Tamperské univerzitě.

Do manželství s Markusem Räikkönenem vstoupila v srpnu 2020, v lednu 2018 se jim narodila dcera Emma.

Politická kariéra

V roce 2006 se stala členkou Mladých sociálních demokratů, kde mezi lety 2010-2012 působila ve funkci první místopředsedkyně. Politickou kariéru zahájila v Tampere, kde roku 2008 nebyla nejdříve zvolena do městského zastupitelstva. +more O čtyři roky později, ve věku 27 let, se již zastupitelkou stala a v obecních volbách 2017 byla znovuzvolena.

V roce 2014 se stala druhou místopředsedkyní sociálně demokratické strany. V parlamentních volbách 2015 byla poprvé zvolena do jednokomorového finského parlamentu za volební obvod Pirkanmaa. +more Po čtyřletém období mandát v následujících volbách obhájila. V červnu 2019 se pak stala ministryní dopravy a komunikace ve vládě Antti Rinneho.

Předsedkyně vlády

Rinne na premiérskou funkci rezignoval na počátku prosince 2019 poté, co se se jeho strana dostala do konfliktu s liberálním koaličním partnerem Finský střed. Ten Rinnemu vyčítal čtrnáctidenní stávku poštovních úředníků. +more Ve vnitrostranickém hlasování byla 8. prosince 2019 zvolena Rinneho nástupkyní v úřadu předsedkyně vlády, když porazila vůdce parlamentní frakce Anttiho Lindtmana těsným poměrem hlasů 32 : 29. Rinne formálně setrval ve funkci stranického lídra minimálně do sjezdu v červnu 2020.

Po povinném schválení nominace parlamentem ji prezident republiky Sauli Niinistö jmenoval premiérkou 10. prosince 2019. +more Ve 34 letech se stala nejmladším finským předsedou vlády v historii a zároveň ke dni jmenování nejmladším stávajícím premiérem na světě (33letý Sebastian Kurz byl v mezidobí úřadu rakouského kancléře). Finsko tak vyměnilo premiéra během předsednictví Evropské unie. Marinová sestavila kabinet na existujícím půdorysu pěti koaličních subjektů, jimž předsedaly pouze ženy - při vzniku 32letá Li Anderssonová Svazu levice, 34letá Maria Ohisalová Zelenému svazu, 55letá Anna-Maja Henrikssonová Švédské lidové straně a 32letá Katri Kulmuniová Finskému středu. Ženy v kabinetu obsadily dvanáct z devatenácti křesel.

Politické názory

V otázce vstupu Finska do NATO se po nástupu do funkce vyjádřila odmítavě, po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 kladně. V květnu 2022 společně s prezidentem Sauli Niinistömem oznámili, že podporují vstup Finska do Severoatlantické aliance. +more Šlo o součást procesu, v němž země přehodnocuje svůj neutrální status v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.