Severo-jižní spojení (Brusel)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Severo-jižní spojení v Bruselu je důležitou dopravní tepnou ve městě. Jedná se o soubor dopravních komunikací a staveb, které slouží k propojení severní a jižní části belgického hlavního města. Severo-jižní spojení vzniklo za účelem zlepšit dopravní situaci ve městě a usnadnit přesuny mezi severem a jihem Bruselu. Hlavní částí Severo-jižního spojení je dálnice A201, která spojuje severní a jižní okraje Bruselu. Dálnice A201 je doplněna řadou křižovatek, mostů a tunelů, které umožňují plynulý pohyb vozidel po celém severo-jižním spojení. Severo-jižní spojení bylo postaveno v 70. a 80. letech 20. století a od té doby prošlo několika rozšířeními a modernizacemi. Cílem těchto úprav bylo přizpůsobit Severo-jižní spojení narůstajícímu objemu dopravy a zlepšit plynulost silničního provozu. V rámci modernizace byla také vybudována tramvajová trať a cyklostezky, čímž byla posílena i doprava veřejnou dopravou a cyklisty. Severo-jižní spojení je jednou z nejfrekventovanějších dopravních tepen v Belgii. Díky svému strategickému umístění a přístupu k hlavním městským křižovatkám je Severo-jižní spojení klíčovým bodem pro mnoho lidí cestujících přes Brusel.

V belgické železniční síti je severo-jižní spojení označeno číslem 0. Nástupiště podzemního Centrálního nádraží. Severo-jižní spojení představuje základní železniční osu v belgické metropoli Bruselu. Je vedeno tunelem, který na severní straně začíná u botanické zahrady a končí u kapelního kostela. Dlouhé je 3,8 km a dokončeno bylo roku 1952. Spojení tvoří tři vedle sebe paralelně vedené dvoukolejné tunely. Tratí projede denně na 1200 vlaků.

Na severo-jižním spojení se nacházejí tři nádraží:

* Centrální nádraží (které slouží de facto jako hlavní nádraží metropole) * Brusel Kongres * Brusel Chapelle

V současné době slouží spojení pro osobní vlaky, především celobelgického významu. Některé mezistátní vlaky (ICE, Thalys a TGV) nicméně pouze zajíždějí buď na severní (z Německa) nebo na jižní (z Francie a Velké Británie) nádraží. +more Nákladní vlaky jezdí tímto spojením málokdy, především z toho důvodu, aby nezvyšovaly vytížení trati. Brusel objíždějí většinou po trati č. 26.

Historie

Výstavba moderního spojení severního a jižního nádraží byla plánována již před první světovou válkou. Rozhodnutí padlo ještě v prvním desetiletí +more_století'>20. století; roku 1911 byla výstavba zahájena. Jeho dokončení však znemožnila následně i Velká hospodářská krize a druhá světová válka. Stavební práce byly dokončeny až na přelomu 40. a 50. let. Dělníci, kteří zbudovali tento tunel vyhloubili celkem 1 milion m3 zeminy, do země zakotvili 85 km betonových pilotů. Na stavbu bylo také spotřebováno 45 000 tun oceli a 742 000 tun železobetonu. Slavnostní otevření stavby se uskutečnilo dne 5. října 1952 za přítomnosti belgického krále Baudouina I. .