Seleukovská éra
Author
Albert FloresAntiocha VI. Seleukovská éra byl systém číslování let používaný v Seleukovské říši a dalších zemích patřících k starověkým helénským civilizacím. Éra je datována od návratu Seleuka I. Níkátora do Babylónu ze svého exilu v Ptolemaiovském Egyptě roku 311 př. n. l., považovaném Seleukem a jeho dvorem za základnu Seleukovské říše. Zavedení nové éry je zmíněno v jedné z babylonských kronik, kronice Diadochi.
Seleukovská éra v sobě mísila řecké a babylonské prvky, kde podkladem byl jak sluneční, tak i měsíční cyklus. Jeden rok měl 12 měsíců, přestupný pak měsíců 13, přičemž během 19 let se vkládalo 7 přestupných roků.
Seleukovský kalendář byl vytvořen pro dvě různé skupiny uživatelů:
# Místní lidé říše používali babylonský kalendář, ve kterém nový rok spadal na 1 Nisan (3. +more duben 311 př. n. l. ), takže v tomto systému rok 1 Seleukovské éry zhruba korespondoval s obdobím od dubna 311 př. n. l. do března 310 př. n. l. # Makedonský dvůr převzal babylonský kalendář (nahrazený názvy makedonských měsíců), který ale počítal se zahájením roku na podzim (přesné datum je neznámé). V tomto systému rok 1 Seleukovské éry odpovídá intervalu od podzimu roku 312 př. n. l. do léta roku 311 př. n. l.
Tyto rozdíly v začátku datování samozřejmě mohou způsobit, že se jednotlivá data mohou lišit. Bickerman udává tento příklad:
:například obnovení Jeruzalémského chrámu Judou Makabejským, provedené přibližně 15. prosince 164 př. +more n. l. , připadá na rok 148 Seleukovské éry podle židovského (a babylonského) počítání, ale na rok 149 podle dvora.
Seleukovská éra byla používána až do šestého století n. l. +more, např. Zebedský nápis v Sýrii má datum 24 Gorpiaios, 823 (24. září, 512 n. l. ).
Literatura
S. I. Selešnikov (1974), Člověk a čas - nakl. Práce, Praha * Marie Bláhová (2001), Historická chronologie - nakl. Libri, s.r.o., Praha,