Sisikon

Sisikon je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 8 kilometrů severně od hlavního města kantonu, Altdorfu, na břehu jezera Urnersee, v nadmořské výšce 453 metrů. Žije obyvatel.

Geografie

Pohled na Sisikon z vrcholu Fronalpstock Sisikon leží na východním břehu jezera Uri v deltě potoka Riemenstaldnerbach. +more Na severu sousedí Sisikon s obcemi Morschach a Riemenstalden v kantonu Schwyz a na jihu s obcemi Flüelen a Bürglen v kantonu Uri.

Nad obcí se tyčí výrazné předalpské vrcholy: Fronalpstock na severovýchodě a řetězec Kaiserstock na jihovýchodě s nejvzdálenějším vrcholem Rophaien nad Sisikonem. Směrem na západ se z obce otevírá výhled přes jezero na ledovcovou pyramidu Urirotstock, na hory nad jezerem, jako je Oberbauenstock, na vesnice Bauen a Seelisberg a na mýtinu Rütli.

Díky mírnému klimatu se v Sisikonu daří i exotickému ovoci, jako jsou například fíky a kiwi.

Pouze 20 hektarů, tedy 1,2 % rozlohy obce, tvoří sídelní plocha. Z toho 8 hektarů tvoří stavební plochy a 10 hektarů dopravní plochy. +more Rozsáhlejší je zemědělská plocha s 504 hektary, což představuje podíl 30,9 %. Mezi ně patří rozsáhlé alpské oblasti o rozloze 428 hektarů. Naproti tomu louky a orná půda zaujímají pouze 73 hektarů. 717 hektarů, tj. 44,0 %, pokrývají lesy a lesní plochy. Zbytek území obce, 388 hektarů, tj. 23,8 %, tvoří neproduktivní půda. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace (vysoké hory) nebo o oblasti s neproduktivní vegetací (vysokohorská vegetace).

Historie

+morejpg|náhled|vlevo'>Sisikon před rokem 1914 Jméno Sisikon je poprvé doloženo v ochranném listě opatství Beromünster z roku 1173 jako . Název označuje alemanské osadníky v období raně středověké imigrace mezi 5. a 9. stoletím. Název je pravděpodobně odvozen od slova Siso a znamená statek Sisinge. Siso by mohla být zkratka jména jako Sigisbert nebo Sigismund. Podle místních a polních názvů je možné, že Keltové a římští Galové žili u jezera Urnersee již mnohem dříve.

Potok Riemenstalderbach, který protéká Sisikonem, byl v průběhu staletí opakovaně příčinou přírodních katastrof. Vesnici zasáhla velká skalní řícení, jako například v roce 1801, kdy se do jezera zřítila 300 metrů dlouhá a 250 metrů vysoká skalní stěna a způsobila obrovskou povodňovou vlnu, která v Sisikonu zabila 14 lidí.

Obyvatelstvo

Vývoj populace

Jezero Urnersee, pohled od Sisikonu V 50. +more letech 19. století došlo k první vlně emigrace, která však byla v následujícím desetiletí vyrovnána. Vůbec nejvyšší počet 841 obyvatel v roce 1880 lze přičíst výstavbě Gotthardské dráhy. Železniční spojení vedlo k celkovému nárůstu počtu obyvatel (1870-1888: +19,8 %). Poté došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel až do přelomu století. V letech 1900-1941 počet obyvatel výrazně vzrostl (+58,8 %). Ve 40. letech 20. století došlo k druhé vlně emigrace (1941-1950: -23,0 %). V 50. letech 20. století se počet obyvatel udržel na stejné úrovni. V letech 1960-1970 někteří obyvatelé opět emigrovali. V letech 1941-1970 ztratil Sisikon celkem 126 obyvatel (tj. 29,0 %). Od té doby dochází k trvalému růstu. V letech 1970-1990 byl mírný, od té doby silný (1970-2005: +26,2 %).

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 96 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,43 % italštinu a 1,14 % srbochorvatštinu.

Národnostní složení

Na konci roku 2018 bylo 289 (78,10 %) z 370 obyvatel švýcarskými státními příslušníky. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Rakouska, Nizozemska a Německa), bývalé Jugoslávie, Lotyšska a Srí Lanky. +more Při sčítání lidu v roce 2000 mělo švýcarské občanství 318 osob (90,86 %), z toho 15 osob mělo dvojí občanství.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.sisikon.ch]]- oficiální stránky

[[Kategorie:Obce v kantonu Uri[/url]]