Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zahájila činnost po rozdělení Československa na své první schůzi hned 1. +more ledna 1993. Předtím působila jako Česká národní rada od červnových voleb 1992. V té době však šlo ještě o Československo. Vláda jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci k datu vzniku České republiky se automaticky stala vládou samostatné České republiky. Václav Klaus ve vedení koaličního uskupení ODS a KDS vedl většinovou pravicovou vládu společně s KDU-ČSL a ODA.
| Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| První vláda Václava Klause (2. +more července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) | První vláda Václava Klause (2. července 1992 - 4. července 1996) |
| Žádost o důvěru | Řádná první žádost vlády jmenované po volbách do ČNR | 105 | 63 | 27 | 195 | 98 | Získala důvěru a ujala se vlády, od 1. ledna 1993 jako vláda České republiky | Česká národní rada na své 2. schůzi projednala 13. a 14. července programové prohlášení vlády a přijala usnesení č. 30, jímž vyslovila důvěru vládě. Součástí navrhovaného usnesení byla původně i doprovodná doporučení nebo požadavky směřované vládě, které však nebyly schváleny. |
| Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. | Vláda během svého funkčního období nikdy z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyslovení důvěry a ani ze strany sněmovny nebylo iniciováno hlasování o vyslovení nedůvěry. |
.
| Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| Druhá vláda Václava Klause (4. +more července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) | Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 - 2. ledna 1998) |
| Žádost o důvěru | Řádná první žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 98 | 40 | 0 | 138 | 70 | Získala důvěru a ujala se vlády | Projednání mělo proběhnout 16. července, ale předseda sněmovny a ČSSD Miloš Zeman si vyžádal programové prohlášení vlády a jednání o týden odložil. Sněmovna tak o žádosti vlády jednala až 24. a 25. července, když 23. července projednala jen program schůze a vyslechla projev prezidenta Václava Havla a úvodní příspěvek premiéra Václava Klause. Pro důvěru hlasovali všichni přítomní poslanci vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA, proti celá KSČM a SPR-RSČ. Poslanci ČSSD před hlasováním opustili sál. Václav Exner (KSČM) navrhoval doprovodné usnesení s několika požadavky na vládu, které však sněmovna nepřijala. |
| Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. | Vláda ještě v roce 1996 uvažovala o připojení žádosti o vyslovení důvěry k návrhu zákona o státním rozpočtu, ale nakonec k tomu nedošlo. V květnu 1997 chtěli poslanci KSČM a SPR-RSČ podat návrh na vyslovení nedůvěry, ale bez podpory ČSSD nedali dohromady potřebných 50 navrhovatelů. |
| Žádost o důvěru | Vláda požádala o důvěru po provedení personálních změn ještě dříve, než poslanci ČSSD iniciovali hlasování o vyslovení nedůvěry. | 101 | 99 | 0 | 200 | 101 | Získala důvěru | Sněmovna o žádosti jednala na své řádné 11. schůzi. Pro vyslovení důvěry hlasovali všichni poslanci vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA a podpořil je také nezařazený Jozef Wagner (dříve ČSSD) za slib, že bude sněmovna moci kontrolovat privatizaci bank. Proti hlasovali zbývající poslanci ČSSD a nezařazená Marie Noveská (dříve ČSSD), spolu s KSČM a SPR-RSČ. |
| Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. | Na podzim 1997 znovu ČSSD zvažovala návrh na vyslovení nedůvěry, ale nepodala jej. |
| Vláda Josefa Tošovského (2. ledna 1998 - 22. července 1998) | Vláda Josefa Tošovského (2. ledna 1998 - 22. července 1998) | Vláda Josefa Tošovského (2. ledna 1998 - 22. července 1998) | Vláda Josefa Tošovského (2. ledna 1998 - 22. července 1998) | Vláda Josefa Tošovského (2.
