Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina

Technology

12 hours ago

Author

odkaz=https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/humpolec-pripomnel-kameny-zmizelych-zidovskou-rodinu-zaitschkovu/2217580 Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina obsahuje tzv. kameny zmizelých respektive alternativně stolpersteine na území Kraje Vysočina. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty zavražděni, deportováni, vyhnáni nebo dohnáni k sebevraždě.

První kámen zmizelých byl v Třebíči položen 18. července 2013, v Pacově 14. +more května a v Havlíčkově Brodě dne 15. září 2014, v Senožatech 3. srpna 2015 a v Chotěboři 3. srpna 2016.

Chotěboř

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE BYDLEL MAYER MAX SCHENKEL NAR. +more 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 8. 3. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v \| Fominova 257	v \|Mayer Max Schenkel
v \| 120px	v \| ZDE BYDLEL ZDENĚK SCHENKEL NAR. 1919 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 8. 3. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v \| Fominova 257	v \|Zdeněk Schenkel
v \| 120px	v \| ZDE BYDLELA IRMA SCHENKELOVÁ NAR. 1891 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v \| Fominova 257	v \|Irma Schenkelová

Havlíčkův Brod

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE ŽIL PAVEL PACHNER NAR. +more 1876 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA DO SOBIBORU 1942 ZAVRAŽDĚN	v \| Dolní 104	v \|Pavel Pachner se narodil dne 20. února 1876 v Havlíčkově Brodě. Žil spolu s manželkou Idou v rodném městě, měl dvě dcery - Zdeňku (narozena 13. března 1904) a Hanu (narozena 12. února 1908) a stal se úspěšným a uznávaným podnikatelem. Převzal otcovu drogerii U Černého psa a také provozoval fotografický obchod a čerpací stanici. Po smrti svého bratra Oskara v roce 1937 zdědil dům v Dolní 104 a také obchod s lihovinami a vínem. V roce 1939 byli Pavel a Ida oloupeni a donuceni se přestěhovat do Prahy. Dne 7. května 1942 byli manželé zatčeni a transportováni z Prahy do Terezínského ghetta. Dne 9. května 1942 pak byli posláni do vyhlazovacího tábora Sobibor. Obě jejich dcery byly také deportovány do Terezína, ty však přežily druhou světovou válku.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA IDA PACHNEROVÁ NAR. 1876 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO SOBIBORU 1942 ZAVRAŽDĚNA	v \| Dolní 104	v \|Ida Pachnerová se narodila 27. června 1876 v Praze jako Ida Morgensternová. Provdala se za Pavla Pachnera a pak s manželem žila v jeho rodném městě, v Havlíčkově Brodě. Manželé měli dvě dcery Zdeňku (narozena 13. března 1904) a Hanu (narozena 12. února 1908). V roce 1939 byli Pavel a Ida oloupeni a donuceni se přestěhovat do Prahy. Dne 7. května 1942 byli manželé zatčeni a transportováni z Prahy do Terezínského ghetta. Dne 9. května 1942 pak byli posláni do vyhlazovacího tábora Sobibor. Obě jejich dcery byly také deportovány do Terezína, ty však přežily druhou světovou válku.

Important

Vyhlazovací tábor Sobibor

Pohled (okres Havlíčkův Brod)

Humpolec

px" \| Obrázek	="width:18%;" \| Nápis	Bydliště	Jméno, život
v \| 120x120pixelů	v \| ZDE ŽIL VÍTĚZSLAV ZAITSCHEK NAR. +more 1889 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1942 DO TRAWNIK ZAVRAŽDĚN	v \| Husova	v
v \|122x122pixelů	v \| ZDE ŽILA ANNA ZAITSCHEKOVÁ ROZ SPITZER NAR. 1891 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1942 DO TRAWNIK ZAVRAŽDĚNA	v \| Husova	v
120x120pixelů	ZDE ŽIL MAX ZAITSCHEK NAR. 1920 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1942 DO TRAWNIK ZAVRAŽDĚN	Husova
122x122pixelů	ZDE ŽILA HANA ZAITSCHEKOVÁ NAR. 1915 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1942 DO TRAWNIK ZAVRAŽDĚNA	Husova

Kameny rodiny Zaitschek byly položeny 9. 6. 2022.

