Seznam kostelů v Brně

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

kostel svatého Tomáše u bývalého augustiniánského kláštera Seznam kostelů v Brně obsahuje dosud existující i zaniklé kostely na dnešním území Brna. Je rozdělen na dvě nestejně velké části. První část obsahuje kostely (včetně jedné baziliky a jedné katedrály), které stále existují (i když třeba svému původnímu účelu již neslouží), druhá část zahrnuje kostely zaniklé.

Seznam kostelů nezahrnuje menší sakrální stavby jako jsou kaple, naopak obsahuje pravoslavný chrám a protestantské stavby mající charakter a plnící funkci kostela. Výčet římskokatolických kostelů vychází z knihy Brněnské kostely od Jiřího Bílka z roku 2000 s tím, že v seznamu nejsou zahrnuty dvě stavby, o kterých Bílek sice hovoří jako o kostelích, avšak jiné zdroje je považují za kaple. +more Jedná se o kapli svaté Alžběty ve Štýřicích (za kapli ji považuje Karel Kuča i konvent brněnských alžbětinských sester) a kapli svaté Rodiny v Kohoutovicích (jako o kapli o ni hovoří Karel Kuča i web Kohoutovic). Naopak je do seznamu zahrnuta i kaple Matky Boží na Veveří, která ve středověku byla farním kostelem dnes již zaniklé vesnice u hradu Veveří.

Do seznamu je dále zahrnut kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, kostel svaté Markéty, bývalý kostel svaté Kunhuty, kostel blahoslavené Marie Restituty, devět protestantských staveb kostelního charakteru a jeden pravoslavný chrám, celkem tedy 45 existujících staveb kostelního charakteru. Pro sestavení seznamu 19 zaniklých kostelů bylo vycházeno především z rejstříku významných staveb, který se nachází v Kučově knize Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic.

...

Historický vývoj kostelů v Brně

bazilika Nanebevzetí Panny Marie +more_Václava_1. jpg|alt=|náhled|Pravoslavný_Pravoslavný_chrám_svatého_Václava_(Brno)'>chrám svatého Václava z let 1930-1931 K nejstarším chrámovým stavbám na území dnešního města Brna lze zařadit několik kostelů existujících, přestavěných i zaniklých. Podle archeologických nálezů lze do 9. století datovat zaniklý kostel, jehož základy byly odkryty na slovanském hradišti Staré Zámky u Líšně. Mezi nejstarší kostely (z 11. -12. století) také patří archeologicky zjištěné zbytky rotundy na Starém Brně, jakožto původní brněnské osady, poblíž dnešní baziliky, archeologicky zjištěné fragmenty rotundy ve Vídeňské ulici (snad na předhradí brněnského hradu), chrám na Petrově, předchůdce dnešní katedrály (archeologické nálezy základů z 12. století), a kostel svatého Jiljí v Komárově, jenž vznikl při benediktinském proboštství nejprve jako kaple roku 1133, která byla na konci 12. století nahrazena románským tribunovým kostelem, jehož loď je zachována dodnes. Z počátku 12. století pochází zábrdovický farní kostel svaté Kunhuty (nyní slouží jiným účelům), vedle nějž vyrostl klášter premonstrátů s klášterním chrámem. Na přelomu 11. a 12. století byl rovněž vystavěn románský kostel (dnes kaple) Matky Boží u hradu Veveří.

Po založení samotného Brna vznikla ve 13. století v dnešním historickém jádru Brna řada románských a románsko-gotických chrámů: minoritský kostel svatých Janů, dominikánský kostel svatého Michala, kostel svatého Mikuláše na náměstí Svobody, kostel svatého Jakuba, kostel Nanebevzetí Panny Marie. +more Tyto chrámy byly v pozdějších století výrazně přestavovány či nahrazovány novostavbami, takže se do dnešních dnů jejich původní podoba nezachovala. Z této doby rovněž pochází kostely v okolních vesnicích, které byly připojeny k Brnu ve 20. století. První písemné zmínky o těchto chrámech jsou často pozdějšího data, nicméně dle stavebně-historických analýz jsou v jádru románské (kostel svatého Václava v Obřanech, původní kostel Panny Marie v Tuřanech, kostel svatého Jiljí v Líšni, aj. ). V průběhu 14. století došlo kromě gotických přestaveb již existujících chrámů ke stavbě čtyř velkých gotických kostelů: svatého Petra a Pavla na Petrově, jenž je v obvodovém zdivu zachován dodnes, cihlového chrámu Nanebevzetí Panny Marie u nově založeného kláštera cisterciaček na Starém Brně, k výstavbě kláštera augustiniánů s kostelem Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola před hradbami města a k založení kartuziánského kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice v Králově Poli. Během 14. a 15. století byl zcela nově, v téměř současné podobě, vystavěn kostel svatého Jakuba.