Poslanecká sněmovna PČR, 3. volební období 1998-2002 Poslanecká sněmovna zahájila činnost na své ustavující schůzi 15. +more července 1998. Z mimořádných voleb vzešla vítězně ČSSD, levice však nezískala ve sněmovně většinu a ani strany pravice a středu se na společném vládnutí nedokázaly dohodnout. Vznikla tak „jednobarevná“ sociálně demokratická menšinová vláda Miloše Zemana, která vládla díky tzv. opoziční smlouvě s ODS.
| Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| Vláda Miloše Zemana (22. +more července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 - 15. července 2002) | | Žádost o důvěru | Řádná první žádost vlády jmenované prezidentem po předčasných volbách | 73 | 39 | 24 | 136 | 69 | Získala důvěru a ujala se vlády | Vyslovení důvěry bylo jako první bod pořadu 3. schůze sněmovny projednáno ve dnech 18. a 19. srpna. Celá KDU-ČSL a nově zvolená US hlasovaly proti, KSČM se zdržela hlasování a ODS před hlasováním opustila sál, aby snížila počet hlasů potřebných ke schválení. Pro vyslovení důvěry tak hlasovalo jen 73 poslanců ČSSD (s výjimkou nepřítomného Jana Kostrhuna), což však ke schválení stačilo. | | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. | Součástí tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a vládnoucí ČSSD bylo ujednání, že ODS v průběhu celého volebního období nepodá žádný návrh na vyslovení nedůvěry. Ani vláda z vlastní iniciativy nepožádala sněmovnu o vyjádření důvěry. A to ani když ji k tomu po krajských a senátních volbách roku 2000 vyzývala Čtyřkoalice. |
.
Poslanecká sněmovna PČR, 4. volební období 2002-2006 Poslanecká sněmovna zahájila činnost na své ustavující schůzi 9. +more července 2002. Levicové strany ve volbách získaly pohodlnou většinu. Sociálně demokratický premiér Vladimír Špidla sestavil „středovou“ vládní koalici s KDU-ČSL a US-DEU, která měla ve sněmovně těsnou většinu. Po neúspěchu ČSSD v evropských volbách podal Vladimír Špidla demisi a s ním skončila i vláda. Následovala vláda Stanislava Grosse, která však odstoupila po necelých 9 měsících kvůli vládní krizi spojené s majetkovou aférou premiéra. Na zbývající období do řádných voleb ji nahradila vláda Jiřího Paroubka.
| Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| Vláda Vladimíra Špidly (15. +more července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 - 4. srpna 2004) | | Žádost o důvěru | Řádná první žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 101 | 98 | 0 | 199 | 100 | Získala důvěru a ujala se vlády | Pro důvěru hlasovali všichni poslanci vládní ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, proti celá ODS a KSČM. Vlastimil Tlustý (ODS) po schválení důvěry navrhoval doprovodné usnesení, kterým by sněmovna od vlády požadovala střednědobý plán konsolidace veřejných rozpočtů včetně cílového termínu splnění tzv. maastrichtských kritérií. Sněmovna však jeho návrh nepřijala. | | Žádost o důvěru | Vláda požádala o důvěru poté, co v prezidentské volbě zvítězil Václav Klaus i za pomoci několika hlasů z řad ČSSD. | 101 | 99 | 0 | 200 | 101 | Získala důvěru | Sněmovna se sešla na mimořádné 11. schůzí s tímto jediným bodem programu. Pro důvěru se vyslovila celá vládní koalice, proti hlasovali všichni poslanci opoziční ODS a KSČM. | | Vyslovení nedůvěry | Vyvolala ODS v souvislosti s vládní reformou veřejných financí, s níž nesouhlasila. | 98 | 100 | 1 | 199 | 101 | Návrh nebyl přijat | Sněmovna o návrhu jednala v rámci své řádné 20. schůze 25. září dlouho do půl jedenácté večer a 26. září ráno přikročila k hlasování. Všichni poslanci koaliční vlády hlasovali proti návrhu, s výjimkou Josefa Hojdara (ČSSD), který se zdržel. Pro návrh hlasovala pouze menšinová opozice, které navíc chyběl nepřítomný Josef Mandík (KSČM). | | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) | | Žádost o důvěru | Žádost vlády jmenované prezidentem po demisi předchozí vlády | 101 | 99 | 0 | 200 | 101 | Získala důvěru a ujala se vlády | Na mimořádné 34. schůzi hlasovali pro důvěru všichni poslanci vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, proti celá ODS, KSČM a nezařazený Tomáš Vrbík (dříve US-DEU). Nejtěsnější možné většiny bylo dosaženo mimo jiné přivezením dvou poslanců ČSSD z nemocnice. | | Vyslovení nedůvěry | Hlasování vyvolala ODS v souvislosti s vládní krizí kvůli nejasným majetkovým poměrům premiéra Grosse. | 78 | 76 | 44 | 200 | 101 | Návrh nebyl přijat | Na mimořádné 43. schůzi hlasovali pro vyslovení nedůvěry všichni poslanci ODS a KDU-ČSL i nezařazený Tomáš Vrbík. Proti hlasovala celá ČSSD a větší část poslanců US-DEU.
