Shortbus

Shortbus je americký hraný film z roku 2006. Je po snímku Hedwig a Angry Inch druhým autorským filmem režiséra Johna Camerona Mitchella, předního pokračovatele New Queer Cinema, který k němu také ve spolupráci s jednotlivými herci napsal scénář. Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes dne 20. května 2006.

Povaha filmu

Název Shortbus odkazuje na školní minibus, užívaný v USA pro studenty zvláštních škol, duševně či fyzicky znevýhodněné. Odtud se slangově používá jako hanlivé označení pro cestující takového autobusu, podobně jako „retard“ aj. +more Režisér Mitchell takto pojmenoval týdenní privátní salón či klub, v němž se propojují dráhy hlavních hrdinů a hrdinek filmu. Jako pracovní název filmu byl uváděn také .

Lucia Kajánková jej v magazínu Cinepur popsala jako „meta-dokumentární sexuálně explicitní experiment“. Diskuse vzbudilo množství explicitního vyobrazení sexu a otevřenost, s jakou film přistupuje k různým, i netradičním formám sexuality. +more Film obsahuje scény s nesimulovaným sexuálním stykem s viditelnou penetrací a mužskou ejakulací.

Podle autora však sex ve filmu nemá za cíl divákovo vzrušení, což jej odlišuje od pornografie. „Sex je zde spojen s pocity, myšlenkami, politikou, humorem, radostí, jako v běžném životě. +more“ Radim Habartík z české distribuční společnosti Aerofilms k tomu uvedl, že „(Mitchell) přišel s docela obyčejným příběhem o docela obyčejných lidských pocitech, kterým se při všem tom hledání toho pravého nebo té pravé prostě nevyhnete. Jen ten věčný příběh interpretuje po svém, to je celé. “.

Vojtěch Rynda v recenzi filmu pro magazín Cinema uvedl, že „stejným způsobem, jakým odhalují svá těla, tu postavy (. ) odkrývají i svá nitra a ukazují se být úplně obyčejnými lidmi odvedle. +more Shortbus (. ) se tak nakonec stává bolestně trefným portrétem tápajících bytostí a svědectvím o křehkosti jejich duší. Jen je tu víc ztopořených penisů, než jsme v tomhle žánru zvyklí. “.

Děj

Film sleduje příběhy několika obyvatel soudobého New Yorku, kteří řeší své sexuální a milostné vztahy, problémy a frustrace v undergroundovém klubu Shortbus. Klubu vévodí extravagantní hostitelka Justin Bond, která dění v něm glosuje: „Je to jako v šedesátých letech - jen míň nadějí. +more“.

Hlavními postavami filmu jsou láskyplný a vždy pozitivní James a jeho psychicky nevyrovnaný partner Jamie se sebevražednými sklony, sexuální terapeutka Sophia, která nikdy nezažila orgasmus, a její skromný manžel Rob. Tyto dvě partnerské - heterosexuální a homosexuální - dvojice tvoří jádro, organicky propojené s dalšími postavami. +more Těmi jsou citově chladná Severin poskytující sado-maso služby jako prostitutka-domina, nadšeně fotografující zajímavosti kolem sebe na Polaroid, ale neschopná obyčejného mezilidského kontaktu; citlivý a křehký mladík Seth hledající partnera online, který se zamiluje do Jamese i Jamieho současně; voyer Caleb bydlící v domě naproti a posedlý sledováním Jamieho. V klubu se ale objeví třeba i starosta města New Yorku a další podivuhodné postavičky.

Film začíná hned explicitní sexuální scénou, prostřihávající detaily z heterosexuální soulouže Sophie a Roba s téměř akrobatickým autoerotickým výkonem Jamieho. Po tomto šokujícím odhalení těl pak nastupuje postupné odhalování charakterů. +more Každá z postav v průběhu filmu prochází důležitou životní proměnou a vše vrcholí při závěrečných scénách odehrávajících se během výpadku proudu. James nedokončil svou plánovanou sebevraždu díky zásahu Caleba. Vrátil se k Jamiemu a znovu začínají stavět svůj společný vztah. Severin, Rob a Ceth se osvobodili od svých vnitřních bloků a frustrací a Sophia dosáhla orgasmu.

Obsazení

Pro obsazení postav byl vyhlášen otevřený konkurz pro herecké profesionály i amatéry. Ze zaslaných pěti set nahrávek tvůrci vybrali stovku na taneční party s líbací hrou „flaška“. +more O videonahrávkách se tajně hlasovalo a režisér nakonec vybral devět představitelů na dlouhodobé improvizační dílny.

Ve scéně skupinového sexu si zahrál i sám režisér.

Distribuce

Režisér John Cameron Mitchell při uvedení filmu na festivalu Mezipatra 2006 Film byl poprvé uveden na filmovém festivalu v Cannes v květnu 2006. +more Severoamerickou premiéru měl 13. října téhož roku.

V Česku měl film svou předpremiéru na 7. gay a lesbickém filmovém festivalu Mezipatra v pražském kině Světozor +more_listopad'>12. listopadu 2006. Do kinodistribuce jej uvedla společnost Aerofilms, která jeho projekce doplnila desetiminutovým animovaným předfilmem Karneval zvířat autorky Michaely Pavlátové na stejnojmennou hudbu Camilla Saint-Saënse. Krátký film vyhrál tehdejší ročník mezinárodního festivalu Anifest.

22. září 2009 a znovu o rok později vydal Shortbus na levném DVD jako přílohu deník Lidové noviny.

Ocenění

Shortbus získal řadu nominací a ocenění, mimo jiné: * Mezinárodní filmový festival v Athénách 2006: Cena publika * Filmový festival v Zurichu 2006: „Zlaté oko“ pro Nejlepší mezinárodní hraný film a Nejlepší nový hraný film * Mezinárodní filmový festival v Gijónu 2006: Nejlepší scénář (J. C. +more Mitchell) a Nejlepší umělecké vedení (Jody Asnes), nominován na hlavní cenu pro nejlepší hraný film * Glitter Awards 2007: Nejlepší herec (Paul Dawson) * Independent Spirit Awards 2007: Axium Producers Award - cena za produkci (Howard Gertler a Tim Perell, rovněž za film Pizza).

Hudba

Hudební doprovod je výraznou stránkou Mitchellových filmů. V případě Hedwig and the Angry Inch se jednalo přímo o muzikál. +more Shortbus mimo jiné propojuje hudbu s dějem filmu tím, že Jay Brannan hraje svou píseň Soda Shop na kytaru v jedné ze scén a závěrečná píseň In the End zazní v provedení Hungry March Band a osazenstva klubu Shortbus. Soundtrack k filmu vydala společnost Team Love Records 3. července 2007.

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20130401002812/http://www. aerofilms. cz/filmy/81-Shortbus/]Shortbus[/url] na stránkách českého distributora * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10121061347-q/207562210900002/obsah/123493-rozhovor/]Rozhovor s režisérem Shortbusu[/url] v magazínu České televize Q: Mučedníci lásky, 25. 1. 2007. * Ilona Francková: [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/1183619616-kultura-cz/206562228000023/obsah/113012-kriticka-zidle-film-shortbus-a-transylvanie/]Film Shortbus a Transylvánie[/url], Kultura. cz, 10. 12. 2006.

Kategorie:Filmy z roku 2006 Kategorie:Americké dramatické filmy Kategorie:Americké filmové komedie Kategorie:Americké romantické filmy Kategorie:Filmy s LGBT tématem Kategorie:Filmy Johna Camerona Mitchella