Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty

Technology

12 hours ago

Author

Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty je článek na české Wikipedii, který se zabývá fenoménem masových sebevražd v moderní společnosti a jejich prezentací pomocí moderních sdělovacích prostředků. Článek pojednává o tom, jak sebevražda může být vnímána jako důsledek moderního způsobu života a sociálních problémů ve společnosti. Autor se zaměřuje na to, jak se tato tematika promítá do médií a jak je o ní informováno veřejnost. Článek také přibližuje různé teorie a přístupy k masovým sebevraždám, včetně sociologických, psychologických a kulturních analýz. Zmiňuje také příklady konkrétních sebevražedných událostí, které získaly velkou pozornost médií. Je zde také diskutováno o úloze moderní osvěty a prevence v oblasti sebevražd. Autor článku se zabývá otázkou, zda moderní sdělovací prostředky přinášejí vhodné informace o sebevraždách a jaký vliv mají na vnímání této problematiky ve společnosti. Celkově článek nabízí ucelený pohled na problematiku masových sebevražd ve spojitosti s moderní společností a médii.

Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty ( doslova Sebevražda jako masový sociální jev přítomnosti) je kniha českého filozofa a státníka Tomáše Garrigua Masaryka, ve které autor analyzoval stoupající tendence k sebevraždám v moderní společnosti. Poprvé byla kniha vydána v roce 1881 v německém znění, v roce 1904 pak byla vydána i ve znění českém.

Obsah díla

Ve svém díle si Masaryk všímal stoupající sebevražednosti v moderní společnosti jeho doby a za úkol si kladl tento jev analyzovat a vysvětlovat. Příčiny stále rostoucího trendu sebevražd se snažil nalézt v přírodních, geografických, hospodářských i sociálních faktorech, které na tehdejší společnost působily. +more Hlavní a nejsilnější důvod této „choroby“, jak ji Masaryk nazýval, však viděl v úpadku zbožnosti lidí v současné společnosti a v nedostatku mravních zákonů, kterými by se mohli řídit.

Masaryk současnou společnost vnímal jako společnost vzdělanou, avšak z velké většiny vzdělanou pouze napůl. Největší část obyvatelstva měla základní znalosti, které získala ve škole, ale vyšší konkrétní cíle ve svém životě neměla. +more Lidé však byli schopní přemýšlet o smyslu vlastního bytí, a to právě bylo zásadní cestou k jejich možné vnitřní nespokojenosti, která mohla vést až k sebevraždě.

Masaryk porovnával moderního člověka s divochem, u kterého se sebevražedné tendence spíše neobjevovaly. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma typy lidí byl v nahlížení na okolní svět. +more Zatímco divoch celý svůj život zaměřoval na svět okolní, který poznával především smyslově, moderní člověk vše kolem sebe vztahuje k vlastnímu niternému světu, který ho nutí pokládat si existenciální otázky. Otázky o smyslu vlastního života pak mohou člověka často zavést k negativním myšlenkám a k pochybnostem vedoucím ke sklíčenosti. Dokud bylo v lidské společnosti v průběhu dějin přítomno náboženství, které dávalo lidem ochranu a určovalo jim mravní pravidla, byl člověk jako takový podle úsudku T. G. Masaryka od chmurných myšlenek ochráněn. Problémem moderní společnosti je podle něj právě ztráta víry v Boha a s ním spojená ztráta morálních ukazatelů, kterými by se člověk mohl řídit.