Satmárský mír je mírová smlouva uzavřená mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší dne 30. dubna 1711 v sedmihradském městě Satu Mare. Smlouva ukončila Rákócziovo povstání, které probíhalo v letech 1703 až 1711, a přinesla určité zmírnění náboženského útlaku protestantů v Uhersku.
Podmínky smlouvy zaručovaly protestantům některá náboženská práva, jako například právo svobodně se usazovat, stavět kostely a školy nebo volně vyznávat svou víru. Protestantským svobodám byla také přiznána ochrana vojskem a možnost účastnit se veřejného života. Smlouva také stanovovala, že vojenské povolání veřejnými úřady není povinné pro osoby s uznávaným náboženským vyznáním.
Satmárský mír měl značný význam pro protestantskou menšinu v Uhersku a přispěl k pozdějšímu procesu emancipace. Smlouva byla však také kritizována za určitá omezení, která brzdila plnou rovnoprávnost protestantů. Navzdory svým nedostatkům se Satmárský mír stal základem dalšího vývoje náboženské tolerance v Uhersku a ovlivnil náboženskou politiku v regionu i v dalších obdobích.