Jihlava

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE BYDLEL ABRAHAM ADOLF BERNSTEIN NAR. +more 1884 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 16. 10. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v	v \|Abraham Adolf Bernstein
v \| 120px	v \| ZDE BYDLELA EMA BERNSTEINOVÁ ROZ. MORGENSTERNOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 16. 10. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v	v \|Ema Bernsteinová
v \| 120px	v \| ZDE BYDLELA ELLY PORGESOVÁ ROZ. BERNSTEINOVÁ NAR. 1917 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	v	v \|Elly Porgesová

Pacov

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE ŽIL VIKTOR WEINER NAR. +more 1875 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 16. 7. 1943 TAMTÉŽ	v \| Španovského 172	v \|Viktor Weiner se narodil 15. ledna 1875, byl ženatý s Marií Weinerovou (narozenou Langerovou). Manželé měli dvě děti Elsu (také Elišku, narozenou v roce 1914 nebo 1915) a Hanu (narozenou v roce 1919). V Pacově vlastnil malou továrnu na kožené zboží, kde byly vyráběny tašky a peněženky. Dne 5. července 1943 byl transportován z Prahy do terezínského ghetta (jeho číslo v transportu bylo 598), jeho žena a děti byly deportováni v roce 1942. Dne 16. července 1943 byl v Terezíně zavražděn.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA ELSA WEINEROVÁ NAR. 1915 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 1943 ZAVRAŽDĚNA	v \| Španovského 172	v \|Elsa Weinerová (také Eliška) se narodila v roce 1915 v Pacově, podle Jad vašem a holocaust. cz se narodila 16. listopadu 1914. Jejími rodiči byli Viktor a Marie Weinerovi. Její otec vlastnil malou továrnu na zpracování kůže, kde Elsa také pracovala. Dne 16. listopadu 1942 byla se sestrou a matkou transportována do terezínského ghetta (číslo v transportu bylo 116). Podle Holocaust. cz byla poslána 6. září 1943 do Osvětimi a tam byla zavražděna. Její otec Viktor byl deportován v červenci 1943 do Terezína a tam byl také zavražděn dne 16. července 1943.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA HANA WEINEROVÁ NAR. 1919 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 1943 ZAVRAŽDĚNA	v \| Španovského 172	v \|Hana Weinerová se narodila 4. února 1919 v Pacově (podle holocaust. cz až 24. února 1919). Jejími rodiči byli Viktor a Marie Weinerovi. Její otec vlastnil malou továrnu na zpracování kůže, kde Hana také pracovala. Dne 16. listopadu 1942 byla se sestrou a matkou deportována do terezínského ghetta (číslo v transportu bylo 116). Podle Holocaust. cz byla poslána 6. září 1943 do Osvětimi a tam byla zavražděna.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA MARIE WEINEROVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 1943 ZAVRAŽDĚNA	v \| Španovského 172	v \|Marie Weinerová (rozená Langerová) se narodila 5. dubna 1888. Provdala se za Viktora Weinera. Manželský pár měl dvě dcery, Elišku a Hanu. Dne 16. listopadu 1942 byla se svými dvěma dcerami deportována do Terezína (její číslo v transportu bylo 115). Podle Holocaust. cz byla transportována do Osvětimi 6. září 1943 a pak zavražděna. Její manžel Viktor byl deportován v červenci 1943 do Terezína a tam zavražděn dne 16. července 1943.

Pohled

Na návsi v obci Pohled byly 14. srpna 2018 umístěny čtyři kameny připomínající rodinu Turnovských.

