Seznam elektráren v Českých Budějovicích

Technology

12 hours ago

Author

Tato stránka obsahuje seznam průmyslových objektů, které se zabývají výrobou či kogenerací elektřiny na území Českých Budějovic a dosahují výkonu přinejmenším 100 kW.

Seznam

Elektrárna	Obrázek	Umístění	Založení	Výkon	Popis
FVE - BS-Reality servis		Nemanická	2009	150 kW	FVE - BS-Reality servis České Budějovice.
FVE - CB Auto		Milady Horákové	2010	161 kW
FVE DAVID SERVIS		Křižíkova	2009	101 kW
FVE Metropol	+morejpg\|128px'>Hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru	Senovážné náměstí	2009	148 kW
FVE S. M. S.		Dobrovodská	2010	506 kW
Hydroelektrárna čes. akciového pivovaru	Hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru	České Vrbné	1921	340 kW	Vznikla přestavbou Fellingerova mlýna, zrušena 1979, budova existuje, dvě Francisovy turbíny (2× 160 kW).
MVE České Vrbné		České Vrbné	1985	1960 kW	Dvě Kaplanovy turbíny (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW), provozuje 1. elektrárenská s. r. o.
MVE Sokolský ostrov	Elektrárna od Dlouhé louky	Jiráskův jez	1930	650 kW 760 kW	Původně tři Francisovy turbíny Škoda, z toho zachovány dvě (210 a 250 kW) a třetí nahradila r. 1936 Kaplanova turbína Storek 300 kW.
MVE u Trilčova jezu	Trilčův jez a elektrárna	Trilčův jez	1938	548 kW 650 kW	Podle dvě turbíny o celkovém výkonu 548 kW, podle dvě Kaplanovy turbíny: KT 263 a KT 264 Storek (2× 325 kW, 650 kW celkem). Slouží papírnám, původně dodávala přebytky do sítě. V roce 1997 vyrobila 2915 MWh (vše pro papírny).
Tepelná elektrárna	Parostrojní elektrárna s garážemi tramvají vpravo	Průmyslová ulice	1907	700 kW (1907)	Vznikla jako zdroj elektřiny pro tramvajovou dopravu. Původně dva parní stroje (2× 350 kW), 1913 přistavěn 630kW turbogenerátor, později 750 kW, před zrušením provizorně využívána jako teplárna (od r. 1948, ještě r. 1976).
Teplárna	Teplárna České Budějovice z Černé věže	Průmyslová ulice	1949/1962	66 MW ¹) 51,6 MW ²)	Stavba zahájena 1949 vedle elektrárny, přerušena 1950, obnovena 1962. V r. 2016 dva plynové a dva uhelné kotle, turbíny TG4 25 MW + TG5 14,6 (namísto původní 29,2) MW + TG6 12 MW.

:¹) od roku 2011 :²) od roku 2016.

Další zdroje

Českobudějovickou společností Jihočeské elektrárny (od r. 1950 Českobudějovické energetické rozvodné závody, od r. +more 1958 Jihočeské energetické závody) byla v roce 1922 vybudována na lignitovém ložisku u Mydlovar elektrárna zásobující město 22kV vedením. Dosahovala maximálního historického výkonu 100 MW. Později byla upravena na teplárnu (v 60. letech zásobovala teplem nejdříve MAPE a od roku 1967 i Zliv), která od roku 1974 zásobovala dálkovým parovodním potrubím severní část Českých Budějovic. Výroba elektřiny byla ukončena v roce 1998, dodávky tepla do Budějovic v roce 2000 (podle některých zdrojů již roku 1999). V roce 2001 byla přestavěna na výtopnu využívající zemní plyn. Mezi lety 2009-2011 (po odmítnutí plánů obří spalovny) byla výtopna zrekonstruována a přestavěna na teplárnu. Využívá kotel na plyn, kotel na biomasu a dva generátory o celkovém výkonu 3,5 MW (2+1,5 MW).