Seznam představitelů Litvy

Znak Litevského království Seznam představitelů Litvy zahrnuje vládce a hlavy historického Litevského území, tzn. velkoknížata, krále a prezidenty. Seznam zahrnuje Litvu jako suverénní entitu či jako legitimní součást větších celků, stejně jako Litvu pod nadvládou či okupací vnější mocnosti (tzn., Litevská sovětská socialistická republika).

Historický vývoj

Litevci byli ve 30. letech +more_století'>13. století ohrožováni ze severu livonským řádem a teutonskými rytíři na západě, proto se baltské kmeny se spojily pod vedením Mindaugase. Ten se stal jediným korunovaným králem litevským. Jeho země vešla do povědomí jako Velkoknížectví litevské. Poté, co se velkokníže Jogaila (Vladislav II. ) stal také králem polským roku 1386, oba státy se sblížily a od roku 1440 byly spojeny panovníkem v personální unii. Roku 1569 byla uzavřena Lublinská unie, čímž vznikl nový stát Polsko-litevská unie.

Roku 1795 došlo k rozdělení unie a Litva se stala součástí Ruského impéria až do 16. února 1918. +more Litevská rada (Lietuvos Taryba) nastolila nezávislost teprve roku 1919, poté, co bylo Německo poraženo v první světové válce. První litevská republika existovala do roku 1940, než byla anektována Sovětským svazem. Během sovětsko-německé války byla Litva okupována nacistickým Německem. Roku 1944, kdy Německo začínalo prohrávat válku, SSSR znovu okupoval Litvu a zřídil Litevskou sovětskou socialistickou republiku.

11. března 1990, Litva jako první Sovětská republika vyhlásila nezávislost na SSSR. +more Obnovená Litevská republika je demokratický stát, člen Evropské unie a NATO.

Vznik Litevského státu

Velkoknížectví litevské ((1219?)/1236-1569)

Titul: velkokníže (litevsky: didysis kunigaikštis; bělorusky: vialiki kniaź; polsky: wielki książę) s výjimkou Mindaugase, jenž se stal králem litevským (litevsky: Lietuvos karalius).

Mendogovci (1219/36-1285)

Data jsou přibližná z důvodu nedostatku písemných pramenů.

Rurikovec

Neznámého původu

Gediminovci (1285-1440)

Některá data jsou přibližná.

Jagellonci (1440-1569)

Krewská unie s Polskem byla podepsána již v roce 1385, nicméně souvislá řada společných panovníků obou států začala teprve Kazimírem IV. (I přesto si později Poláci a Litevci dvakrát zvolili různé panovníky po předčasné smrti předchozího panovníka, ale Litevci vždy nakonec získali polský trůn). +more Monarchové obou částí státu si ponechali rozdělené tituly a jejich číslování probíhalo odděleně. Jagellonci se stali přímým pokračovatelem Gediminidiovců.

Republika obou národů (1569-1795)

Polsko-litevská unie vznikla podpisem Lublinské unie roku 1569. Volený král polský měl být volen litevskou šlechtou jako velkokníže litevský (do doby, než se litevské knížectví stalo dědičným). +more Prvním panovníkem společného státu se stal Zikmund II. August. V důsledku dělení Polska v letech 1772, 1793, a 1795, unie přestala existovat a Litva se stala na dalších 123 let součástí Ruského impéria. Mezi jednotlivými volbami králů jsou časové prodlevy. Prvním velkoknížetem zvoleným poté, co vymřela dynastie Gediminovců a poté, co Valois uprchl zpět do Francie, byl Štěpán Báthory. Ten se chtěl jako velkokníže litevský zviditelnit založením Vilniuské univerzity.

Titul: Král polský a velkokníže litevský (litevsky: Lenkijos karalius ir Lietuvos didysis kunigaikštis; bělorusky: karol Polščy, vialiki kniaź litoŭski; polsky: Król Polski, wielki książę litewski).

Království litevské (1918)

16. února 1918 vyhlásila Litevská rada (Taryba) nezávislost, když byla Litva okupována Reichswehrem. +more Stát získal název Království litevské. 9. července 1918 rada prohlásila knížete z Urachu králem Mindaugas II. Litevský. Nicméně 2. listopadu rada své rozhodnutí odvolala a prohlásila Litvu demokratickou republikou.

Litevská republika (1918-1940)

Úřad litevského prezidenta (litevsky: Prezidentas) byl vytvořen 4. dubna 1919.

Litevská sovětská socialistická republika (1940-1941 a 1944-1990)

Sovětský svaz anektoval Litvu a v červenci 1940 vytvořil Litevskou SSR. Poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, Litva byla okupována Němci. +more Pár dní před německou okupací, byla Litva řízena proněmeckou povstaleckou vládou Juoza Ambrazevičiuse. Pod německou nadvládou, byl zřízen Generální obvod Litva pod vedením generála Petra Kubiliūnase. Když bylo nacistické Německo poraženo, Sovětský svaz reanektoval zemi a v roce 1944 obnovil Litevskou SSR.

Titul: První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Litvy (litevsky: Lietuvos komunistų partijos Centro komiteto pirmasis sekretorius; rusky: Первый секретарь Центрального Комитета Коммунистической партии Литвы).

Předsednictvo Nejvyššího sovětu jako kolektivní hlava státu od 25. srpna 1940 do 11. března 1990.

Litevská republika (od roku 1990)

Vlajka litevského prezidenta Poměr stran: 3:4

Předseda Nejvyšší rady byl oficiální hlavou státu po vyhlášení nezávislosti 11. března 1990 do doby, než byla schválena nová ústava v roce 1992, jež ustavila prezidentský úřad a instituci parlamentu. +more Stát a jeho vláda byly mezinárodně uznány teprve v září 1991. V letech 1990 až 1992 tak titul hlavy státu zněl Předseda Nejvyšší rady (parlamentu) (litevsky: Aukščiausiosios Tarybos pirmininkas) a od roku 1992 dále prezident (litevsky: Prezidentas).

Prezident Litvy je hlavou státu, vrchním velitelem armády. Funkční období je pětileté s možností jednoho znovuzvolení. +more Prezident je volen přímo. Vrací návrhy zákonů parlamentu, který může také rozpustit. Není-li prezident způsobilý výkonu funkce např. rezignací, odvoláním , zdravotní nezpůsobilosti či smrtí, pravomoci přebírá podle ústavy předseda Seimu (parlamentu), a to do doby, než bude zvolen nový prezident nebo stávající bude znovu způsobilý výkonu funkce.

Odkazy

Reference

Literatura

[url=http://www. president. +morelt/institution/istorija]Dějiny[/url], Kancelář prezidenta Litevské republiky. Obnoveno 26. srpna 2006. * Litva: Vytautas Spečiūnas (ed. ), Lietuvos valdovai (XIII-XVIII a. ) (Litevští panovníci (13-18. stol. )), Mokslo ir enicklopedijų leidybos institutas, Vilnius 2004.

Související článek

Premiér Litvy

Externí odkazy

[url=http://www.worldstatesmen.org/Lithuania.htm]Další seznam litevských panovníků[/url]

Panovníci Litva představitelé Litva