Senožaty

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE ŽIL RUDOLF FRANKENBUŠ NAR. +more 1894 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \|Rudolf Frankenbuš (Rudolf Frankenbusch) se narodil v Senožatech 25. března 1894. Byl ženatý s Františkou Frankenbušovou, manželé měly dvě děti - Zdeňka (narozen v roce 1926) a Věru (narozena v roce 1928). Po smrti otce v roce 1924 převzal obchod s potravinami, jehož nabídku rozšířil a obchodoval se smíšeným zbožím. Dne 13. června 1942 byl deportován do Terezína (jeho číslo v transportu bylo 636). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byl okamžitě odveden k čekajícímu vlaku do koncentračního tábora Majdanek (jeho číslo v transportu bylo 921), byl převelen k výkonu nucených prací. Dne 17. září 1942 byl Rudolf Frankenbusch zavražděn.
v \| 120px	v \| ZDE ŽIL ZDENĚK FRANKENBUŠ NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \| Zdeněk Frankenbuš (také Zdeněk Frankenbusch) se narodil 8. ledna 1926. Jeho rodiči byli Rudolf a Františka Frankenbuschovi. Jeho otec vlastnil obchod s potravinami. Dne 13. června 1942 byl spolu se sestrou a rodiči deportován do transportu do Terezína (jeho číslo v transportu bylo 639). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byl okamžitě odveden k čekajícímu vlaku a byl pravděpodobně deportován do vyhlazovacího tábora Sobibor. Podle Jad vašem a holocaust. cz neexistuje žádná další informace (tento vlak je znám jako ztracený vlak, protože nebylo zcela jasné, kudy tento vlak vlastně jel a kdo byl vyhoštěn či transportován. Ve vlaku bylo asi 1000 deportovaných a zřejmě nikdo tuto cestu nepřežil. Je známo, že jeho otec byl převezen do koncentračního tábora Majdanek, kde vykonával práci a kde byl 17. září 1942 zavražděn. Na kameni je uvedena vražda 17. září 1942 v Majdanku. To není jisté. Jisté však je, že Zdeněk Frankenbusch válku nepřežil.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA FRANTIŠKA FRANKENBUŠOVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \| Františka Frankebušová (také Františka Frankenbuschová) se narodila jako Františka Herrmannová dne 22. září 1897. Provdala se za Rudolfa Frankenbusche. Manželé měly dvě děti - Zdeňka (narozen v roce 1926) a Věru (narozena v roce 1928). Dne 13. června 1942 byla se svými dětmi a manželem deportována do Terezína (její číslo v transportu bylo 637). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byla okamžitě odvedena k čekajícímu vlaku a pravděpodobně byla deportována do vyhlazovacího tábora Sobibor. Podle Jad vašem a holocaust. cz neexistuje žádná další informace (tento vak je znám jako ztracený vlak, protože nebylo zcela jasné, kudy tento vlak vlastně jel a kdo byl vyhoštěn či transportován. Ve vlaku bylo asi 1000 deportovaných a zřejmě nikdo tuto cestu nepřežil. Je známo, že její manžel byl převezen do koncentračního tábora Majdanek, kde vykonával práci a kde byl 17. září 1942 zavražděn. Na kameni je uvedena vražda 17. září 1942 v Majdanku. To není jisté. Jisté však je, že Františka Frankenbuschová válku nepřežila.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA VĚRA FRANKENBUŠOVÁ NAR. 1928 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \|Věra Frankenbušová (také Věra Frankenbuschová) se narodila 1. ledna 1928. Jejími rodiči byly Rudolf a Františka Frankenbuschovi. Její otec vlastnil obchod s potravinami. Dne 13. června 1942, byla s bratrem a rodiči deportována do Terezína (její číslo v transportu bylo 638). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byla okamžitě odvedena k čekajícímu vlaku a pravděpodobně deportována do vyhlazovacího tábora Sobibor. Podle Jad vašem a holocaust. cz neexistuje žádná další informace (tento vlak je znám jako ztracený vlak, protože nebylo zcela jasné, kudy tento vlak vlastně jel a kdo byl vyhoštěn či transportován. Ve vlaku bylo asi 1000 deportovaných a zřejmě nikdo tuto cestu nepřežil. Je známo, že její otec byl převezen do koncentračního tábora Majdanek, kde vykonával práci a kde byl 17. září 1942 zavražděn. Na kameni je uvedena vražda 17. září 1942 v Majdanku. To není jisté. Jisté však je, že Věra Frankenbuschová válku nepřežila.

