Cesko.wiki Seznam vládců Moravy
Technology
12 hours ago
8
4
2
Author
Albert FloresMoravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla. Seznam obsahuje všechny známé panovníky od roku 623, předchozí vládci jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska. Pro podrobné informace viz také článek Dějiny Moravy.
Na počátku dějin vystupuje Morava jako samostatné Moravské knížectví začleněné mezi lety 623 až 658 do Sámova kmenového svazu, prvním známým knížetem je roku 830 Mojmír I. +more, který dal jméno dynastii Mojmírovců vládnoucí na Moravě s krátkou přestávkou až maďarských nájezdů roku 906.
Poté nastává tzv. temné období, ze kterého existuje pouze minimum informací o politických poměrech na Moravě. +more Záznamy byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennetose však ukazují, že Moravské knížectví existovalo i tehdy, ať už byli jeho panovníci podřízeni Maďarům, či nikoli. Každopádně v první polovině 11. století se Morava ocitla postupně pod nadvládou Českého knížectví a Polska. Roku 1029 ji však dobývá český kníže Oldřich a uděluje ji svému synu Břetislavovi I. , který ji po následně rozdělí mezi své syny do tří údělů. Ačkoli je tím Morava po dalších asi 150 let rozdělena do tří celků, vystupuje v evropské politice vždy jako jednotný celek, poměry na Moravě navíc často ovlivňoval český kníže.
Postavení Moravy výrazně upevnil roku 1182 Konrád III. +more Ota, který znovu sjednotil úděly a pro centrálního moravského vládce získal markraběcí titul. Markrabství moravské se stalo po boku Čech součástí Svaté říše římské. Sesterské postavení Čech a Moravy upevnil ve 14. století římský císař, český král a moravský markrabě Karel zavedením soustátí zemí koruny české, i přesto měly zpočátku Čechy a Morava stále odlišné panovníky. V období habsburské nadvlády se země koruny české ocitly pod správou z Vídně, rakouští panovníci si však stále ponechávali tituly českého krále a moravského markraběte.
Moravské markrabství zaniklo roku 1918, kdy se Morava stala jednou ze zemí nově vzniklého Československa. Až do roku 1948 měla Morava v jeho rámci vlastní představitele v čele se zemským prezidentem. +more Komunistická diktatura zemské zřízení zrušila a moc ve státě se centralizovala do Prahy. Protiústavní zrušení zemí nebylo obnoveno ani po sametové revoluci.
Sámovo knížectví (623-658)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| - | Sámo | 89x89pixelů | 623-658 | Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. +more Sámovy říše. Sjednotil pod svou vládou středoevropské slovanské národy a státy včetně již existujícího Moravského knížectví. Po jeho smrti se svaz rozpadnul, Moravské knížectví však existovalo pravděpodobně nadále, jeho panovníky však neznáme až do roku 830, kdy se objevuje Mojmír I. |
Moravské knížectví (830-906)
| Dynastie | %" | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Mojmírovci | Mojmír I. +more | 70px | 830. -846 | Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. |
| Mojmírovci | Rostislav | Rostislav | 846-870 | Synovec Mojmíra I. . V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. |
| Mojmírovci | Svatopluk I. | Svatopluk | 870-871 | Svatopluk krátce na trůně, před uvězněním. |
Panonská marka (871-872)
| Dynastie | %" | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Vilémovci | Vilém I. +more + Engilšalk I. | 871-872 | Svatopluk si dělal nároky na trůn. Byl však uvězněn Karlomanem II. a na Moravě vládla franská markrabata Vilém II. a Engilšalk, Morava se stala markrabstvím Východofranské říše |
Moravské knížectví (872-906)
| Dynastie | %" | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Mojmírovci | Slavomír I. | 872-873 | Proti Vilémovi a Engilšalkovi vzniklo vojenské povstání, které vedl kněz Slavomír, Svatoplukův příbuzný. +more Slavomír se stal na čas knížetem. Karloman poslal své vojsko na Moravu v čele se Svatoplukem, který se ale dal na Moravskou stranu a vojsko Franků porazil. | |
| Mojmírovci | Svatopluk I. | Svatopluk | 873-894 | Synovec Rostislava. Pátý a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, v některých historických pramenech označován za krále. |
| Mojmírovci | Mojmír II. | Mojmír II. | 894-906 | Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
