Slavoj Šádek

Technology

12 hours ago

Author

Slavoj Šádek (3. března 1926 Brno - 19. února 1949 Praha) byl český technický úředník a protikomunistický odbojář. V roce 1949 byl po únorovém převratu jako jeden z prvních v politickém procesu odsouzen k trestu smrti a následně popraven.

Životopis

Narodil se 3. března 1926 v Brně. +more Jeho otec Hynek Šádek byl důstojník československé armády a legionář. V mládí navštěvoval nejprve obecnou školu, poté čtyři roky reálnou školu a nakonec vyšší průmyslovou školu. Po jejím absolvování pak pracoval jako technický úředník.

Po konci druhé světové války se v roce 1945 stal členem České strany národně sociální. Po vstupu do strany působil v její mládežnické organizaci. +more Krátce po únorovém převratu se na jaře 1948 zapojil do protirežimního odboje. Spolupracoval přitom se spolustraníky Josefem Dvorským a Jaroslavem Fialou. Jeho hlavním úkolem bylo šířit protirežimní myšlenky a získávat zpravodajské informace. V dubnu 1948 opakovaně pomohl protikomunistickému odbojáři Miloslavu Chocovi, který měl kontakty na krajany, kteří po převratu uprchli do německého Řezna. Dodal mu mimo jiné střelné zbraně.

V květnu 1948 se společně s Chocem a Fialou podílel na plánu získat významné dokumenty od komunistického funkcionáře Augustina Schramma. Dne 27. +more května 1948 byl Schramm ve svém bytě poté, co do něj vniknul Choc, zastřelen. Choc byl krátce poté zatčen a k činu se přiznal. Později nicméně své přiznání odvolal. Vzhledem k tomu, že se na místě mělo pohybovat vícero osob, není dodnes zcela jasné, zda byl Choc skutečně střelcem. Státní bezpečnost v případu zatkla desítky osob, mezi nimi i Šádka, který byl zatčen 2. června 1948 ve svém bytě. Trestní oznámení podala Státní bezpečnost na 132 osob zapojených do odboje, ale i těch, kteří s odbojáři pouze byli v kontaktu. Při výsleších byli zatčení včetně Šádka brutálně mučeni. Dne 19. února 1949 byl po exemplárním politickém procesu, jako jeden ze sedmi odsouzených v případu k trestu smrti, na nádvoří pankrácké věznice popraven.

Po sametové revoluci byl rehabilitován. Senát PČR navrhl v roce 2000 udělit Šádkovi in memoriam medaili za hrdinství, v roce 2002 jej pak navrhl na Řád Bílého lva. +more Na dům v pražských Dejvicích, kde před zatčením pobýval, byla instalována pamětní deska.