Skorušinské vrchy
Author
Albert FloresSkorušinské vrchy jsou pohoří na severním Slovensku, součást subprovincie Vnější Západní Karpaty. Nejvyšší vrch je Skorušina 1314 m v severovýchodní části pohoří.
Charakteristika
Geomorfologický celek je orientován ve směru jihozápad-severovýchod, tvoří oblouk prohnutý k severozápadu s délkou 30 km a průměrnou šířkou 7 km. Nejvíce se rozšiřuje v nejvýchodnější části v oblasti státní hranice s Polskem (cca 8 km), nejužší je v jihozápadním cípu (cca 1,5 km). +more Na severu hraničí s Oravskou kotlinou, na západě s Oravskou vrchovinou a na jihu s Podtatranskou brázdou (podsestava Zuberecká brázda). Na východě navazuje na geomorfologický celek Kotlina Orawsko-Nowotarska v Polsku.
Geologické poměry
Pohoří náleží k pásmu Vnitrokarpatský paleogén z období starších třetihor.
Vrchy a sedla
Skorušina (1313,8 m n. m. +more) * Kopec (1251,3 m n. m. ) * Magura(1231,7 m n. m. ) * Machy (1202 m n. m. ) * Mikulovka (1192,5 m n. m. ) * Blatná (1142,5 m n. m. ) * Javorková (1140,5 m n. m. ) * Blato (1138,1 m n. m. ) * Brezový vrch (1136 m n. m. ) * Javorinky (1122,7 m n. m. ) * Mních(1109,9 m n. m. ) * Súšava (1076,6 m n. m. ) * Vajdovka (1075,6 m n. m. ) * Polianky (1066 m n. m. ) * Krúpová (1064,5 m n. m. ) * Diel (1051,4 m n. m. ) * Oslí vrch (1039 m n. m. ) * Turínok (1003,6 m n. m. ) Jediné významné sedlo: sedlo Biedna 945 m.
Vodstvo
Skorušinské vrchy náležejí k povodí Váhu, resp. k jejímu dílčímu povodí, povodí Oravy. +more Vodní toky tečou převážně na sever a na západ, k nejvýznamnějším vodním tokem patří (od východu na západ): Jeleśnia, Oravice, Zábiedovčík, Studený potok s Blatná a Krivský potok. Malá část na jihozápadě je prostřednictvím Kvačianky odvodňována na jih do Váhu.
Sídla
Uvnitř pohoří leží jediná obec - Oravský Biely Potok, pod výběžky pohoří leží: Vitanová, Brezovica, Zábiedovo, Habovka, Zuberec, Chlebnice, Veľké Borové, Malé Borové a Huty.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pohoří na Slovensku Kategorie:Orava Kategorie:Podhôľno-magurská oblast Kategorie:Pohoří v Západních Karpatech