| Mojmírovci | Mojmír II. + Svatopluk II. | . -906 | Svatopluk II. na krátký čas bratrovým spoluvládcem. Po vyvrácení Velké Moravy Maďary roku 906 načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali. Některé prameny však zachované jsou a dle nich je možné, že se na Moravě zachovala i státní i církevní organizace. V období následujících několika desetiletí (asi 906-955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládané patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. Vládce Moravy byl zmíněn jenom jednou (nebyl jmenovaný), a to ve spisu Konstantina VII. Porfyrogenntéta O ceremoniích byzantského dvora. |
České knížectví (955-1003)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Boleslav I. +more | 120x120pixelů | 955-972 | Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Boleslav I. dobyl část území Moravy, konkrétně Olomoucko, které se stává na čas součástí Čech. |
| Přemyslovci | Boleslav II. | 119x119pixelů | 972-999 | |
| Přemyslovci | Boleslav III. | 119x119pixelů | 999-1002 | |
| Piastovci | Vladivoj I. | 86x86pixelů | 1002-1003 |
Polské knížectví (1003-1025)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Piastovci | Boleslav I. | +morejpeg|bezrámu'>106x106pixelů | 1003-1025 | Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší. |
Polské království (1025-1029)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Piastovci | Boleslav I. | +morejpeg|bezrámu'>106x106pixelů | 1025 | v roce 1025 dostává Boleslav Chrabrý královský titul |
| Piastovci | Měšek II. Lambert | 105x105pixelů | 1025-1029 | Pokračuje v polské správě Moravy. Roku 1029 je Morava dobyta českým knížetem Oldřichem a jeho syn Břetislav ji dostává do správy jako samostatný moravský kníže. |
Moravské údělné knížectví (1029-1054)
| Dynastie | %" | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Břetislav I. +more | Břetislav I. | 1029-1033 | V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra. |
| Přemyslovci | Oldřich I. | 70px| | 1033-1034 | Přímá vláda českého knížete. |
| Přemyslovci | Břetislav I. | Břetislav I. | 1034-1049 | Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci. Na konci svého života určil, že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský. |
| Přemyslovci | Spytihněv I. | Spytihněv II. | 1049-1054 | Ujímá se vlády na pět let před rozdělením Moravy. |
Moravská údělná knížectví (1054-1182)
Brněnské údělné knížectví (1054-1182)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Konrád I. +more | 123x123pixelů | 1054-1056 | Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. |
| Přemyslovci | Spytihněv I. | 84x84pixelů | 1056-1061 | Vládne jako český kníže. |
| Přemyslovci | Konrád I. | 123x123pixelů | 1061-1092 | Podruhé. Český kníže Vratislav II. vrátil bratrům úděly. |
| Přemyslovci | Oldřich I. | 123x123pixelů | 1092-1099 | Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. |
| Přemyslovci | Bořivoj I. | 125x125pixelů | 1099-1100 | Bratr Břetislava II. , ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
| Přemyslovci | Oldřich I. | 123x123pixelů | 1100-1113 | Podruhé |
| Přemyslovci | Vladislav I. | 116x116pixelů | 1113-1115 | Vládne jako český kníže. |
| Přemyslovci | Soběslav I. | 129x129pixelů | 1115-1123 | Syn krále Vratislava II. , budoucí český kníže. |
| Přemyslovci | Ota I. | 86x86pixelů | 1123-1125 | Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
| Přemyslovci | Vratislav I. | 86x86pixelů | 1125-1129 | Syn Oldřicha Brněnského |
| Přemyslovci | Soběslav I. | 129x129pixelů | 1129-1130 | Vládne jako český kníže. |
| Přemyslovci | Vratislav I. | 86x86pixelů | 1130-1156 | Podruhé. |
| Přemyslovci | Konrád II. | 128x128pixelů | 1156-1161 | Také znojemský údělník. |
| Přemyslovci | Vladislav II. | 127x127pixelů | 1161-1172 | Vládne jako český kníže. |
| Přemyslovci | Bedřich I. | 91x91pixelů | 1172-1173 | Také český kníže. |
| Přemyslovci | Václav I. | 86x86pixelů | 1173-1179 | Také český kníže. |
| Přemyslovci | Konrád III. Ota | 80px | 1179-1182 | Také kníže znojemského údělu a český kníže. |
Olomoucké údělné knížectví (1054-1182)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Vratislav I. +more | 119x119pixelů | 1054-1056 | Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II. |
| Přemyslovci | Spytihněv I. | 84x84pixelů | 1056-1057 | Vládne jako český kníže. |
| Přemyslovci | Vratislav I. | 119x119pixelů | 1057-1061 | Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal českým knížetem jako Vratislav II. |
| Přemyslovci | Ota I. | 1061-1087 | Syn Břetislava I. | |
| Přemyslovci | Boleslav I. | 1087-1091 | Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský. | |
| Přemyslovci | Svatopluk I. + Ota II. | 1091-1107 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská. | |
| Přemyslovci | Ota II. | 1107-1110 | Pokračuje bez bratra. | |
| Přemyslovci | Vladislav I. | 1110-1113 | Vládne jako český kníže | |
| Přemyslovci | Ota II. | 1113-1126 | Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. | |
| Přemyslovci | Václav I. Jindřich | 1126-1130 | Syn Svatopluka Olomouckého | |
| Přemyslovci | Soběslav I. | 1130-1135 | Vládne jako český kníže. | |
| Přemyslovci | Lupolt I. | 1135-1137 | Syn knížete Bořivoje II. | |
| Přemyslovci | Vladislav II. | 1137-1140 | Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze. | |
| Přemyslovci | Ota III. Dětleb | 1140-1160 | Syn Oty II. Olomouckého | |
| Přemyslovci | Vladislav III. | 1160-1162 | Vládne jako český kníže. | |
| Přemyslovci | Bedřich I. | 1162-1173 | Syn Vladislava II. , kníže Čech. | |
| Přemyslovci | Oldřich I. | 1173-1177 | Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko. | |
| Přemyslovci | Václav II. | 1177-1179 | Syn Soběslava I. , budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem. | |
| Přemyslovci | Přemysl I. Otakar | 1179-1182 | Také český kníže a král. |
Znojemské údělné knížectví (1054-1182)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Konrád I. +more | 123x123pixelů | 1054-1055 | Také brněnský kníže. |
| Přemyslovci | Ota I. | 1055-1056 | Syn knížete Břetislava I. | |
| Přemyslovci | Spytihněv I. | 84x84pixelů | 1056-1061 | Vládne jako český kníže. |
| Přemyslovci | Konrád I. | 120x120pixelů | 1061-1092 | Syn knížete Břetislava I. |
| Přemyslovci | Litold I. | 1092-1099 | Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny. | |
| Přemyslovci | Bořivoj I. | 1099-1101 | Bratr Břetislava II. , ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. | |
| Přemyslovci | Litold I. | 1101-1112 | Podruhé. | |
| Přemyslovci | Oldřich I. | 125x125pixelů | 1112-1113 | Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok. |
| Přemyslovci | Soběslav I. | 126x126pixelů | 1113-1123 | Syn krále Vratislava II. , bratr Vladislava I. , pozdější kníže. |
| Přemyslovci | Konrád II. | 128x128pixelů | 1123-1128 | Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem. |
| Přemyslovci | Soběslav I. | 126x126pixelů | 1128-1134 | Vládne jako kníže Čech. |
| Přemyslovci | Konrád II. | 128x128pixelů | 1134-1161 | Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem. |
| Přemyslovci | Konrád III. Ota | 83x83pixelů | 1161-1182 | Syn Konráda II. , 1182-1189 markrabě. |
Moravské markrabství (1182-1189)
| Dynastie | %" | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Konrád I. +more Ota | 80px | 1182-1189 | První markrabě, od roku 1189 český kníže. |
Moravská údělná knížectví (1189-1192)
Brněnské údělné knížectví (1189-1192)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Spytihněv II. + Svatopluk I. +more | 1189-1192 |
Olomoucké údělné knížectví (1189-1192)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Vladimír I. + Břetislav I. +more | 1189-1192 | Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem. |
Znojemské údělné knížectví (1189-1192)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Konrád III. +more Ota | 83x83pixelů | 1189-1192 | Syn Konráda II. , 1182-1189 markrabě. |
Moravské markrabství (1192-1194)
| Dynastie | %" | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Vladislav I. Jindřich | +morejpg'>80px | 1192-1194 | Bratr krále Přemysla Otakara I. |
Moravská údělná knížectví (1194-1197)
Brněnské údělné knížectví (1194-1197)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Spytihněv II. + Svatopluk I. +more | 1194-119 |
Olomoucké údělné knížectví (1194-1197)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Vladimír I. + Břetislav I. +more | 1189-1192 | Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem. |
Znojemské údělné knížectví (1194-1197)
| Dynastie | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Jindřich Břetislav I. | +morejpg|bezrámu'>90x90pixelů | 1194-1197 |
Moravské markrabství (1197-1918)
| Dynastie | %" | Jméno | Portrét | Vláda | Poznámky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Přemyslovci | Vladislav I. Jindřich | +morejpg'>80px | 1197-1222 | Bratr krále Přemysla Otakara I. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přemyslovci | Vladislav II. | 80px | 1222-1227 | Syn krále Přemysla Otakara I. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přemyslovci | Přemysl I. | 70px | 1227-1239 | Nejmladší syn krále Přemysla Otakara I. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přemyslovci | Vladislav III. | 80px | 1239-1247 | Prvorozený syn krále Václava I. , krátce také rakouský vévoda. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přemyslovci | Přemysl II. Otakar | Přemysl Otakar II. | 1253-1278 | Druhorozený syn krále Václava I. , po smrti bratra převzal jeho úděl. Od roku 1251 rakouský vévoda, od roku 1253 český král. Po nástupu Přemysla Otakara II. na trůn byli čeští králové vládci Moravy, ponechávali si titul markraběte. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli na několik let Moravu ovládl Rudolf I. Habsburský. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Habsburkové | Rudolf I. | 78x78pixelů | 1278-1283 | Zabral na pět let Moravu, roku 1283 ji uděluje svému zeti Václavovi. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přemyslovci | Václav I. | Václav II. | 1283-1305 | Syn Přemysla II. , šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přemyslovci | Václav III. | Václav III. | 1305-1306 | Syn Václava II. , sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Jeho smrtí skončilo více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Menhardovci | Jindřich I. | 80px | 1306 | Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I. , a Jindřich s Annou uprchli. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Habsburkové | Rudolf II. | Rudolf Habsburský | 1306-1307 | Syn Albrechta I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Menhardovci | Jindřich I. | 80px | 1307-1310 | Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Lucemburkové | Jan I. | Jan Lucemburský | 1310-1333 | Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: uznala jej česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království. Jan Lucemburský udělil vládu na Moravě svému synovi Karlovi, čímž ukončil dlouholeté splynutí titulu moravského markraběte s osobou českého krále. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Lucemburkové | Karel I. | Karel IV. | 1333-1349 | Budoucí Karel IV. Prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Udělením titulu markraběte otec legitimizoval jeho postavení v království. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Lucemburkové | Jan Jindřich I. | 70px | 1349-1375 | Mladší bratr Karla IV. , v roce 1349 mu Karel udělil v léno Moravu. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Lucemburkové | Jan Soběslav I. + Prokop I. + Jošt I. | 70px | 1375-1380 | Prokop stejně jako jeho otec Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti Joštovi (starší bratr Jana Soběslava) a podržel si tak markraběcí titul i majetek. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Lucemburkové | Prokop I. + Jošt I. | 70px | 1380-1405 | Po úmrtí Joštova bratra, vládne Jošt pouze s synovcem Prokopem. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Lucemburkové | Jošt I. | Jošt Moravský | 1405-1411 | Po smrti Prokopa vládne Jošt sám.
Země Moravská (1918-1928)
Země Moravskoslezská (1928-1948)
Československá republika (1948-1960)
Československá socialistická republika (1960-1990)
Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1993)
Česká republika (1993-dosud)
ReferenceSouvisející článkyExterní odkazy[url=http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=moravsti-markrabi&cisloclanku=2011030001]Moravští markrabí[/url] Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Dějiny Moravy Morava |