Poslanecká sněmovna PČR, 5. volební období 2006-2010 Poslanecká sněmovna zahájila činnost na své ustavující schůzi 27. +more června 2006. Ve sněmovně byly silněji zastoupeny dvě hlavní velké strany: ČSSD a vítězná ODS, získat vládní většinu však nebylo jednoduché. Po prvním pokusu občansko-demokratického premiéra Mirka Topolánka o sestavení menšinové vlády, která nezískala důvěru sněmovny, následoval jeho druhý, úspěšný pokus s koaliční vládou ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Ani tato vláda nedisponovala silnou většinou a po vyslovení nedůvěry v březnu 2009 nastoupila přechodná „úřednická“ vláda Jana Fischera.
| Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| První vláda Mirka Topolánka (4. +more září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 - 9. ledna 2007) | | Žádost o důvěru | Řádná první žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 96 | 99 | 0 | 195 | 98 | Nezískala důvěru, podala demisi a byla dočasně pověřena výkonem funkce | Na mimořádné 5. schůzi sněmovny podpořili menšinovou vládu složenou z členů ODS a nestraníků všichni přítomní poslanci ODS, SZ a většina KDU-ČSL. Chyběly však hlasy tří poslanců KDU-ČSL včetně předsedy Kalouska, kteří před hlasováním opustili sál. Premiér Topolánek se hlasování nezúčastnil z důvodu džentlmenského „vypárování“ nepřítomné Lenky Mazuchové (ČSSD). Proti vládě hlasovala celá KSČM a ČSSD. Poprvé v historii samostatné ČR tak vláda nezískala důvěru.
Vláda podala 11. října demisi a prezident Klaus ji dočasně pověřil výkonem funkce. Dne 8. listopadu znovu pověřil sestavením vlády Mirka Topolánka, který do ní obsadil ministry navržené koaličními stranami ODS, KDU-ČSL a SZ. Tu však zprvu prezident odmítal jmenovat kvůli nesouhlasu s osobou ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Učinil tak až 9. ledna 2007. | | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 - 8. května 2009) | | Žádost o důvěru | Řádná druhá žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 100 | 97 | 1 | 198 | 100 | Získala důvěru a ujala se vlády | Pro důvěru hlasovali všichni poslanci vládní ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, proti KSČM a téměř celá ČSSD. Sociální demokraté Petr Melčák a Michal Pohanka při hlasování opustili sál. Pozoruhodným případem byl Petr Wolf (ČSSD), který řekl „Jsem proti návrhu. “ namísto zákonem vyžadované formy „proti návrhu“. Předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček započítal v souladu s jednacím řádem Sněmovny jeho projev jako zdržení se hlasování. | | Vyslovení nedůvěry | Iniciovala ČSSD v souvislosti s korupčními podezřeními ministra pro místní rozvoj, vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. | 97 | 101 | 0 | 198 | 101 | Návrh nebyl přijat | Sněmovna o návrhu jednala na mimořádné schůzi s tímto jediným bodem programu. Pro vyslovení nedůvěry hlasovali všichni přítomní poslanci ČSSD a KSČM, proti všichni přítomní poslanci ODS, KDU-ČSL, SZ a nezařazení Petr Melčák s Michalem Pohankou, kteří byli vyloučeni z ČSSD za předchozí hlasování pro důvěru vládě. | | Vyslovení nedůvěry | Kvůli pokračující aféře s údajnou korupcí ministra Čunka vyvolala ČSSD po necelém půlroce další hlasování o nedůvěře.
