Seizmická bomba

Seizmická (zemětřasná) bomba je konstruována tak, aby se při dopadu zavrtala několik desítek metrů pod povrch a teprve poté explodovala. Následné rázové vlny, podobné zemětřesení, způsobí v oblasti dopadu mnohem větší škody na objektech, než při výbuchu na povrchu.

Princip

Koncept seizmické bomby navrhl inženýr britské firmy Vickers Barnes Wallis v roce 1941. Na rozdíl od tehdy běžných bomb s povrchovým účinkem, měla seizmická bomba ničit individuální cíle proniknutím hluboko pod povrch země a následným výbuchem způsobit umělou šokovou (zemětřesnou) vlnu. +more Pro účely hlubokého průniku bez poškození těla bomby měla být vybavena zesíleným pláštěm. Ani přímý zásah bodového cíle nebyl nutný a v případě opevněných cílů ani žádoucí kvůli zeslabení následné šokové vlny v betonu. Dopad do měkkého materiálu (voda, zemina) naopak znamenal hlubší průnik s výrazně ničivějším účinkem na základy opevněného cíle.

617. perutě ve Woodhall Spa, Lincolnshire

Použití za druhé světové války

Realizace seizmických bomb:

Vývoj po druhé světové válce

Po druhé světové válce s nástupem nukleárních zbraní opadl zájem o vývoj seizmických bomb, které i při extrémní velikosti zdaleka nedosahovaly účinnosti tehdy vyvinutých nukleárních bomb. Ačkoliv bomba Tallboy měla účinek ekvivalentní 6,5 tunám TNT, jaderná puma Little Boy měla sílu 15 000 tun TNT. +more Pouze Spojené státy později vyvinuly bombu T-12 Cloudmaker, která používala původní koncept destrukce šokovou vlnou, ale byla zesílena i pro potřeby bombardování opevněných cílů.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20090813135327/http://www.geocities.com/skidaddy20000/Bombs.html]Britské druhoválečné pumy[/url]

Kategorie:Explozivní zbraně Kategorie:Letecké pumy