Skrupule
Author
Albert FloresSkrupule jsou morální nebo vnitřní dilema, které jedinec zažívá. Mnozí lidé trpí skrupulemi kvůli svým činům, neboť mají pocit viny či hříchu za své jednání. Existují různé typy skrupulí, například náboženské skrupule, které se týkají dodržování náboženských předpisů, nebo etické skrupule, které se týkají správnosti a spravedlnosti konkrétního jednání. Skrupule se mohou projevovat jako opakující se myšlenky, pocity úzkosti nebo dokonce obsese. Mnozí lidé se snaží tyto pocit zvládat pomocí různých technik, jako je sebekázeň, sebeposuzování nebo sebereflektivní práce. Skrupule jsou často spojeny s prožitkem utrpení a mohou mít vliv na každodenní život jedince. Je důležité hledat pomoc a podporu, pokud se jedinec potýká se skrupulemi, ať už se jedná o konzultaci s odborníkem či terapeutem.
Slovo skrupule vzniklo z latinského slova scrūpulus, které znamenalo „starost, úzkost nebo obava“, ale také „ostrý kamínek“, zdrobnělina od scrūpus „ostrý kámen“, nebo i „nejmenší část závaží nebo hmoty“.
V mnoha evropských jazycích (románština, germánština, slovanština) se zachovalo slovo „skrupulózní“ odvozené od scrupulous, což znamená „extrémní přesnost, důkladnost a přesnost v detailech" (například v angličtině je přídavné jméno scrupulous - „poctivý, zásadový, čestný" nebo „svědomitý, přepečlivý"), ve francouzštině scrupuleux - „přehnaně úzkostlivý").
Česky slovo skrupule znamená „pochybnosti, rozpaky“ a objevuje se i v několika odvozeninách, například v přídavném jménu bezskrupulózní, tedy „jednající bez rozpaků, často i tvrdě“. Vyskytuje se téměř vždy v množném čísle, ale ještě třeba Jungmannův slovník z 30. +more let 19. století uvádí i „skrupul" v jednotném čísle, a dokonce i variantu „škrupul", která se už neužívá. Původní význam latinského scrūpulus byl totiž „ostrý kamínek“, zdrobnělina od scrūpus „ostrý kámen“. Člověk, který má v botě nebo pod bosým chodidlem ostrý kamínek, přešlapuje a snaží se té bolesti nějak vyhnout. Nemůže pohodlně pokračovat v chůzi, má skrupule.