Zatímco v přechodném manýristickém stylu vznikla na přelomu 16. a 17. +more století pouze novostavba jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie, v období baroka byly městské kostely výrazně přestavovány (minoritský kostel svatých Janů), nahrazovány novostavbami (dominikánský svatého Michala, augustiniánský Zvěstování Panny a svatého Tomáše apoštola) a po švédském obléhání Brna došlo i k výstavbě nových klášterních chrámů, které vznikly jako náhrada za zničené svatostánky stojící před hradbami. V 17. století tak vznikly kapucínský kostel Nalezení svatého Kříže, kostel svaté Máří Magdalény františkánů a kostel svatého Josefa františkánek. V předměstských vesnicích byla postavena například barokní novostavba premonstrátského kostela v Zábrdovicích (17. století) či zcela nový konvent milosrdných bratří s chrámem svatého Leopolda na Starém Brně (18. století); starší vesnické kostely byly často barokně upravovány.

Za josefinských reforem zaniklo v 80. letech 18. +more století několik chrámů: byl zbořen královopolský kostel svatého Víta, kostely svatého Václava a svatého Oldřicha a Prokopa na Starém Brně, zrušen byl zábrdovický kostel svaté Kunhuty, chrám svatého Mikuláše na náměstí Svobody, aj. Měl být uzavřen i kostel svatého Michala, měšťané ale deputací při císařově návštěvě Brna roku 1785 dosáhli jeho zachování.

Během 19. století nevznikly v Brně a přilehlých obcích žádné nové římskokatolické kostely. +more Výjimkou je pozdně barokní stavba tuřanského kostela Zvěstování Panny Marie (přestavěná původní kaple svaté Anny) později doplněná o novobarokní dvojvěží. V některých dalších případech došlo k puristickým úpravám, jako tomu bylo u regotizací chrámu svatého Jakuba či katedrály svatého Petra a Pavla. Naopak byly postaveny první nekatolické chrámy: novogotický tzv. Červený kostel (němečtí evangelíci) v 60. letech 19. století a novorenesanční Betlémský kostel českých evangelíků z 90. let 19. století. Začátkem 20. století, před první světovou válkou, vznikly další katolické kostely: svaté Rodiny v dnešní Grohově ulici v novorenesančním stylu, moderní chrám v Husovicích, novobarokní v Horních Heršpicích, secesní v Křenové ulici; rovněž byl výrazně přestavěn kostel v Komíně, kdy došlo ke zbourání původní lodi a výstavbě lodi nové.

Za první republiky byla postavena novostavba žebětínského kostela, nově vznikly chrámy ve Starém Lískovci, Masarykově čtvrti a Židenicích (první tři byly zbudovány podle projektů architekta Vladimíra Fischera). K výstavbě dalších chrámů došlo i v případě nekatolických církví: vznikly čtyři chrámy husitské církve, z nichž je architektonicky nejvýznamnější funkcionalistický Husův sbor ve čtvrti Veveří, dále evangelický kostel v Židenicích a pravoslavný chrám svatého Václava na svahu Špilberku.

Ojedinělým činem po druhé světové válce byla stavba slatinského kostela Povýšení svatého Kříže v letech 1946-1948. Další nové chrámy vznikly až na konci 20. +more století: jsou jimi salesiánský kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Žabovřeskách a kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v rámci soběšického kláštera klarisek. V letech 2017-2020 byl postaven kostel blahoslavené Marie Restituty uprostřed sídliště Lesná.

Vybudování nového kostela Seslání Ducha svatého se připravuje také u salesiánského střediska na sídlišti v Líšni.

Popis seznamu

Tabulky níže zahrnují šest sloupců (u kostelů zaniklých pouze pět). Z prvního sloupce, který obsahuje zasvěcení kostela, je vycházeno při řazení kostelů. +more Druhý sloupec obsahuje fotografii kostela či dostupné vyobrazení, třetí současné umístění v městské části s bližším určením a většinou i přesnou lokací. Čtvrtý sloupec s názvem denominace určuje, ke které konkrétní denominaci kostel patřil či patří, pátý sloupec (není u zaniklých staveb) uvádí převažující stavební sloh dnešní podoby chrámu. Poslední sloupec obsahuje stručnou charakteristiku kostela včetně krátkého náčrtu jeho historie.

