Selské povstání (1680)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Selské povstání roku 1680 bylo významným sociálním a politickým protestem venkovského obyvatelstva v českých zemích proti zvýšení robotních povinností a dalším negativním sociálním a ekonomickým podmínkám. Povstání bylo organizováno rolnickými vůdci a šlechtickými pány, kteří se postavili proti absolutistickým praktikám Habsburků. Během povstání se rolníci spolu s podporou části městského obyvatelstva vzepřeli autoritám a zaútočili na šlechtická sídla. Povstání bylo utlumeno rakouskou vojenskou silou a jeho dopady byly potlačeny. Nicméně, povstání vyvolalo dočasnou změnu v moci a sociálních podmínkách pro venkovské obyvatelstvo, což ovlivnilo další politické a společenské vývoje v Čechách.

Selské povstání z roku 1680, také označované jako selské rebelie, hnutí poddaných nebo nevolnické povstání, je souborný název pro řadu lidových povstání, která byla vedená roku 1680 (v menší míře ale i předešlých letech) za účelem stanovení míry robotního zatížení.

Důvody

+more'>Leopold na rytině z roku 1683 Samotné povstání bylo vyvrcholením situace, která nastala po třicetileté válce. Došlo k celkovému navýšení robotní povinnosti na 3 a více dnů v týdnu (před válkou bylo vyžadováno jen několik dnů ročně) a omezena osobní svoboda. Tento značný nárůst se dá vysvětlit tím, že v 17. století se, za účelem většího výdělku, rozšiřovaly velkostatky, ale v důsledku válečných událostí, hladu a epidemií se podstatně snížil počet poddaných, kteří nebyli nadále schopni unést vysoké nároky svých vrchností. Dalším faktorem bylo, že nově přistěhovalá cizí šlechta nebrala ohled na české sedláky a šlo jí především o finanční výdělek. Celé období (1620-1740) bývá označováno jako tzv. druhé nevolnictví. Toto označení ale není výstižné, na území Českých zemí totiž žádné první nevolnictví neexistovalo (pouze v západoevropských zemích).

Vrchnost zavedla odvod dávek z dědictví, řemesel, jarmarků, převozů a odvody naturálií. V polovině +more_století'>17. století došlo k inventarizaci poddanské půdy pro vymezení výše daní a odvodů. To samozřejmě vedlo k reakci ze strany poddaných, jako bylo odmítání roboty, útěky, soudy a dožadování se starých (předválečných) práv.

Průběh a důsledky

Roku 1680 sedláci připravili petici adresovanou císaři Leopoldovi, který přijel do Čech, aby unikl před morovou epidemií ve Vídni. +more Ten ale reagoval vydáním patentu rušícího veškeré selské výsady udělené před rokem 1618 a zákazem dalších petic. Po Leopoldově odjezdu ze země bylo několik stěžovatelů zatčeno. Císařova reakce vedla ke vzbouření 160 českých panství. Primárním ohniskem se staly severní a západní Čechy, ostatní centra byla spíš lokálního charakteru. Rebelie byly tvrdě potlačeny za použití vojenské síly, největší bojovou akcí byla porážka sedláků z bezdružického panství, údajně vedené Hansem Muckem, v bitvě na Ovčím vrchu nedaleko Bezdružic. Iniciovaly ale snahu uzákonit rozsah robot, který může vrchnost po poddaných vyžadovat (robotní patenty se dále vyvíjely až do poloviny 18. století).

Robotní patent stanovil robotní povinnosti na maximálně 3 dny v týdnu a zrušil nedělní a sváteční roboty. Výjimku císař povolil pro nenadálé a nebezpečné situace, které nestrpí odkladu (senoseče, žně, protržené rybníky a podobně). +more Tuto pomoc ale mělo panstvo poddaným kompenzovat odměnou. Přestože bylo nařízení 3 dnů překračováno, stanovilo hranici mezi zákonnou normou a bezprávím.