Cesko.wiki Slizoplod obsrdčitý
Author
Albert FloresListy a květy
Slizoplod obsrdčitý (Pittosporum obcordatum) je stálezelený, listnatý, jen řídce se vyskytující nevysoký strom sloupovitého habitu, jeden z celkem asi 140 druhů rodu slizoplod (Pittosporum), který se na Novém Zélandu vyskytuje v 21 druzích. Z nich je nejvzácnější endemický druh slizoplod obsrdčitý, který v malých počtech roste na obou hlavních novozélandských ostrovech a je organizaci IUCN hodnocen jako téměř ohrožený taxon.
Ekologie
Dřeviny vykvétají po dobu asi třech týdnů v období od konce září do počátku prosince. Plody dozrávají od prosince do května a na stromech přetrvávají po dlouhou dobu. +more Toto široké rozmezí je dáno růstem v odlišném klimatu, rozdílná nadmořská výška a zeměpisná šířka. Maximální životnost stromu se odhaduje na 150 let.
Většinou se vyskytuje v nížinných lužních lesích, kde z jara je půda bažinná, v létě silně vysychavá a přes zimu mokrá nebo i promrzlá. Roste na místech s průměrnou roční teplotou 9 až 15 °C, nadmořskou výškou pod 500 m n. +more m. a dešťovými srážkami od 1000 po 1500 mm (suché léto, mokrá zima) a má tendenci vyskytovat se převážně na východním pobřeží Nového Zélandu.
Popis
Neopadavý, dvoudomý strom úzkého vzrůstu dorůstající do výše 5, nejvýše 8 m. Kmen je od spodu porostlý mnoha tenkými, navzájem křížem propletenými šedými až červenohnědými větvičkami, větvícími se obvykle v pravém úhlu a pokrývající obvykle celý kmen. +more Listy jsou vícetvaré, u čerstvých semenáčů nebo i na mladých větvičkách vyrůstají střídavě a jsou blanité, u starších jedinců jen na koncích brachyblastů a jsou kožovité. V mládí jsou úzce podlouhlé, blanité, dlouhé 5 až 10 mm a široké 2 až 8 mm, mívají hluboce laločnatý vrchol nebo jsou celé zubaté či laločnaté, bývají tmavě zelené a mají žlutozelené skvrny. Juvenilní rostlina má listy úzce podlouhlé až eliptickém, obsrdčité či třílaločné, dlouhé 3 až 6 mm a široké 2 až 5 mm, bývají tmavě zelené, hnědozelené a žlutozeleně skvrnité. Dospělá dřevina má listy celistvé, obvejčité, okrouhlé nebo kosočtverečné, na tupém vrcholu obsrdčité, bývají dlouhé 3 až 4 mm a stejně tak i široké.
Květy vytvářejí čtyři až osmičetné shluky, které vyrůstající z paždí listů nebo na koncích brachyblastů. Květ na krátké stopce s opadavými listenci je jednopohlavný, pětičetný a v noci voní. +more Opadavých kališních lístků je pět, jsou asi 3 mm dlouhé, kopinaté a na koncích špičaté. Korunních lístků je také pět, bývají okolo 6 mm velké, podlouhlé, vytvářejí válcovitou trubku se silně nazpět zahnutými špičkami a bývají růžové, kaštanově žluté nebo světle žluté, často mají červeně zbarvené okraje nebo jsou červeně podélně pruhované. Samčí květ má čtyři růžové, 3 mm dlouhé tyčinky se žlutými prašníky. V samičím květu jsou čtyři patyčinky, 3 mm horní kulovitý semeník a jedna 1 mm dlouhá čnělka s hlavičkovou či dvoulaločnou bliznou. Květy jsou opylovány převážně nočními motýly a včelami, lákají je na intenzivní vůni vydávanou hlavně v noci.
Plod je dvoudílná, vejčitá či oválná, dřevitá, drsná, řídce chlupatá, tmavě zelená tobolka asi 8 mm dlouhá a 6 mm široká. Tobolka se ve zralosti půli, obsahuje dvě až šest nepravidelně kulovitých, lesklých, černých semen uložených ve žluté sliznaté buničině. +more O přirozeném způsobu šíření semen není příliš informací.
Bylo prokázáno, že listy mají léčebné účinky. Usušené a na prášek rozdrcené se smísí s olejem semen mučenky (Passiflora tetrandra) a používají se k léčbě ekzému kůže a svrabu.
Rozmnožování
Přirozeně se stromy rozšiřují semeny, která klíčí obvykle v průběhu září až srpna, kdy ze semene vyraší tři až čtyři děložní lístky. Při umělém rozmnožování se vysévají čerstvá semena, nebo se sázejí polotvrdé řízky. +more Mladým rostlinkám se nejlépe daří v polostínu ve vlhké, úrodné půdě.
Ohrožení
Slizoplod obsrdčitý se celkem vyskytuje ve čtrnácti lokalitách, většina jich je na soukromých pozemcích. Existují pouze dvě populace s více než 200 stromy, přičemž většina ze zbývajících má méně než 100 jedinců. +more Jednotlivé lokality bývají od sebe značně vzdálené, takže vzájemný přenos pylu je nereálný. Pro tuto disjunktní distribuci vykazuje druh jen malou genetickou rozmanitost, stanoviště s relativně malým počtem rostlin jsou náchylná k dalšímu snižování genetického driftu.
Přirozená regenerace je často brzděna šířením nepůvodních agresivních plevelů, například ostřice přetrhované, které dusí mladé semenáče a brzdí je v růstu stíněním i odnímáním půdní vláhy a živin. Některá nepočetná stanoviště, která obsahují jen několik málo stromů pouze stejného pohlaví, se prakticky nemohou rozmnožit a jsou odsouzená k zániku. +more Protože však rostliny rodu slizoplod bývají zhusta sexuálně nestabilní (na samčích rostlinách dozraje asi v 6 % několik plodů se semeny) mohou i izolovaní jedinci nečekaně vytvořit plody a rozšířit se. V interní novozélandské kvalifikaci ohrožení je tento druh veden v kategorii ohrožených rostlin.