Poslanecká sněmovna PČR, 6. volební období 2010-2013 Poslanecká sněmovna zahájila činnost na své ustavující schůzi 22. +more června 2010. I když se vítěznou stranou stala ČSSD s 56 poslaneckými mandáty, nepodařilo se jí sestavit většinovou vládu. Prezidentem jmenovaný premiér Petr Nečas (ODS) sestavil zpočátku relativně silnou většinovou koaliční vládu s TOP 09 a Věcmi veřejnými. Později, po rozštěpení Věcí veřejných tuto stranu ve vládě vystřídala jedna z jejích frakcí, nově založená strana LIDEM. Vládní většina ve sněmovně se stala velmi křehkou. Dne 8. března 2013 nastoupil do úřadu nově zvolený prezident Miloš Zeman. V červnu 2013 podal premiér Nečas demisi a prezident 10. července jmenoval vládu nestraníka Jiřího Rusnoka. Ta důvěru sněmovny nezískala; prezident Zeman však již předtím vyhlásil záměr nepověřit nového premiéra a ponechat vládnout Rusnokovu vládu i bez důvěry.
| Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| Vláda Petra Nečase (13. +more července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | Vláda Petra Nečase (13. července 2010 - 9. července 2013) | | Žádost o důvěru | Řádná první žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 118 | 82 | 0 | 200 | 101 | Získala důvěru a ujala se vlády | Pro hlasovali všichni poslanci ODS, TOP09 a VV, proti jednohlasně ČSSD a KSČM. | | Vyslovení nedůvěry | Návrh podali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí a SFŽP. | 80 | 113 | 0 | 193 | 101 | Návrh nebyl přijat | Sněmovna týž den absolvovala celkem tři schůze: Na jedné projednala dva zákony vrácené senátem, druhá skončila neschválením pořadu a jediným bodem programu třetí byl tento návrh. Pro návrh hlasovali poslanci ČSSD a KSČM, proti návrhu všichni přítomní koaliční poslanci. | | Vyslovení nedůvěry | Návrh iniciovala opoziční ČSSD kvůli aférám spojeným s některými členy vlády a vládní krizi. | 84 | 114 | 0 | 198 | 101 | Návrh nebyl přijat | Pro návrh hlasovali opět poslanci ČSSD a KSČM a tentokrát i Kristýna Kočí a Jaroslav Škárka (VV). Vojtěch Filip podal námitku proti hlasování, ta však nebyla sněmovnou přijata. | | Vyslovení nedůvěry | Opozice požadovala odchod vlády v souvislosti s jejími reformami a úspornými opatřeními. | 85 | 113 | 0 | 198 | 101 | Návrh nebyl přijat | Sněmovna přerušila svoji 36. schůzi mimořádnou 37. schůzí s tímto jediným bodem programu. Jednání skončilo až před půlnocí. | | Žádost o důvěru | Vláda požádala o důvěru poté, co z koalice odešly Věci veřejné. Na podpoře se dohodla s částí jejich členů kolem vicepremiérky Karolíny Peake, která posléze založila novou stranu LIDEM jako součást vládní koalice. | 105 | 93 | 0 | 198 | 100 | Získala důvěru | Sněmovna se sešla na mimořádné 39. schůzí s tímto jediným bodem programu. | | Vyslovení nedůvěry | Opozice požádala o vyslovení nedůvěry kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu letatel CASA ze strany členů vlády i kvůli rozpočtové politice vlády. | 89 | 89 | 0 | 178 | 101 | Návrh nebyl přijat | Sněmovna téhož dne uzavřela svou mimořádnou 42. schůzi o důchodové reformě a pokračovala další mimořádnou schůzí. Pořad schůze však napoprvé nebyl schválen, a tak sněmovna ihned učinila další pokus, tentokrát úspěšný a před jedenáctou hodinou večerní dospěla k závěru. | | Zákon spjatý s vyslovením důvěry | Dne 5. září sněmovna neschválila vládní „stabilizační balíček“ vrácený senátem (sněmovní tisk 695) mimo jiné kvůli odmítavým hlasům šesti poslanců ODS. Vláda ihned předložila týž návrh znovu (jako sněmovní tisk 801) a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry. | 101 | 93 | 0 | 195 | 98 | Návrh zákona byl přijat s vyslovením důvěry | Návrh zákona prošel prvním čtením 18. září na 46. schůzi sněmovny a ve druhém čtení 24. října do něj byly zapracovány pozměňovací návrhy. Dne 7. listopadu šlo o finální schválení zákona ve třetím čtení. Tři z „rebelujících“ poslanců se předtím vzdali mandátu a těsně před projednáváním složili slib jejich náhradníci. | | Vyslovení nedůvěry | Opozice si vyžádala hlasování kvůli