Existující kostely

Římskokatolické kostely

NázevObrázekUmístěníDenominacePřevažující slohPoznámky
katedrála svatého Petra a PavlaKatedrála svatého Petra a PavlaBrno-město (ul. +more Petrov)římskokatolická církevnovogotikaV místech dnešní katedrály na Petrově se původně nacházel menší kostel, jehož počátky sahají snad již do 1. poloviny 12. století. V průběhu první poloviny 13. století byl nahrazen novým, raně gotickým kostelem, který však byl od 14. století postupně nahrazován větší stavbou, která se po mnoha přestavbách dochovala dodnes. Na její výstavbě se podílela řada významných architektů tehdejší doby; částečná barokizace v 1. polovině 18. století byla provedena podle návrhu Mořice Grimma. Koncem 19. století proběhla regotizace kostela a teprve v letech 1905-1906 byly ke katedrále přistavěny dvě štíhlé věže. Katedrála je výraznou dominantou Brna, její vyobrazení se nachází na reversu mince o hodnotě 10 . Je zařazena mezi národní kulturní památky.
bazilika Nanebevzetí Panny MarieBazilika Nanebevzetí Panny MarieStaré Brno (Mendlovo nám. )římskokatolická církev (pův. řád sester cisterciaček, nyní řád svatého Augustina)gotikaPoblíž dnešní baziliky se původně nacházel románský kostelík zasvěcený Panně Marii, poprvé zmíněný v roce 1210. V roce 1323 vznikl díky Elišce Rejčce cisterciácký klášter, jehož součástí se stal i nově vystavěný mohutný gotický chrám v sousedství kostela Panny Marie, který byl změněn na kapli. V roce 1467 byl kostel vypleněn vojsky Viktorína z Poděbrad, roku 1782 byl klášter cisterciaček zrušen a klášterní budovy včetně chrámu převzali augustiniáni. Za druhé světové války byla bazilika poškozena bombardováním. Cihlový chrám má křížový půdorys, z jeho středu vybíhá nízká věž se zvonicí. Původní podoba chrámu se jen s mírnými změnami dochovala dodnes.
kostel blahoslavené Marie RestitutyKostel blahoslavené Marie RestitutyLesná (ul. Nezvalova)římskokatolická církevsoučasnýMístní věřící usilovali o kostel na sídlišti Lesná již po roce 1968, reálné plány se ale objevily až na přelomu 20. a 21. století. Prvním krokem byl letech 2004 a 2005 vznik duchovního centra a nové farnosti. Stavba kostela, který je umístěn v těsné blízkosti duchovního centra a který navrhl architekt Marek Jan Štěpán, proběhla v letech 2017-2020.
kostel Matky Boží na VeveříKostel Matky Boží na VeveříBystrc (ul. Hrad Veveří)římskokatolická církevrománskýKaple Matky Boží na Veveří (někdy též Nanebevzetí Panny Marie), je pozdně románská stavba nedaleko hradu Veveří. Její počátky jsou spjaty s hradem, avšak je možné, že kostelík je ještě starší. Předpokládá se založení kolem roku 1200 u zeměpanského dvora, kolem nějž se až do husitských válek rozkládala středověká vesnice, pro niž to byl farní kostel. Z kostelíka pochází vzácný obraz madony Veverské, nyní uložený v Národní galerii. Původně se u kostela nacházel i hřbitov, který však byl v roce 1880 zrušen. Dvojlodní stavba má malou věž se dvěma zvony, díky několika přestavbám má románské, gotické i renesanční prvky.
kostel Nalezení svatého KřížeKostel Nalezení svatého KřížeBrno-město (Kapucínské nám. )římskokatolická církev (řád menších bratří kapucínů)barokoKostel byl zbudován v letech 1648-1651 dle návrhu Ondřeje Erny na náklady Pavla Kryštofa Lichtenštejna. Vysvěcen byl v roce 1656. Raně barokní stavba se vyznačuje jednoduchou architekturou podle italského vzoru odkazujíce přitom k ideálu chudoby, který hlásal František z Assisi. Těsně ke kostelu přiléhá kapucínský klášter vystavěný zhruba ve stejné době jako kostel.
kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)Kostel Nanebevzetí Panny MarieBrno-město (Jezuitská ul. )římskokatolická církev (tovaryšstvo Ježíšovo)barokoNa místě dnešního kostela původně stával románský kostelík zasvěcený Matce Boží. V polovině 13. století byl nahrazen chrámem v gotickém slohu. Po převzetí kláštera augustiniánek jezuity zde v letech 1598-1602 vyrostl zcela nový chrám v manýristickém stylu. Počátkem 17. století vznikla v kostele krypta rodu Ditrichštejnů. V šedesátých letech téhož století nastala další přestavba kostela řízená Janem Křtitelem Ernou, Mořic Grimm pak v roce 1732 navýšil kostelní věž. Následkem druhé světové války byl kostel značně poškozen, po skončení války byl však zrekonstruován. Po pádu komunistického režimu se kostel vrátil pod správu jezuitů.
kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-Zábrdovice)Kostel Nanebevzetí Panny MarieZábrdovice (Lazaretní ul. )římskokatolická církev (pův. řád premonstrátských řeholních kanovníků)barokoRaně barokní kostel byl původně součástí kláštera premonstrátů v Zábrdovicích. Byl vystavěn v letech 1661-1669 podle návrhu císařského dvorního architekta Giovanniho Pietra Tencally na místě staršího klášterního kostela, který byl dokončen ve druhé polovině 13. století. Chrám patří k Tencalovým nejstarším pracím na Moravě. Interiér kostela je bohatě zdoben, jeho nynější podoba pochází z 80. let 18. století, kdy byl rekonstruován, snad podle návrhu Františka Antonína Grimma.
kostel Nejsvětějšího srdce PáněKostel Nejsvětějšího srdce PáněHusovice (nám. Republiky)římskokatolická církevmodernaModerní kostel se secesními prvky byl postaven v letech 1906-1910 podle návrhu Karla Huga Kepky v dělnickém prostředí brněnských Husovic. Kostel měl mít původně dvě věže a kupoli, avšak při stavbě byla zjištěna spodní voda a projekt tak musel být přizpůsoben podloží. Náklady na stavbu kostela byly hrazeny z veřejné sbírky a zejména z císařské dotace, která byly poskytnuta na popud poslance Říšské rady Antonína Cyrila Stojana. Kostel byl vysvěcen 5. června 1910. Dominantou trojlodního kostela je jehlanovitá věž s pěti zvony.
kostel Nejsvětější TrojiceKostel Nejsvětější TrojiceKrálovo Pole (Božetěchova ul. )římskokatolická církev (pův. řád kartuziánů)gotikaKrálovopolský kostel Nejsvětější Trojice spolu s kartuziánským klášterem založil v roce 1375 markrabě Jan Jindřich. Kostel byl od svých počátků konventní, čili jen pro potřeby kláštera, a veřejnost do něj přístup neměla. Během husitských válek i švédských nájezdů byl kostel i klášter značně poškozeny, v roce 1782 byl klášter z rozhodnutí Josefa II. zrušen. Na bývalý kartuziánský kostel byla přenesena královopolská farní správa. V šedesátých letech 18. století se kostelu dostalo dnešního rokokového průčelí. Jednolodní kostel si i přes několik přestaveb podržel stavební jednoduchost a prostotu, která vyjadřuje přísnou strohost života kartuziánů.
kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Brno-Soběšice)Kostel Neposkvrněného početí Panny MarieSoběšice (Zeiberlichova ul. )římskokatolická církev (chudé sestry svaté Kláry)současnýKostel Neposkvrněného početí Panny Marie je součástí kláštera klarisek, který byl postaven v letech 1996-1997 a vysvěcen biskupem Vojtěchem Cikrlem 1. listopadu 1997. Chrám má dvě na sebe kolmé lodě, které jsou kryty nízkými stanovými střechami. Hlavní loď je přístupná veřejnosti, kolmo na ni se nachází loď přístupná pouze řádovým sestrám, v jejich průsečíku se nachází presbytář.
kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Brno-Trnitá)Kostel Neposkvrněného početí Panny MarieTrnitá (Křenová ul. )římskokatolická církevseceseSecesní kostel pochází z let 1910-1912. Základová deska včetně klíčových konstrukčních části kostela jsou z důvodu nestabilního podloží ze železobetonu, případně z předpjatého betonu. Zatímco projekt na stavbu kostela vzešel od Franze Holíka, stavbu řídil Josef Müller. Koncem druhé světové války byl kostel při bombardování Brna poškozen, v roce 1968 byla provedena liturgická úprava interiéru. Chrámový prostor o třech vstupech má půdorysný tvar kříže a bohatě zdobený interiér.
kostel Panny Marie Pomocnice křesťanůKostel Panny Marie Pomocnice křesťanůŽabovřesky (Foerstrova ul.

Chrámy jiných církví

NázevObrázekUmístěníDenominacePřevažující slohPoznámky
Betlémský kostelBetlémský kostelBrno-město (Pellicova ul. +more)českobratrská církev evangelickánovorenesanceMalý kostel byl vystavěn v letech 1894-1895 podle projektu Bohuslava Albera. Architektura kostela se nese v novorenesančním duchu. Nachází se v ulici Pellicově, vede k němu strmé dlouhé schodiště z Pekařské ulice. Nevelká modlitební místnost byla svého času vůbec prvním místem v Brně, kde se kázalo pouze česky.
kostel v Blahoslavově doměBlahoslavův dům - interiér kostelaVeveří (Lidická ul. )českobratrská církev evangelickábez slohuDům v Nové ulici (dnešní Lidická) koupil brněnský evangelický sbor v roce 1924 se záměrem přestavět jej na „multifunkční“ dům s kostelem, farou, byty pro studující evangelickou mládež atp. Dům byl přestavěn podle návrhu Jana Veselského a slavnostně otevřen 14. prosince 1924. Po roce 1989 byl opraven a v roce 1992 byly v chrámu postaveny nové varhany.
českobratrský evangelický chrám Jana Amose KomenskéhoČeskobratrský evangelický chrám Jana Amose KomenskéhoBrno-město (Komenského nám. )českobratrská církev evangelickánovogotikaČeskobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského, díky červeně zbarvenému režnému cihelnému zdivu též známý jako „Červený kostel“, se nachází na Komenského náměstí nedaleko brněnského centra. Doba jeho výstavby spadá do let 1863-1865, projekt zpracoval vídeňský architekt Heinrich Ferstel. Kostel je vystavěn v novogotickém slohu, jeho dominantou je padesátimetrová věž. Interiér kostela se vyznačuje značnou strohostí, trojlodní prostor završuje žebrová klenba. Prostory kostela jsou občas využívány ke kulturním akcím včetně koncertů populární hudby.
evangelický kostel (Brno-Židenice)Kostel českobratrské církve evangelickéŽidenice (Jílkova ul. )českobratrská církev evangelickáfunkcionalismusKostel českobratrské církve evangelické v Židenicích nahradil modlitebnu vystavěnou zde v roce 1924 (nachází se v zahradě za kostelem). Ta však již brzy kapacitně nepostačovala, proto se začátkem 30. let 20. století objevily první plány na výstavbu vlastního kostela. Jeho stavba začala v roce 1934 podle funkcionalistického projektu Miloslava Tejce, chrám byl vysvěcen 2. července 1935. Kostel je začleněn do zástavby řadových rodinných domů a působí poměrně nenápadně. Uliční průčelí je jednoduché, jediným výraznějším prvkem je nevysoká věž. Kostel byl těžce poškozen při náletu 25. srpna 1944, opraven byl na jaře 1945.
Husův sbor (Brno-Královo Pole)Husův sborKrálovo Pole (ul. Svatopluka Čecha)církev československá husitskákonstruktivismusHusův sbor v Králově Poli byl první postavenou stavbou kostelního charakteru husitské církve v Brně. Po soutěži na podzim 1924 akceptovala náboženská obec v lednu 1925 projekt architekta Josefa Nováka. Stavba byla dokončena v rychlém tempu, k jejímu vysvěcení došlo 25. října 1925. Sbor byl postaven v konstruktivistickém stylu na nároží ulic Svatopluka Čecha a Charvátské v nově stavěné části Králova Pole. Stavba obsahuje dva sály - divadelní v přízemí a bohoslužebný v patře, který je přístupný schodištěm v mohutné hranolové věži.
