Sergej Witte
Author
Albert FloresSergej Juljevič Witte ( 29. června 1849, Tiflis, Ruské impérium - 13. března 1915, Petrohrad), také znám jako Sergius Witte, byl ruský politik, diplomat a předseda Rady ministrů Ruského impéria - historicky první premiér Ruska od roku 1905.
Životopis
Mládí
Sergej Witte se narodil německému luteránskému otci a gruzínské matce. Byl vychováván u rodičů své matky. +more Po skončení studií na Kišiněvském gymnáziu odešel Witte na Oděskou univerzitu v oboru matematika. Po maturitě se živil jako soukromý podnikatel, zvláště administrativou různých linek železnice v Rusku.
Politická kariéra
Ministr financí
Witte sloužil v letech 1889 - 1891 jako ředitel odboru železnic v ministerstvu financí. Během této doby dohlížel na ambiciózní program stavby Transsibiřské magistrály.
Car Alexandr III. +more v roce 1893 jmenoval Witteho ministrem financí, kterým byl až do roku 1903. Během jeho působení v tomto mandátu zažila ruská ekonomika nebývalý růst. Witte silně povzbuzoval zahraniční investory k tomu, aby investovali do Ruska. Witte také povzbuzoval růst ruského průmyslu, zejména těžbu kovů, petroleje, a výstavbu dopravních sektorů. Pro zlepšení ekonomiky a přitáhnutí zahraničních investorů obhajoval Witte omezení sil ruské autokracie.
Ministerský předseda
V roce 1905 jmenoval car Mikuláš II. +more Witteho ruským ministerským předsedou, tuto pozici držel ovšem pouhý rok. V pokusu o další modernizaci ruské ekonomiky dohlížel Witte na jednání o potřebách industrializace. Tato konference měla poskytovat doporučení budoucích reforem a data vstupu reforem v platnost.
Roku 1905 odjel do USA, kde podepsal smlouvu o ukončení rusko-japonské války. Během svého pobytu v USA se setkal s americkým bankéřem a podnikatelem Johnem Pierpontem Morganem.
Během ruské revoluce z roku 1905 vydal Witte manifest o vzniku a svolání parlamentu, vzniku konstituční monarchie, a organizaci Listiny základních práv a svobod z říjnového manifestu.
Po prvních volbách do nově vytvořeného ruského parlamentu Dumy rezignoval Witte na svůj post ministerského předsedy. Dále působil v ruské politice jako člen Státní rady, ale již nikdy nezískal výraznou roli ve vládě. +more Po vypuknutí první světové války varoval, aby se Rusko konfliktu neúčastnilo, avšak nedlouho po vypuknutí konfliktu Witte zemřel. Jeho skon do značné míry caru Mikulášovi II. usnadnil situaci v jeho protireformační politice.