Skořetín

Polní cesta od Chotěboře ke Skořetínu (vlevo v dáli lze vidět zahradu obklopující samotu) Skořetín ( Skorzetin) je samota nacházející se u železniční trati mezi městem Chotěboř a vesnicí Rozsochatec v okrese Havlíčkův Brod, v Kraji Vysočina. V minulosti se zde nacházela vesnice a později poplužní dvůr.

Název

Skořetín je často uváděn také jako Škvořetín, Skvořetín nebo Škořetín. Německý název usedlosti je Skorzetin či Skworzetin. +more Pojmenování této usedlosti je pravděpodobně odvozeno od osobního jména Skořata. To může pocházet ze staročeského výrazu pro špačka skořec. Původní slovanský název pro špačka je patrně skorec či skvorec, který se dodnes používá v některých slovanských jazycích.

Poloha

Skořetín se nachází na polní (a dále lesní) cestě z Chotěboře do Rozsochatce, podél železniční trati. Vzdálenost ze Skořetína do Chotěboře je přibližně 2 km a do Rozsochatce 3,5 km. +more Tato cesta, jež původně spojovala Rozsochatec s Chotěboří, se nazývá "mlynářská". Prochází tudy také žlutě značená, 18,05 km dlouhá turistická stezka "Úpatím železných hor", která vede z Chotěboře, přes Skořetín, Rozsochatec, zříceninu hradu Ronovec a Břevnici až do Havlíčkova Brodu.

Poblíž Skořetína také protéká Břevnický potok, rozkládají se zde lesy a zemědělsky využívaná půda.

Historie

První zmínka o Skořetínu pochází z roku 1351. Skořetín patřil, spolu se sídly, jako je Dolní Krupá, Horní Krupá, Rozsochatec, Čachotín, Kojetín, Kyjov, Knyk a dalšími, do panství hradu Ronovec. +more Jednalo se o rozsáhlou vesnici a sídlo rodiny Vladyckých. Další zmínky o Skořetínu pocházejí například z roku 1385, kdy je jmenován Jan řečený Střela a Přibek ze Skvořetína, či 1488, kdy Jiří Slavíkovec ze Slavíkova žádal po králi odúmrť na Skvořetíně.

Na začátku 17. století patřila tvrz a vesnice Rozsochatec, a sním i Skořetín, Čachotín, Kyjov, Břevnice a další, Albrechtovi Bechyňovi z Lažan. +more Tento majetek byl ale roku 1626 pro jeho účast ve stavovském povstání změněn na manství. Jeho syn Bohuslav jej z manství v roce 1651 získal zpět a Rozsochatec, včetně Skořetína, byl nadále majetkem rodu Bechyňů z Lažan. V této době se na Skořetíně udává 33 popisných čísel.

Vesnice na Skořetíně postupně zanikla a zůstal zde poplužní dvůr. Podle čachotínské farní kroniky měl v roce 1845 dvůr Skořetín 1 dům a 13 obyvatel. +more V roce 1892 prodal Emanuel Adolf Bechyně rozsochatecké panství JUDr. Ottovi Metallovi. Na jeho popud se uskutečnila rekonstrukce celého panství, v rámci které byl přestavěn i dvůr Skořetín.

Současnost

V současné době se zde nachází bývalé panské domky s evidenčními čísly 1 (bývalé čp. 28), 2 (bývalé čp. +more 43) a 3 (bývalé čp. 44) a bývalý strážní domek železnic s evidenčním číslem 4 (bývalé čp. 50). Ty jsou dnes využívány k rekreačním účelům.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://czechfolks. com/plus/2011/12/14/marta-urbanova-brackuv-domek/]Marta Urbanová: Bračkův domek[/url] povídka Marty Urbanové tematicky se vztahující ke Skořetínu * [url=https://www. +moreyoutube. com/watch. v=Xz5beFCzLqM]Sp 1985 DOUBRAVA - železniční přejezd Skořetín[/url] video průjezdu spěšného vlaku 1985 DOUBRAVA přes železniční přejezd u Skořetína.

Kategorie:Samoty v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Rozsochatec Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině