Sarakino (Tetovo)

Technology

12 hours ago

Author

Sarakino (makedonsky: Сараќино, albánsky: Saraqina) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Tetovo v Položském regionu.

Geografie

Sarakino se nachází pouhých 7 km od města Tetovo a 1 km od hlavní dálnice. Je obklopeno dvěma řekami, Penou a Vardarem.

Sarakino je moderní venkovské sídlo s rozvinutým chovem zvířat a zemědělstvím. V okrajové části obce se nachází Svobodná tetovská hospodářská zóna o rozloze 94,74 ha. +more Momentálně je zde plánováno 25-30 průmyslových budov, kde má vzniknout až 7 tisíc pracovních míst.

Historie

Sarakino je kompaktní vesnice rozdělená do čtyř čtvrtí, které byly pojmenovány podle původu obyvatelstva - Bežanosko, Moravčansko, Trajčesko a Mamikomadovsko.

Zmínky o vesnici pochází z let 1467/68 z osmanských listin, kdy zde byla vystavěna první mešita. Vesnici získal do svého vlastnictví jistý Mehmed Bej, který vlastnil i pole v bývalé vesnici Trmčište.

Druhá zmínka o vesnici pochází z roku 1470, kdy jistý Kebir Bej daroval pole u vesnice Sarakino svým dvěma synům. Vesnice se v té době nacházela 1,5 km sevěrně od její dnešní polohy, lokalita je známá pod názvem Staro Sarakince.

Vesnice bývala v minulosti makedonská a žili zde obyvatelé křesťanského vyznání. Původní osada byla zničena četnými nájezdy muslimských zbojníků. +more Pozůstatky původní vesnice jsou patrné díky pozůstatkům zdí a keramiky.

Díky kvalitní zemědělské půdě sloužilo Sarakino jako farma i v osmanských dobách. Mezi nejznámější majitele vesnice patřili Abdurrahman Paša, Mehmed Paša, Džafer Paša, Akid Paša a Esad Paša. +more Mehmed a Džafer strávili většinu svého života v Istanbulu, tudíž neměli na obyvatelstvo přílišný vliv. Akid žil v nedalekém Tetovu a do vesnice dojížděl na kontroly. Přímo ve vesnici žil pouze Esad, který s obyvatelstvem velmi dobře vycházel.

Až do roku 1912 vlastnili většinu polí Turci a místní obyvatelé je kupovali ve velmi malém množství. Zbylá pole byla věnována zpět makedonským obyvatelům po první světové válce. +more Některé pozemky připadli i Albáncům z okolních vesnic.