Seznam kosmických letů programu Apollo

Technology

12 hours ago

Author

Mercury. V odlišném měřítku jsou zobrazeny jejich nosné rakety: zleva Saturn V, Rakety Titan|Titan 2 (pro Gemini) a Rakety Atlas|Atlas D (pro Mercury) Apollo 15, 26. července 1971Seznam kosmických letů programu Apollo zahrnuje pilotované i bezpilotní kosmické lety (tj. lety, při kterých bylo dosaženo výšky více než 100 km nad zemským povrchem) uskutečněné v rámci programu Apollo. Cílem amerického programu Apollo bylo uskutečnit přistání lidí na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Program realizoval Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 1961-1972. Před Apollem si v programu Gemini američtí astronauti vyzkoušeli spojování kosmických lodí, výstupy do vesmíru a dvoutýdenní pobyt ve vesmíru. Po Apollu Američané využili vyvinutou techniku v programech Skylab a Sojuz-Apollo.

V letech 1961-1966 proběhlo 13 bezpilotních letů programu Apollo. První stupeň rakety Saturn I byl vyzkoušen při čtyřech suborbitálních misích od října 1961 do března 1963. +more Následovalo šest orbitálních letů kompletního Saturnu I, pět z nich s maketami lodi Apollo, poslední proběhl v červenci 1965. Během roku 1966 třikrát vzlétla raketa Saturn IB, dvakrát s velitelským a servisním modulem lodě Apollo.

Na začátek roku 1967 byla plánována první pilotovaná mise - Apollo 1 - ale měsíc před startem posádka v lodi uhořela. Při cvičném odpočítávání vznikl v poškozeném kabelu elektrický oblouk a v atmosféře z čistého kyslíku a mírně zvýšeném tlaku se oheň rozšířil rychleji, než mohli astronauti otevřít loď. +more Po nezbytných úpravách lodi následovaly v listopadu 1967 - dubnu 1968 ještě tři bezpilotní lety (Apollo 4 až 6) a poté v říjnu 1968 první pilotovaný let - Apollo 7. Tři další pilotované mise, Apollo 8, 9 a 10, byly věnovány ověření funkčnosti lodi a vyzkoušení cesty k Měsíci. Následující let - Apollo 11 - byl vrcholem programu, když 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch. Přistání na Měsíci Američané ještě pětkrát zopakovali, pouze při misi Apollo 13 vybuchla během letu k Měsíci jedna z nádrží s kyslíkem, nicméně astronautům se podařilo bezpečně se vrátit na Zemi. Program skončil letem Apollo 17 v prosinci 1972.

Původně byly plánovány ještě tři lety, Apollo 18, 19 a 20, ale kvůli snížení rozpočtu NASA se už neuskutečnily. Mise Apollo 20 byla zrušena v lednu 1970. +more V září 1970 byly zrušeny další dva lety, a sice Apollo 15 a Apollo 19, přičemž zbylé (č. 16 a 17) byly přečíslovány na č. 15 a 16.

Rakety Saturn a lodě Apollo vyvinuté pro lety na Měsíc v programu Apollo využila NASA i ve dvou následných programech - Skylab a Sojuz-Apollo. V prvním z nich v letech 1973-1974 američtí astronauti v misích Skylab 2, 3 a 4 osídlili vesmírnou stanici Skylab. +more V druhém se roku 1975 s lodí Apollo doplněnou stykovým modulem setkali a spojili se sovětským Sojuzem 19.

Seznam letů

CM, SM, LM je označení pro velitelský, servisní a lunární modul lodi Apollo. CSM je označení pro velitelský i servisní modul Apolla. +more

SA-1	27. říjen 1961	Saturn I SA-1	Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.	Suborbitální let. Test rakety Saturn I ve verzi Block I, ve které byl funkční pouze první stupeň, druhý a třetí stupeň zastupovaly makety naplněné vodou.
SA-2	25. dubna 1962	Saturn I SA-2	Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.	Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Uskutečněn první z experimentů projektu Highwater (vynesená voda byla rozprášena do atmosféry).
SA-3	16. listopadu 1962	Saturn I SA-3	Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.	Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Vynesená voda byla rozprášena do atmosféry v experimentu Highwater.
SA-4	28. března 1963	Saturn I SA-4
Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety, test výpadku motoru, poslední let verze Block I.
SA-5	29. ledna 1964	Saturn I SA-5
První let Saturnu I ve verzi Block II, tedy s funkčním druhým stupněm, první orbitální mise.
A-101	28. května 1964	Saturn I SA-6	Maketa lodi Apollo	První test makety kosmické lodi Apollo.
A-102	18. září 1964	Saturn I SA-7	Maketa lodi Apollo	Druhý test makety kosmické lodi Apollo.
A-103/Pegasus 1	16. února 1965	Saturn I SA-9	Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus	Další let s maketou lodi Apollo. Vypuštění prvního satelitu Pegasus.
A-104/Pegasus 2	25. května 1965	Saturn I SA-8	Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus	Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění druhého satelitu Pegasus.
A-105/Pegasus 3	30. července 1965	Saturn I SA-10	Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus	Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění třetího satelitu Pegasus.
AS-201	26. února 1966	Saturn IB AS-201	Apollo CSM-009	Suborbitální test lodi Apollo, první let rakety Saturn IB.
AS-203	5. července 1966	Saturn IB AS-203
Druhý testovací let rakety Saturn IB. Test druhého stupně rakety, celkem čtyři oběhy kolem Země.
AS-202	25. srpna 1966	Saturn IB AS-202	Apollo CSM-011	Suborbitální let lodi Apollo, test motorů servisního modulu.

[wiki_table=fdf51ba2] Mezera v číslování letů - vynechání Apolla 2 a 3 - vznikla takto: Astronauti navrhovali označení Apollo 1 už pro let AS-201, ale vedení NASA je ponechalo pro první pilotovanou misi. Po požáru Apolla 1 NASA souhlasila s žádostí vdov, aby označení Apollo 1 znovu nebylo použito. V březnu 1967 manažer NASA George Mueller navrhl, aby mise AS-201, AS-202 a AS-203 byly přejmenovány na Apollo 1A, 2 a 3. Následující bezpilotní mise byla proto pojmenována Apollo 4, avšak k navrženému zpětnému přejmenování proběhlých letů nedošlo z dnes už nejasných důvodů. [wiki_table=8c6f0be8] [wiki_table=742086fb].

Další využití lodí Apollo

Znak mise	Název mise	Posádka	Start	Nosná raketa	Výr. čísla modulů lodi Apollo	Popis letu
50x50pixelů	Skylab 1	-	14. května 1973	Saturn V AS-205	-	Vynesení stanice Skylab na oběžnou dráhu
50x50pixelů	Skylab 2	Charles Conrad, Paul Weitz, Joseph Kerwin	25. května 1973	Saturn IB SA-206	CSM-116	První mise na stanici Skylab
50x50pixelů	Skylab 3	Alan Bean, Owen Garriott, Jack Lousma	28. července 1973	Saturn IB SA-207	CSM-117	Druhá mise na stanici Skylab
52x52pixelů	Skylab 4	Gerald Carr, William Pogue, Edward Gibson,	16. listopadu 1973	Saturn IB SA-208	CSM-118	Třetí mise na stanici Skylab
Skylab 5	Vance Brand, William B. Lenoir, Don Lind	-	Saturn IB SA-209	CSM-119	Neuskutečněná čtvrtá mise na stanici Skylab
50x50pixelů	ASTP	Alan Bean, Ronald Evans , Jack Lousma	15. července 1975	Saturn IB SA-210	CSM-111	Společný let USA a SSSR