Cesko.wiki Severomořská ropa
Author
Albert FloresSeveromořská ropa je označení pro ropu, která se nachází v Severním moři. Tato ropná oblast se nachází výhradně pod Severním mořem a zahrnuje ropná pole ležící především v území Velké Británie a Norska. Severomořská ropa je důležitým zdrojem energie pro tyto země, které se těžbou zabývají již několik desetiletí. V oblasti Severního moře se nacházejí různé typy ropných polí, které zahrnují například vysokotlaké a nízkotlaké polohy, nebo polohy s břidlicovými válci. Těžba severomořské ropy je komplexní proces, který vyžaduje využití specializovaného vybavení a technologií. Severomořská ropa je využívána především pro výrobu benzinu, nafty a dalších ropných produktů, které slouží jako palivo pro dopravu a průmysl. Těžba ropy má velký ekonomický význam pro země Severního moře a představuje důležitý zdroj příjmů. Existuje však také řada negativních dopadů spojených s těžbou severomořské ropy, jako je možnost úniku ropy do moře a znečištění životního prostředí. Z tohoto důvodu je nutné přijímat opatření k ochraně přírody a minimalizaci rizik spojených s těžbou. Severomořská ropa je významnou součástí energetického sektoru Severního moře a hraje důležitou roli v energetické bezpečnosti těchto zemí. Je to téma, které vyvolává řadu diskusí a společenských debat týkajících se jejího vlivu na životní prostředí a budoucnost fosilních paliv.
Ropná pole a pole zemního plynu v Severním moři Severomořská ropa je směs uhlovodíků obsahující kapalnou ropu a zemní plyn a produkuje se z ropných zásob pod Severním mořem.
V petrochemickém průmyslu termín „Severní moře“ často obsahuje oblasti jako Norské moře a oblasti jako „West of Shetland“ (Západně od Shetland), "„Atlantic Frontier“ (Atlantické pohraničí) nebo „Atlantic Margin“ (Atlantický okraj).
Jako standardní hodnota na oceňování ropy se stále používá ropa Brent, i když termín teď obsahuje 15 složek těžených na polích v severní části Severního moře.
Historie
1851-1963
Komerční těžba ropy na pobřeží Severního moře začala v roce 1851, když James Young získal ropu z torbanitu těženého v skotském Midland Valley. V moři u Německa našli ropu u města Wietze nedaleko Hanoveru v roce 1859, což vedlo k objevení dalších 70 ropných polí, zásoby většinou pocházejí ze spodní křídy a jury a produkují celkově kolem 1340 m³ (8400 barelů) denně.
Zemní plyn byl objeven náhodou ve studně u Hamburku v roce 1910, což vedlo k menším objevům v dolomitech Zechsteinu v Německu. V Anglii firma British Petroleum objevila zemní plyn v podobných nalezištích v Eskdale v roce 1938 a v roce 1939 našli komerční ropu z doby karbonu u Eakringu v Nottinghamshire. +more Další objevy v East Midlands zvýšily produkci na 400 m³ (2500 barelů) denně, a druhá vlna objevů od roku 1953 do 1961 našla pole Gainsborough a 10 menších polí.
Rezervy a produkce
Britské a norské části obsahují nejvíc z velkých ropných zásob. Odhaduje se, že jen norská část obsahuje 54 % mořských zásob ropy a 45 % zásob plynu. +more Víc než polovina mořských rezerv byla podle oficiálních norských i britských zdrojů vytěžena.
Oddělení oxidu uhličitého
V Severním moři norská platforma na těžbu zemního plynu Sleipner odděluje oxid uhličitý z plynu pomocí aminových rozpouštědel a skladuje jej pomocí geologické sekvestrace. Sleipner redukuje emise CO2 o asi 1 milion tun ročně, což je 1/9000 celkových emisí. +more Náklady na geologickou sekvestraci jsou v porovnání s celkovými provozními náklady malé. Od dubna 2005 BP uvažuje o testu velké sekvestrace oxidu uhličitého odděleného z emisí elektrárny na ropném poli Miller, protože její zásoby jsou vyčerpány.