Sikorskij S-XVI

Sikorskij S-XVI byl ruský jednosedadlový stíhací dvojplošník dřevěné konstrukce s plátěným potahem užívaný v 1. světové válce. Prototyp byl postaven v lednu 1915 v Rusko-Baltické vagónce v Petrohradě (RBVZ). Jednalo se o první ruský letoun a jeden z prvních letounů na světě, který měl synchronizační zařízení pro střelbu kulometem okruhem vrtule vyvinutým ing. Lavrovem. První S-XVI poháněl rotační hvězdicový sedmiválec Kalep o výkonu 58,8 kW (80 hP). Letouny měly mít motor o výkonu 100 hP, ale kvůli nedostatku leteckých motorů musely být do některých z nich instalovány motory o výkonu 80 hP. Kvůli této skutečnosti dosahovaly tyto exempláře letounu nižších výkonů, i když jejich manévrovací schopnosti byly dobré. S-XVI byly ve výzbroji např. u 7. stíhacího oddílu v němž bojovali úspěšní ruští letci J. N. Kruten a I. A. Orlov.

Specifikace

Technické údaje

Osádka: 2 * Délka: 6,20 m * Rozpětí: 8,40 m * Výška: 2,78 m * Plocha křídel: 25,36 m² * Vlastní hmotnost: 407 kg * Vzletová hmotnost: 676 kg * Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený rotační motor 100hp Le Rhone/80hp Gnome

Výkony

Maximální rychlost: 120 km/h * Rychlost stoupání: 8 minut na 1000 metrů

Výzbroj

1 x 7,7mm kulomet Lavrov nebo Maxim

Literatura

Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974

Externí odkazy

[url=http://wp.scn.ru/en/ww1/f/646/22/0]Kamufláže letounu Sikorskij S-XVI[/url]

Kategorie:Ruská stíhací letadla S-XVI Kategorie:Dvouplošníky