Secesní architektura na Slovensku
Author
Albert FloresThermia Palace Secese se na Slovensko dostala ke konci 19. století a na začátku 20. století. Devatenácté století bylo obdobím obrovských změn v architektuře, obdobím hledání nových cest a neobracení se ke stereotypům minulosti.
Vlivy a příčiny
Rozvoj průmyslu a techniky přinesl nové typy staveb, materiálů a napomohl vzniku dalších stylů. Tyto tendence našly podporu i v nových estetických teoriích. +more Nové vyjadřovací prostředky hledaly mimo klasické tradice, v zdrojích tak rozmanitých, jako byly technologie, národní mýty či lidová architektura. Slovensko však podstatněji přispělo k obrodě architektury ne v dekadentní secesi, ale i ve vitálním přetavení národních podnětů. Dílo Dušana Jurkoviče patří v tomto ohledu k tomu nejlepšímu, co země dala Evropě.
Dušan Jurkovič
Dušan Jurkovič byl vybrán jako ideální kandidát pro přestavbu některých moravských lázní na slovanský způsob s tím, že nebude opakovat podobu západních lázní. Na jeho luhačovických stavbách lze dobře rozlišit způsob, jakým se stýká starší národopisný princip s hlavním vývojovým proudem, který směřoval přes secesi k moderně.
Další významnou etapu vývoje k moderní architektuře byly dvě vily, které Jurkovič navrhl pro svou rodinu v Brně a pro Dr. Náhlovského v Praze. +more Obě jsou půdorysně tvarovány v duchu anglických vilových staveb. Vnější tvar se prolamuje a z něj vystupují jednotlivé vnitřní objemy. Po skončení války se vrátil na Slovensko a navrhl pozoruhodnou stavbu - mohylu generála M. R. Štefánika na Bradle.
Spolkový dům ve Skalici
Spolkový dům v Skalici je barevný objekt stojící v řadové zástavbě, zajímavý vyobrazeními na průčelí a štítu budovy. Postavy a scény z dávné minulosti již možná nejsou dnešnímu člověku srozumitelné.
Typická secesní markýza je ze železa a zdobí ji rustikální srdíčkový ornament. Podobný ráz mají i závitnicové vzpěry, které vycházejí z rustikálních konzolí a podpírají přesahující střechu. +more Zajímavá je i barevnost budovy. Teplou okrovou omítku oživují modré rámy okenních otvorů a dveří, červené kovové prvky a zelená střešní krytina. Jurkovič totiž vytvořil neobyčejné spojení rustikální dřevěné kostry a moderní výplně. Boční stěny propouštějí světlo vsunutými okny v podobě hranolů s drobným čtvercovým rastrem. Pole mezi sloupky konstrukce zdobí lidový ornament.
Spolkový dům ukazuje, jak se dá mistrně spojit secesní linie a ušlechtilý národopisný sentiment s geometrismem moderny a její úsilím pozvednout prostý konstrukční skelet na výtvarný prvek. Dušan Jurkovič si málo všímal uherského nacionalistického nadšení a východiskem jeho tvorby byly moravsko-slovenské lidové stavby. +more Plnokrevnou lidovou výzdobu spojil se secesním ornamentálním bohatstvím v interiéru jídelny v komplexu Pustevnách na Radhošti.
Uherská secese
Kostel svaté Alžběty tzv. +more Modrý kostelík Vedle tradičních historizujících staveb se zde vytvořila zvláštní uherská secese, jejíž představiteli byli zejména Ödön Lechner a István Medgyaszay. Jednou z nejznámějších Lechnerových staveb na Slovensku patří kostel Sv. Alžběty zvaný Modrý kostelík (1909-1914) v Bratislavě. Podle jednoho ze starších výkresů měl mít kostelík kupoli. Profilovaná ornamentální křivka lemuje a rámuje základní architektonické tvary. István Medgyaszay byl autorem několika kostelů, ale nejznámější je první železobetonový kostel sv. Alžběty v Muli u Velkého Krtíše. I andělé lemující atiku jsou z téhož materiálu.
Stopy secese zůstaly na mnoha řadových domech bohatších měst na Pováží či na východním Slovensku. Někdy spatříme na jejich průčelích rostlinný ornament, smělou asymetrii nebo malbu zasněná děvy.
V Piešťanech byly postaveny lázeňské domy Thermia Palace a Irma, které jsou plné secesní ornamentaliky v duchu oficiální budapešťské linie architektury z konce secese.
Vídeň
Jiná byla secese přicházející na Slovensko z Vídně. Na dunajském nábřeží v Bratislavě stojí budova Filozofické fakulty UK, ale původně byla postavena jako vojenské velitelství. +more Připomínají to helmice na atice. Budovu navrhl Josef Rittner. Slušná budova je zvenčí nepříliš nápaditým ohlasem prací Otto Wagnera. Působivý je však hlavní sál, který dostal jméno „Moyzesův“ a v současnosti je využíván pro koncerty.
Odkazy
Reference
Literatura
Architektura na Slovensku, stručné dějiny, Henrieta Moravčíková * Dějiny architektury 20. století, Matouš Dulla