Husův sbor (Brno-Tuřany)Husův sborTuřany (Vítězná ul. )církev československá husitskábez slohuPlány na výstavbu sboru v Tuřanech se datují již do roku 1924, kdy byla vyhlášena veřejná sbírka. Chrám byl vystavěn v letech 1927 a 1928 podle plánů architekta Jaroslava Kincla, místního rodáka. Jedná se o obdélnou sálovou budovu se sedlovou střechou a asymetricky (mimo osu průčelí) umístěnou věž. Před průčelím se nachází arkádová chodba. Stavbu nelze slohově zařadit, jisté prvky lze považovat za kubistické.
Husův sbor (Brno-Veveří)Husův sborVeveří (Botanická ul. )církev československá husitskáfunkcionalismusKdyž v roce 1922 vznikla brněnská náboženská obec církve československé, jednou z jejích prvních snah bylo vystavět vlastní sbor. Ten byl nakonec postaven v letech 1928-1929 podle návrhu architekta Jana Víška. Funkcionalistická stavba je postavena ze železobetonu, jeho dvě základní části tvoří hranolovitá hala a 32 m vysoká věž. Nachází se v Tyršově sadu, vedou do něj dva vchody - jeden přímo ze sadu, druhý z ulice Botanické.
chrám SpasiteleChrám SpasiteleŽidenice (Karáskovo nám. )církev československá husitskákonstruktivismusKonstruktivistický chrám Spasitele byl vystavěn na Karáskově náměstí, které se stalo centrem nové části Židenic vystavěné za první republiky. První plány na stavbu sboru pochází z 20. let 20. století, kvůli nedostatku financí byl chrám postaven až v letech 1935-1936 podle projektu architekta Stanislava Kučery. Další problémy byly způsobeny podmáčeným podložím, kvůli kterému musel být projekt upraven. Průčelí obrácené do náměstí je monumentální a skrývá za sebou jednoduchou chrámovou budovu. V rohu se nachází hranolová věž. Původní železobetonový strop lodě se při bombardování za druhé světové války zřítil, proto byl nahrazen stropem dřevěným.
pravoslavný chrám svatého VáclavaPravoslavný chrám svatého VáclavaBrno-město (Gorazdova ul. )pravoslavná církevmodernaPočátky snah o vybudování pravoslavného chrámu v Brně sahají do 20. let 20. století, kdy odštěpením od církve československé husitské vznikla brněnská náboženská pravoslavná obec. Základní kámen byl však položen až v roce 1930. Stavět se začalo podle návrhu architekta Petra Levického a již následujícího roku byla stavba dokončena a vysvěcena. V roce 1960 proběhla výmalba celého chrámu. Chrám je zakončen cibulovitou střechou zlaté barvy, v jeho zadní části se nachází zvonice se zvonovou stěnou o pěti zvonech.
sbor PáněSbor PáněŘečkovice (Vážného ul. )církev československá husitskábez slohuŘečkovický sbor Páně byl postaven v 50. letech 20. století a dokončen roku 1957. Byl výsledkem úsilí místních věřících, kteří od roku 1931 vybírali na vybudování vlastního chrámu finanční prostředky.
.