kontroverzní amnestii prezidenta Václava Klause, kterou spolupodepsal premiér Nečas. | 92 | 97 | 0 | 189 | 101 | Návrh nebyl přijat | Proti návrhu hlasovali poslanci vládních stran ODS, TOP09/STAN, LIDEM a nezařazení Michal Doktor a Pavel Bém. S opozicí hlasoval pro návrh i Jiří Paroubek. Lubomír Zaorálek navrhl doprovodné usnesení s vyjádřením nesouhlasu k amnestii, sněmovna to však uznala za nepřípustné. Pozornost upoutala neúčast při hlasování vicepremiéra a prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga, který v rozpravě vyjádřil k amnestii kritiku. | | Dne 14. června 2013 požádali poslankyně a poslanci ČSSD předsedkyni poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou o svolání mimořádné schůze s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Stalo se tak po propuknutí tzv. Kauzy Nagyová. Schůze se očekávala v úterý 18. června 2013. Den předtím, v pondělí 17. června však premiér Petr Nečas sám podal demisi, čímž hlasování o důvěře předešel. | Dne 14. června 2013 požádali poslankyně a poslanci ČSSD předsedkyni poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou o svolání mimořádné schůze s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Stalo se tak po propuknutí tzv. Kauzy Nagyová. Schůze se očekávala v úterý 18. června 2013. Den předtím, v pondělí 17. června však premiér Petr Nečas sám podal demisi, čímž hlasování o důvěře předešel. | Dne 14. června 2013 požádali poslankyně a poslanci ČSSD předsedkyni poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou o svolání mimořádné schůze s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Stalo se tak po propuknutí tzv. Kauzy Nagyová. Schůze se očekávala v úterý 18. června 2013. Den předtím, v pondělí 17. června však premiér Petr Nečas sám podal demisi, čímž hlasování o důvěře předešel. | Dne 14. června 2013 požádali poslankyně a poslanci ČSSD předsedkyni poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou o svolání mimořádné schůze s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Stalo se tak po propuknutí tzv.
Poslanecká sněmovna PČR, 7. volební období 2013-2017 Poslanecká sněmovna zahájila činnost na své ustavující schůzi 25. +more listopadu 2013. Po dlouhém povolebním vyjednávání prezident jmenoval koaliční vládu vedenou sociálním demokratem Bohuslavem Sobotkou dne 29. ledna 2014.
.
Poslanecká sněmovna PČR, 8. volební období 2017-2021 Poslanecká sněmovna zahájila činnost zhruba měsíc po volbách na své ustavující schůzi 20. +more listopadu 2017. Výrazným vítězem voleb se stalo hnutí ANO, jehož předsedu Andreje Babiše dne 6. prosince 2017 jmenoval prezident Miloš Zeman premiérem. Dne 13. prosince 2017 pak jmenoval celou vládu. Ta však důvěru Poslanecké sněmovny nezískala a další dlouhá jednání o nové vládě vyvrcholila až 27. června 2018, kdy prezident Zeman jmenoval druhou Babišovu vládu, sestavenou společně s ČSSD a s deklarovanou podporou KSČM.
| Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| První vláda Andreje Babiše (13. +more prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 - 27. června 2018) | | Žádost o důvěru | Řádná první žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 78 | 117 | 0 | 195 | 98 | Nezískala důvěru | V pořadí pátá schůze Poslanecké sněmovny, na jejíž program byla zařazena žádost o vyslovení důvěry, byla zahájena 10. ledna 2018. Vládu svým vystoupením osobně podpořil prezident, schůze však byla přerušena do 16. ledna kvůli tomu, že mandátní a imunitní výbor sněmovny dosud neposkytl své doporučení k žádosti o vydání poslanců Babiše a Faltýnka trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. O týden později již došlo na hlasování, důvěru vládě vyjádřilo pouze přítomných 78 poslanců za ANO, všichni ostatní přítomní poslanci ODS, Pirátů, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN hlasovali proti. Přijetí vládní demise prezidentem bylo ohlášeno s odvoláním na jeho nabitý program až na 24. ledna, dva dny před 2. kolem prezidentských voleb. | | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 - 17. prosince 2021) | | Žádost o důvěru | Řádná druhá žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 105 | 91 | 0 | 196 | 99 | Získala důvěru a ujala se vlády | O důvěře vládě poslanci jednali na mimořádné 17. schůzi, která byla zahájena 11. července 2018, protáhla se však přes půlnoc a k samotnému hlasování došlo až před jednou hodinou noční 12. července. Vládu opět svým osobním vystoupením podpořil prezident Miloš Zeman. Při hlasování byly nepřítomny 4 osoby, kabinet Andreje Babiše podpořilo 105 poslanců ANO, ČSSD a KSČM, proti bylo 91 zákonodárců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Vláda získala důvěru 264 dní po volbách, což představuje dosud nejdelší období v dějinách České republiky. | | Vyslovení nedůvěry | Šest opozičních stran požádalo o vyslovení nedůvěry kvůli nejasnostem kolem cesty premiérova syna Andreje Babiše mladšího do Moskvy a na Krym. | 92 | 90 | 0 | 182 | 101 | Návrh nebyl přijat | Sněmovna o návrhu jednala na mimořádné 23. schůzi, svolané na 23. listopadu 2018, deset dnů po odvysílání investigativní reportáže Televize Seznam. Pro vyslovení nedůvěry hlasovali všichni přítomní zákonodárci navrhujících opozičních stran (ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN), KSČM hlasovala spolu s vládním hnutím ANO pro vládu a poslanci koaliční ČSSD před hlasováním opustili sál. | | Vyslovení nedůvěry | Opozice požádala o vyslovení nedůvěry kvůli premiérovu střetu zájmů a občanským demonstracím. | 85 | 85 | 12 | 192 | 101 | Návrh nebyl přijat | V polovině června 2019, po zveřejnění předběžné verze závěrečné zprávy z auditu, který Evropská komise nechala provést počátkem roku kvůli podezření z pokračujícího střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, požadovaly některé opoziční strany (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) vyvolání hlasování o nedůvěře vládě.
Poslanecká sněmovna PČR, 9. volební období od 2021 | Datum hlasování | Typ | Iniciativa | Hlasování | Výsledek | Poznámka |
|---|
| A | N | Z | celkem | kvórum |
|---|
| Vláda Petra Fialy (od 17. +more prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) | | 13. ledna 2022 | Žádost o důvěru | Řádná žádost vlády jmenované prezidentem po volbách | 106 | 87 | 0 | 193 | 97 | Získala důvěru a ujala se vlády | Žádost vlády o vyslovení důvěry byla zařazena na 6. schůzi Poslanecké sněmovny. Projednávání začalo ve středu 12. ledna 2022 v 9 hodin. Až na menší přestávky probíhalo přes půlnoc do 7. hodiny ranní a po přestávce pokračovalo od 18 hodin, na hlasování došlo před 19. hodinou. Pro návrh hlasovali všichni přítomní členové vládní koalice tvořené ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráty. Proti se vyslovilo 87 poslanců za opoziční ANO 2011 a SPD. Celkově sněmovna o důvěře jednala přibližně 21 hodin, což znamenalo rekord v historii samostatné České republiky. | | 2. září 2022 | Vyslovení nedůvěry | Opozice požádala o vyslovení nedůvěry poté, co byl do funkce ředitele ÚZSI jmenován Petr Mlejnek, a zároveň z důvodu energetické krize. | 84 | 100 | 0 | 184 | 101 | Návrh nebyl přijat | Žádost podalo 74 opozičních poslanců (56 z hnutí ANO a 18 z SPD). Návrh byl projednáván na 36. schůzi. Projednávání začalo ve čtvrtek 1. září ve 13 hodin. Jednání trvalo bezmála 22 hodin, celá schůze pak téměř 23 hodin. | | 19. ledna 2023 | Vyslovení nedůvěry | Poslanci ANO si vyžádali hlasování se zdůvodněním, že koalice týden předtím neumožnila projednání opozičních témat na schůzi Sněmovny. | 81 | 102 | 0 | 183 | 101 | Návrh nebyl přijat | | | 19. října 2023 | Vyslovení nedůvěry | Opoziční ANO požádalo o vyslovení nedůvěry kvůli setrvání Víta Rakušana v čele ministerstva vnitra po kauze Dozimetr. | 85 | 96 | 0 | 181 | 101 | Návrh nebyl přijat | Jednání zabralo 31 hodin ve dvou jednacích dnech. Pro nedůvěru hlasovalo 85 poslanců opozičních ANO a SPD, proti bylo 96 poslanců koalice. Zbylých 19 poslanců nebylo přítomných. |
.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Top
|
|
|
|
|
Cesko.wiki 