Třebíč

px"| Obrázek

style ="width:18%;"| Nápis

style ="width:18%;"| Bydliště

Jméno, život

v | 120px

v | ZDE ŽIL ARNOŠT BENEŠ NAR. +more

v | L. Pokorného 10

v |Arnošt Beneš se narodil v Třebíči 11. října 1911 jako třetí ze čtyř dětí v rodině Glaserů. Navštěvoval školu v Třebíči, vyučil se jako obchodník a pracoval v prodejně semen na Karlově náměstí č. p. 25. Později si pořídil obchod sám a v roce 1932 se oženil s Ingeborg (Inge), narozenou Schimkovou, která pocházela z Brna. V říjnu 1933 se manželům narodila první dcera. Susanna se narodila v říjnu 1937, později se narodila druhá dcera Hana. Arnošt Beneš se přátelil s malířem a fotografem Ludvíkem Bahnerem a začal se zajímat o fotografii. V letech 1932/1933 a 1934/1935 se podílel na výstavách Klubu fotoamatérů v Třebíči, která se konala v akademické hale: Beneš získal první cenu. V roce 1935 se podílel na výroční výstavě města, která ukázala i tvář židovského města v Třebíči mezi lety 1335-1935. Jeho obrazy byly vystaveny na výstavách v Jihlavě a Brně. Také se věnoval kresbě a vyráběl výrobky vyrobené z loutek a hraček pro své dcery a stavěl vykládaný nábytek. Byl také sběratelem drobných uměleckých předmětů a postaviček, měl také malou sbírku obrazů. V roce 1940 mu byly všechny cennosti odebrány nacisty. Byl mu zabaven dokonce i jeho fotoaparát. Čínský porcelán, který měl ve svém bytě byl zničen nacisty. Od této chvíle také nemohl pracovat v oboru. V květnu 1942 byli místní židé deportováni do Terezína a Osvětimi. Arnošt byl podroben nuceným pracím na stavbě železničního mostu v Sázavě, 16. listopadu 1942 byl deportován do Terezína (jeho číslo v transportu bylo 1). Dne 10. ledna 1943 byl transportován do Osvětimi (jeho číslo v transportu bylo 696). Do roku 1998 z lidí, kteří byli v tomto transportu, přežil pouze jeden člověk. Arnošt Beneš byl zavražděn dne 5. března 1943 v Osvětimi. Z třebíčských židů přežilo válku pouze 35 lidí, Susanna Urbanová, nejstarší dcera Arnošta Beneše byla jedna z nich, žije v Třebíči.

v | 120px

v | ZDE ŽIL WALTER FÜRNBERG NAR. 1898 DEPORTOVÁN 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943

v | Havlíčkovo nábřeží 1

v |Walter Fürnberg se narodil 25. listopadu 1898, byl ženatý s Annou. V roce 1942 byl jeho dům "arizován". V květnu 1942 byli třebíčští židé deportováni do Terezína a Osvětimi. Walter Fürnberg byl deportován do Osvětimi, kde byl 5. března 1943 zavražděn. Z třebíčských židů se z války vrátilo pouze 35.

v | 120px

v | ZDE ŽILA ANNA INGBEROVÁ ROZ. TAUSSIGOVÁ NAR. 1922 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI

v | Karlovo nám. 16

v |Anna Ingberová rozená Taussigová se narodila 11. ledna 1922 v Třebíči. Pocházela z rodiny obchodníků, její rodiče měli v Třebíči obchod. Anna se provdala za posledního třebíčského rabína rabbiho Mojžíše Ingbera. Vzali se v jejích 17 letech, krátce před vypuknutím války. Rabín Ingber pocházel z Podkarpatské Rusi a v roce 1935 přišel do Třebíče, aby převzal místo na rabinátu. V květnu 1942 byli třebíčští židé deportováni do Terezína a Osvětimi. Rabín Ingber byl deportován a nepřežil válku. Jeho žena Anna byla z Prahy deportována do Terezína 6. března 1943 (číslo v transportu bylo 983), odtud byla transportována 6. září 1943 do Osvětimi (její číslo v transportu bylo 2512). V ten den bylo do Osvětimi transportován 5007 lidí, z nich přežilo pouze 40 lidí. Anna Ingerbová byla zavražděna v Osvětimi. Z třebíčských židů jen 35 přežilo válku.

