Skálovkovití
Author
Albert FloresPopis
Velikosti jednotlivých druhů velmi kolísají. Pohybují se od 2 do 19 mm. +more Základním rozpoznávacím znakem této čeledi je uspořádání očí do dvou příčných řad po čtyřech, zadní pár bývá oválného tvaru a má redukované čočky. Velmi charakteristickým znakem je též uspořádání snovacích bradavek - přední pár je nejmohutnější, má válcovitý tvar a jeho bradavky jsou od sebe odděleny nejméně o svoji šířku. Zbarvení je většinou tmavé, šedohnědé, často až černé, zadeček bývá u některých druhů světlý až krémový.
Způsob života
Skálovkovití jsou obyvateli epigeonu (prostředí povrchu půdy, které obývá velké množství členovců). Přes den se ukrývají pod kameny a dřevem, kde si budují tenkostěnné pavučinové komůrky, v nichž dochází ke svlékání a páření pavouků. +more Ze svých úkrytů vylézají převážně v noci, jen některé druhy i ve dne. Kořist loví aktivně, bez pomoci lapací sítě.
Rozmnožování
Dospělý samec vyhledá pavučinový úkryt obvykle ještě nedospělé samice, v jejím příbytku počká do jejího posledního svleku, po kterém se stane pohlavně dospělá a ihned ji oplodní - ve chvíli, kdy mu není po svlékání nebezpečná. V pavučinovém zámotku pak samička hlídá plochý kokon pavučinami připředený ke svému podkladu.
Zástupci
Skálovka žlutavá (Drassodes lapidosus) * Skálovka šedá (Haplodrassus signifer) * Skálovka velká (Gnaphosa lucifuga) * Skálovka bažinná (Gnaphosa microps) * Skálovka mravencožravá (Callilepis nocturna) * Skálovka domácí (Scotophaeus scutulatus)
Literatura
BUCHAR, Jan. KŮRKA Antonín. Naši pavouci. Academia : Praha 2001. * KŮRKA Antonín, ŘEZÁČ Milan, MACEK Rudolf, DOLANSKÝ Jan. Pavouci České republiky. Academia : Praha 2015.