Cesko.wiki Santinka
Author
Albert FloresSantinka je přírodní památka v Českém ráji na území obce Dneboh. Nachází se přibližně 1,5 km severovýchodně od obce, na úbočí kopce Koruna, v nadmořské výšce kolem 325 metrů. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1993 a rozkládá se na ploše 4,77 hektaru. Santinka je místem s výskytem vápenců, které zde tvoří krásné skalkové útvary. Dominantním prvkem je skalní věž zvaná Santinka, která je tvořena vápencem a dosahuje výšky 25 metrů. Okolní skály jsou tvořeny vápenci z období svrchní křídy a patří k geomorfologickému okrsku Prachovské skály. Na svazích Santinky se nachází i řada dalších zajímavých skalních útvarů, jako jsou brány, jehly či jeskyně. Území je bohaté na rostlinný i živočišný život. Z rostlin se zde vyskytují například růže šípková, léčivka, pryskyřník aj., z živočichů pak hojně zastoupený ještěrka obecná. Přírodní památka Santinka je oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přicházejí prozkoumávat unikátní skalní formace a vychutnat si krásný výhled na okolní krajinu Českého ráje.
Santinka je zaniklá usedlost v Praze 6-Dejvicích, která stála východně od usedlosti Kotlářka v místech náměstí Na Santince.
Historie
Roku 1487 koupil malostranský kožešník Štěpán 3 strychy polí a založil na nich vinohrad. V jihozápadním rohu pozemku se nacházela prohlubeň způsobená přívalovými dešti, podle které se místu také říkalo „V rokli“. +more Majitelé se rychle střídali a často to byli měšťané ze Starého Města. V 16. století byla část vinice přeměněna na chmelnici.
V letech 1664-1673 ji vlastnil malostranský měšťan a císařský stavitel Santino de Bossi, po kterém získala název. Bossi zde postavil obytné stavení a pozemky vinice rozšířil.
Od roku 1699 byl jejím majitelem registrátor při stavovském úřadu Maxmilián Františe Wendt z Malé Strany, majitel nedaleké Duchonské a Heřmanova dvora. Koncem 18. +more století je k usedlosti uváděn dům, zahrada obehnaná zdí, zahrádka, jáma a bahnisko. Od roku 1788 až do počátku 20. století měla Santinku v majetku rodina Jana Linharta Hennera. Ve 20. století byl jedním ze spoluvlastníků profesor Kamil Krofta.
Jednopatrová barokní budova byla zbořena ve 30. letech 20. století v souvislosti s výstavbou školy v Bílé ulici.
Odkazy
Poznámky
Literatura
LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 258-259
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. chartae-antiquae. +morecz/cs/maps/19871]Nejnovější a nejúplnější plán královského hlav. města Prahy a obcí sousedních[/url]. Měřítko 1:12000, 1907, Brož, Josef. Městská knihovna v Praze * Orientační plán Prahy a obcí sousedních. [url=http://chartae-antiquae. cz/cs/maps/23056]Mapový list č. 10[/url]. Vydáno v květnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum * [url=http://web2. mlp. cz/mapa1938/list_29]Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 29. [/url] Městská knihovna v Praze.