120x120pixelů

ZDE ŽIL ARTHUR ISRAEL SCHWARZ NAR. 17. 3. 1894 DEPORTOVÁN V ÚNORU 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 22. 2. 1943 V OSVĚTIMI

L. Pokorného 55

Arthur Israel Schwarz se narodil 17. 3. 1894 v Třebíči v domě číslo 44. Jeho rodiče, Gottfried Schwarz a Rosina rozená Bondi, provozovali v domě číslo 44 hospodu, na jejímž místě nyní stojí infocentrum u Zadní synagogy. Ve dvacátých letech se Arthur Schwarz živil jako obchodník s textilem a žil ve Vídni, kde se r. 1925 oženil a narodily se mu tam 3 děti. V r. 1938 se rodina po přípojení Rakouska k Německu odstěhovala z Vídně do jeho rodné Třebíče a žili v Dolní ulici, dnes ulice L. Pokorného, v čísle 55. Během války byl poslán na práce na stavbě železnice u Velkých Losenic, okres Žďár nad Sázavou. Odtud byl na příkaz jihlavského gestapa spolu s dalšími 19 vězni v únoru 1943 poslán do Osvětimi, kde 22. 2. 1943 zahynul. Z třebíčských židů jen 35 přežilo válku.

bezrámu

ZDE ŽILA MARTA SCHWARZOVÁ NAR. 21. 9. 1890 DEPORTOVÁNA 22. 5. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V LUBLINU

Subakova 41

Martha Schwarzová narozená 21. 9. 1890 ve Vídni, dcera Gottfrieda Schwarze a Rosiny rozené Bondi, zůstala svobodná, bydlela v Třebíči v domě číslo 44, kde do smrti matky v r. 1932 pomáhala při provozu hospody; otec zemřel v r. 1917. Někdy mezi lety 1932 -1942 se přestěhovala na adresu Tovární, dnes Subakova, číslo 41, odkud byla dne 22. 5. 1942 transportem Aw poslána do Terezína a odtud dne 25. 5. transportem Az do Lublinu, kde zahynula.

V roce 2019 bylo v Třebíči položeno 9 nových kamenů zmizelých.

Dne 22.5. 2022 bylo v Třebíči položeno dalších 11 kamenů zmizelých

Žirovnice

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE BYDLEL EDUARD PFEFFER NAR. +more 1875 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	v \| Podhadrí 267	v \|Eduard Pfeffer
v \| 120px	v \| ZDE BYDLELA MARIE PFEFFEROVÁ ROZ. LUSTIGOVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	v \| Podhadrí 267	v \|Marie Pfefferová

Data pokládání kamenů

Data pokládání kamenů zmizelých v kraji Vysočina: * 18. července 2013, 2016 a 2018: Třebíč * 14. +more září 2014: Pacov * 15. září 2014: Havlíčkův Brod * 3. srpna 2015: Senožaty * 3. srpna 2016: Chotěboř * 4. srpna 2016: Žirovnice * 14. srpna 2018: Jihlava, Pohled.

Reference

Související články

Stolpersteine

Externí odkazy

[url=http://collections. ushmm. +moreorg/search/catalog/irn50717]Rozhovor se Susannou Urbanovou[/url], poslední židovská přeživší z Třebíče, rozhovor o jejím otci Arnoštovi Benešovi, židovské čtvrti a době národního socialismu, 1 hod, 4, minuty, česky * [url=http://www. holocaust. cz/]Holocaust. cz[/url], česká databáze Holokaustu * [url=http://www. stolpersteine. eu/chronik/]Stolpersteine. eu[/url], oficiální web * [url=https://archive. is/20131125172609/http://www. stolpersteine. cz/]stolpersteine. cz[/url], archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine. cz.