Zaniklé kostely

Poznámka: Zeměpisné souřadnice uváděné u zaniklých kostelů nemusejí být zcela přesné.

NázevObrázekUmístěníDenominacePoznámky
kostelLíšeň (lokalita Staré Zámky)Na slovanském hradišti Staré Zámky poblíž Líšně stál kostel, jeho základy byly odkryty při archeologickém průzkumu. +more Stavba je kladena do 9. století.
kostelArcheologická lokalita ve Vídeňské ulici s fragmenty rotundy (zakryty v pozadí)Štýřice (ul. Vídeňská)V roce 2012 byly v prostoru pohřebiště (prozkoumáno přibližně 300 hrobů) ve Vídeňské ulici nalezeny fragmenty rotundy o průměru 6 metrů, z níž se dochoval negativ zdiva lodi s náběhem na apsidu. Nacházela se zřejmě na pravobřežním předhradí brněnského hradu, postavena byla asi kolem poloviny 11. století a zanikla zřejmě ještě před rokem 1100.
kostel Bolestné Panny MarieSlatina (ul. Slatinka)římskokatolická církevV roce 1732 nechal postavit líšeňský pán Jan rytíř z Freienfelsu v polích jižně od Slatiny poutní kostel Bolestné Panny Marie s kopulí a věžemi, kolem kterého o něco později vyrostla malá osada Slatinka. Chrám byl v roce 1784 zrušen a nedlouho poté zbořen. Zřejmě se nacházel v místech později postavené kaple.
kostel Panny MarieKomárov (Mariánské nám. )římskokatolická církevPři cestě z Brna do Tuřan vznikla v roce 1724 poblíž Komárova poutní kaple Panny Marie. Ta byla později nahrazena kostelem se stejným patrociniem, který byl vysvěcen roku 1733. Nedlouho poté, ve 40. letech 18. století vznikla severně od kostela osada ulicového typu Malá Mariacela, a samotný chrám se stal známým poutním místem. Poutě však byly roku 1784 zakázány, ke zrušení kostela došlo o šest let později, zbořen byl před rokem 1825. Na jeho místě se dnes nachází jižní část komárovského Mariánského náměstí.
kostel Panny MarieKostel Panny Marie v roce 1658Tuřany (Hanácká ul. )římskokatolická církevPůvodní tuřanský kostel Panny Marie se nacházel v prostoru mezi dnešním chrámem a jezuitskou rezidencí v místě, kde byla roku 1901 postavena kaple Zjevení Panny Marie v trní. Jednalo se o románský kostel s věží v průčelí, který byl poprvé nepřímo doložen v roce 1275. V průběhu staletí byl postupně několikrát přestavován, kromě farní funkce začal být znám i jako poutní kostel. V 17. století byl upraven barokně a kolem kostela byl postaven obdélný ambit se čtyřmi kaplemi v nárožích. Zbořen byl roku 1804, kdy byla sousední kaple svaté Anny přestavěna na kostel, který převzal od starého kostela zasvěcení Panně Marii.
kostel svaté AnnyStarobrněnský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a malým kostelem svaté Anny v roce 1797Staré Brno (Mendlovo nám. )římskokatolická církevJihozápadně od dnešní starobrněnské baziliky stála zřejmě již od 11. století rotunda s válcovou lodí a podkovitou apsidou, jejíž zbytky byly objeveny při archeologickém průzkumu v roce 1978. Ta byla ve druhé polovině 12. století nahrazena novostavbou románského podélného kostela s pravoúhlým presbytářem. K roku 1210 (falzum z doby před rokem 1235) je poprvé uváděno zasvěcení chrámu Panně Marii a jeho farní funkce. Zřejmě na přelomu 13. a 14. století byl chrám zbořen a na jeho místě vyrostl kostel ve tvaru latinského kříže s pětibokým presbytářem. Po založení kláštera cisterciaček v roce 1323 bylo roku 1333 patrocinium přeneseno na nový klášterní chrám. Původní kostel byl nově zasvěcen svaté Anně, přičemž již nebyl farním chrámem (je uváděn též jako kaple), a Eliška Rejčka při něm založila nemocnici. Zbořen byl kolem roku 1800.
kostel svaté AnnyKostel svaté Anny před rokem 1864Staré Brno (Pekařská ul. )římskokatolická církev (mnišky kazatelského řádu)Součástí kláštera dominikánek v Pekařské ulici, který byl založen roku 1317, byl i kostel svaté Anny, někdy označovaný pouze jako oratorium nebo kaple. Jednalo se o jednolodní stavbu obrácenou do Pekařské ulice boční zdí a se sanktusníkem uprostřed sedlové střechy. Chrám sdílel osudy s klášterem, zejména byl poškozen při švédských obléháních v letech 1643 a 1645. Konvent byl roku 1782 zrušen, dva roky zde působila vojenská nemocnice, v letech 1784-1786 byl areál přestavěn na všeobecnou nemocnici. Celý původní klášter i s kostelem byl v roce 1864 zbořen a nahrazen novostavbou dnešní Fakultní nemocnice u svaté Anny.
kostel svatého AntonínaStránice (lokalita Žlutý kopec)římskokatolická církevKostel svatého Antonína je zakreslen na Müllerově mapě Brněnského kraje z roku 1714 na vrcholu Žlutého kopce v prostoru dnešního Biskupského gymnázia. Nachází se též i na dalších mladších mapách odvozených z Müllerovy mapy, mapa brněnských předměstí z roku 1825 jej však již neuvádí.
kostel svatého Bernardina SienskéhoKostel svatého Bernardina Sienského v roce 1617Brno-město (před Židovskou bránou)římskokatolická církev (řád menších bratří)V polovině 15. století byl vlivem kazatele Jana Kapistrána založen před městskými hradbami františkánský klášter. Před 20. květnem 1454 byl vysvěcen presbytář s trojbokým závěrem, dvěma poli klenby a se sanktusníkem na střeše. Loď s pěti poli klenby a pěti sedlovými střechami, které byly kolmé na osu kostela, byla stavěna později, není jisté, zda byla dokončena v roce 1482. Vzhled kostela i kláštera je znám pouze z dobových vedut, neboť areál byl v letech 1643 a 1645 zcela zbořen obránci města před dvěma švédskými obléháními.
kostel svatého FloriánaKostel svatého Floriána před rokem 1904Černovice (Faměrovo nám. )římskokatolická církevKapli svatého Floriána na černovické návsi, která byla postavena v roce 1718, nahradila roku 1898 stavba novogotického kostela stejného zasvěcení. Chrám byl těžce poškozen při náletu na konci druhé světové války a ač se začalo s opravami, po roce 1948 chátral a nakonec byl roku 1960 stržen.
kostel svatého Františka z AssisiBrno-město (. )římskokatolická církev (řád menších bratří kapucínů)Za podpory kardinála Františka z Ditrichštejna byl v roce 1604 založen první kapucínský klášter na Moravě, nacházející se podle některých pramenů před Měnínskou bránou, podle jiných před Židovskou bránou. Jako první byl vystavěn kostel svatého Františka z Assisi, který vysvětil kardinál Ditrichštejn 17. července 1606. Při obléhání Brna Švédy v roce 1643 nebyl konvent s kostelem příliš poškozen, proto v něm byli ubytováni švédští důstojníci. Zbořen byl až o dva roky později, kdy obránci města strhli všechny budovy do vzdálenosti 600 kroků od hradeb.
kostel svatého Jana KřtiteleKostel svatého Jana Křtitele v roce 1675Staré Brno (Pekařská ul. )římskokatolická církev (maltézský řád)Kostel svatého Jana Křtitele je poprvé připomínám v roce 1281 jako kostel svatého Václava a Antonína. Byl postaven zřejmě již v letech 1238 až 1240, kdy vznikl na dolním konci dnešní Pekařské ulice špitál a o několik let později i komenda johanitů. Chrám, jehož zasvěcení bylo v průběhu 14. století změněno na svatého Jana Křtitele, se nacházel na severní straně Pekařské ulice přibližně v místech domů č. o. 78-80, zatímco komenda stála přes ulici na jižní straně. Celý areál byl těžce poškozen při švédském obléhání v roce 1645. Zatímco z komendy se stal pouze johanitský statek, kostel byl roku 1672 obnoven, později však byl opuštěn. Opravy a zaklenutí se dočkal až v roce 1760, v roce 1784 ale byl definitivně zrušen. Po roce 1802 byl využíván jako stáj, později byl zbořen.
kostel svatého JosefaBrno-město (před Židovskou bránou)římskokatolická církev (řeholní terciářky svatého Františka z Assisi)Komunita františkánek vznikla v Brně již v 80. letech 15. století, časem získala i řádový dům na předměstí před městskými hradbami. Ten byl počátkem 17. století díky kardinálu Františkovi z Ditrichštejna změněn na klášter a po roce 1616 zde vznikl menší kostelík svatého Josefa, jehož projekt mohl vypracovat Giovanni Maria Filippi. Konvent byl i s chrámem zbořen v letech 1643 a 1645 před dvěma švédskými obléháními Brna.
kostel svatého MartinaBrno-město (před hradbami mezi Židovskou a Měnínskou bránou)římskokatolická církevRománský kostel se nacházel vně hradeb mezi Židovskou a Měnínskou bránou. Je pravděpodobné, že jeho počátky sahají do předlokačního osídlení Brna. Kostel byl zbořen v 1. polovině 17. století v souvislosti s přestavbou městských hradeb. Patrně byl jeho součástí i hřbitov, na jehož pozůstatky narazili archeologové v roce 1957 v místech před dnešním hotelem Grand.
kostel svatého MikulášeKostel svatého Mikuláše v roce 1869Brno-město (nám. Svobody)římskokatolická církevPůvodně románský kostel z dvacátých let 13.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam klášterů v Brně * Seznam kaplí v Brně * Seznam náboženských staveb v Brně

Externí odkazy

[url=https://www.biskupstvi.cz/katalog/brnenske_kostely.pdf]Brněnské kostely[/url], biskupstvi.cz

Kostely Brno Kostely v Brně

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top