Vysočina Kameny zmizelých Kategorie:Pomníky a památníky v Kraji Vysočina

5 min read

Share this post:

Like it 8

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE BYDLEL MAYER MAX SCHENKEL NAR. +more 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 8. 3. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v \| Fominova 257	v \|Mayer Max Schenkel
v \| 120px	v \| ZDE BYDLEL ZDENĚK SCHENKEL NAR. 1919 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 8. 3. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v \| Fominova 257	v \|Zdeněk Schenkel
v \| 120px	v \| ZDE BYDLELA IRMA SCHENKELOVÁ NAR. 1891 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944 V OSVĚTIMI-BŘEZINCE	v \| Fominova 257	v \|Irma Schenkelová

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE ŽIL VIKTOR WEINER NAR. +more 1875 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 16. 7. 1943 TAMTÉŽ	v \| Španovského 172	v \|Viktor Weiner se narodil 15. ledna 1875, byl ženatý s Marií Weinerovou (narozenou Langerovou). Manželé měli dvě děti Elsu (také Elišku, narozenou v roce 1914 nebo 1915) a Hanu (narozenou v roce 1919). V Pacově vlastnil malou továrnu na kožené zboží, kde byly vyráběny tašky a peněženky. Dne 5. července 1943 byl transportován z Prahy do terezínského ghetta (jeho číslo v transportu bylo 598), jeho žena a děti byly deportováni v roce 1942. Dne 16. července 1943 byl v Terezíně zavražděn.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA ELSA WEINEROVÁ NAR. 1915 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 1943 ZAVRAŽDĚNA	v \| Španovského 172	v \|Elsa Weinerová (také Eliška) se narodila v roce 1915 v Pacově, podle Jad vašem a holocaust. cz se narodila 16. listopadu 1914. Jejími rodiči byli Viktor a Marie Weinerovi. Její otec vlastnil malou továrnu na zpracování kůže, kde Elsa také pracovala. Dne 16. listopadu 1942 byla se sestrou a matkou transportována do terezínského ghetta (číslo v transportu bylo 116). Podle Holocaust. cz byla poslána 6. září 1943 do Osvětimi a tam byla zavražděna. Její otec Viktor byl deportován v červenci 1943 do Terezína a tam byl také zavražděn dne 16. července 1943.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA HANA WEINEROVÁ NAR. 1919 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 1943 ZAVRAŽDĚNA	v \| Španovského 172	v \|Hana Weinerová se narodila 4. února 1919 v Pacově (podle holocaust. cz až 24. února 1919). Jejími rodiči byli Viktor a Marie Weinerovi. Její otec vlastnil malou továrnu na zpracování kůže, kde Hana také pracovala. Dne 16. listopadu 1942 byla se sestrou a matkou deportována do terezínského ghetta (číslo v transportu bylo 116). Podle Holocaust. cz byla poslána 6. září 1943 do Osvětimi a tam byla zavražděna.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA MARIE WEINEROVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 1943 ZAVRAŽDĚNA	v \| Španovského 172	v \|Marie Weinerová (rozená Langerová) se narodila 5. dubna 1888. Provdala se za Viktora Weinera. Manželský pár měl dvě dcery, Elišku a Hanu. Dne 16. listopadu 1942 byla se svými dvěma dcerami deportována do Terezína (její číslo v transportu bylo 115). Podle Holocaust. cz byla transportována do Osvětimi 6. září 1943 a pak zavražděna. Její manžel Viktor byl deportován v červenci 1943 do Terezína a tam zavražděn dne 16. července 1943.

px"\| Obrázek	style ="width:18%;"\| Nápis	style ="width:18%;"\| Bydliště	Jméno, život
v \| 120px	v \| ZDE ŽIL RUDOLF FRANKENBUŠ NAR. +more 1894 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \|Rudolf Frankenbuš (Rudolf Frankenbusch) se narodil v Senožatech 25. března 1894. Byl ženatý s Františkou Frankenbušovou, manželé měly dvě děti - Zdeňka (narozen v roce 1926) a Věru (narozena v roce 1928). Po smrti otce v roce 1924 převzal obchod s potravinami, jehož nabídku rozšířil a obchodoval se smíšeným zbožím. Dne 13. června 1942 byl deportován do Terezína (jeho číslo v transportu bylo 636). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byl okamžitě odveden k čekajícímu vlaku do koncentračního tábora Majdanek (jeho číslo v transportu bylo 921), byl převelen k výkonu nucených prací. Dne 17. září 1942 byl Rudolf Frankenbusch zavražděn.
v \| 120px	v \| ZDE ŽIL ZDENĚK FRANKENBUŠ NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \| Zdeněk Frankenbuš (také Zdeněk Frankenbusch) se narodil 8. ledna 1926. Jeho rodiči byli Rudolf a Františka Frankenbuschovi. Jeho otec vlastnil obchod s potravinami. Dne 13. června 1942 byl spolu se sestrou a rodiči deportován do transportu do Terezína (jeho číslo v transportu bylo 639). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byl okamžitě odveden k čekajícímu vlaku a byl pravděpodobně deportován do vyhlazovacího tábora Sobibor. Podle Jad vašem a holocaust. cz neexistuje žádná další informace (tento vlak je znám jako ztracený vlak, protože nebylo zcela jasné, kudy tento vlak vlastně jel a kdo byl vyhoštěn či transportován. Ve vlaku bylo asi 1000 deportovaných a zřejmě nikdo tuto cestu nepřežil. Je známo, že jeho otec byl převezen do koncentračního tábora Majdanek, kde vykonával práci a kde byl 17. září 1942 zavražděn. Na kameni je uvedena vražda 17. září 1942 v Majdanku. To není jisté. Jisté však je, že Zdeněk Frankenbusch válku nepřežil.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA FRANTIŠKA FRANKENBUŠOVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \| Františka Frankebušová (také Františka Frankenbuschová) se narodila jako Františka Herrmannová dne 22. září 1897. Provdala se za Rudolfa Frankenbusche. Manželé měly dvě děti - Zdeňka (narozen v roce 1926) a Věru (narozena v roce 1928). Dne 13. června 1942 byla se svými dětmi a manželem deportována do Terezína (její číslo v transportu bylo 637). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byla okamžitě odvedena k čekajícímu vlaku a pravděpodobně byla deportována do vyhlazovacího tábora Sobibor. Podle Jad vašem a holocaust. cz neexistuje žádná další informace (tento vak je znám jako ztracený vlak, protože nebylo zcela jasné, kudy tento vlak vlastně jel a kdo byl vyhoštěn či transportován. Ve vlaku bylo asi 1000 deportovaných a zřejmě nikdo tuto cestu nepřežil. Je známo, že její manžel byl převezen do koncentračního tábora Majdanek, kde vykonával práci a kde byl 17. září 1942 zavražděn. Na kameni je uvedena vražda 17. září 1942 v Majdanku. To není jisté. Jisté však je, že Františka Frankenbuschová válku nepřežila.
v \| 120px	v \| ZDE ŽILA VĚRA FRANKENBUŠOVÁ NAR. 1928 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 9. 1942 V MAJDANKU	v \| Senožaty 82	v \|Věra Frankenbušová (také Věra Frankenbuschová) se narodila 1. ledna 1928. Jejími rodiči byly Rudolf a Františka Frankenbuschovi. Její otec vlastnil obchod s potravinami. Dne 13. června 1942, byla s bratrem a rodiči deportována do Terezína (její číslo v transportu bylo 638). Při příjezdu vlaku na nádraží v Bohušovicích byla okamžitě odvedena k čekajícímu vlaku a pravděpodobně deportována do vyhlazovacího tábora Sobibor. Podle Jad vašem a holocaust. cz neexistuje žádná další informace (tento vlak je znám jako ztracený vlak, protože nebylo zcela jasné, kudy tento vlak vlastně jel a kdo byl vyhoštěn či transportován. Ve vlaku bylo asi 1000 deportovaných a zřejmě nikdo tuto cestu nepřežil. Je známo, že její otec byl převezen do koncentračního tábora Majdanek, kde vykonával práci a kde byl 17. září 1942 zavražděn. Na kameni je uvedena vražda 17. září 1942 v Majdanku. To není jisté. Jisté však je, že Věra Frankenbuschová válku nepřežila.

Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina

Author

Chotěboř

Havlíčkův Brod

Important

Humpolec

Jihlava

Pacov

Pohled

Senožaty

Třebíč

Žirovnice

Data pokládání kamenů

Reference

Související články

Externí odkazy

Share this post:

Leave a Comment

Enjoy this post? Join Cesko.wiki

Don’t forget to share it