Slobodna Dalmacija

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Slobodna Dalmacija je chorvatský deník vydávaný v Dalmácii. Byl založen v roce 1943 a je nejstarším stále existujícím chorvatským deníkem. Sídlí ve Splitu a slouží jako hlavní zpravodajský zdroj pro regionální a národní zprávy. Deník pokrývá jak politické, tak i kulturní a sportovní události. Slobodna Dalmacija je známá svým nezávislým a kritickým přístupem k událostem a politice. Má také webovou stránku, která poskytuje aktuální zprávy a články online.

Logo deníku Slobodna Dalmacija (česky doslovně Svobodná Dalmácie) jsou chorvatské noviny se sídlem ve Splitu. Patří k nejčtenějším novinám v regionu Dalmácie, a to již od druhé poloviny 20. století.

Podobně i jako jiný známý chorvatský deník, Vjesnik, má i Slobodna Dalmacija svůj původ v časech druhé světové války. Po zlomu v bitvě u Stalingradu a úspěšném postupu spojenců (vylodění na Sicílii) rozhodli jugoslávští partyzáni vydávat v červnu 1943 noviny s názvem Dnevnik Jedinstvenog narodnooslobodilačkog fronta Dalmacije („Deník jednotné národněosvobozenecké fronty Dalmácie“). +more Po osvobození Splitu v květnu 1944 se redakce přesídlila do tohoto chorvatského přístavu, kde působí až dodnes.

Slobodna Dalmacija byl jako deník partyzánů nejen mobilizující proti okupantovi, ale také propagoval rozvoj myšlenek ustavení a propagace komunistické moci. Jeho stránky proto plnila stále častěji i komunistická propaganda oslavující Josipa Broze Tita a komunistickou stranu. +more V padesátých letech byly hlavními tématy prosazovanými vládnoucími kruhy především články o dělnických samosprávách a Hnutí nezúčastněných zemí. A i těm bylo v deníku věnováno nemálo prostoru.

Na přelomu 80. a 90. +more let vycházelo denně 150 000 výtisků Slobodne Damacije. Stejně jako v Chorvatsku samotném, i v deníku došlo v té době k demokratizaci a liberalizaci, což vedlo k ústupu od komunistické rétoriky. Redakce novin (stejně jako většina tehdejších médií v rámci Chorvatska) přivítala i pozdější vyhlášení nezávislosti země a informovala o válečných událostech v 90. letech. V roce 2005 byl po dlouhých sporech o vlastnictví prodán mezinárodnímu holdingu Europapress holding.

Šéfredaktoři

Šerif Šehović (1943-1944) * Neven Šegvić (1944-1945) * Petar Šegvić (1945-1946) * Antun Maštrović (1946-1947) * Božidar Novak (1947-1949) * Branko Karadžole (1949) * Vladimir Pilepić (1949-1951) * Igor Radinović (1951) * Mirko Peršen (1951-1953) * Nikola Disopra (1955-1957) * Sibe Kvesić (1957-1965) * Hrvoje Baričić (1965-1973) * Marin Kuzmić (1973-1978) * Miro Jajčanin * Mirko Prelas * Joško Franceschi (1982-1983) * Joško Kulušić (1983-1993) * Dino Mikulandra (1993-1995) * Josip Jović (. -2001. +more) * Dražen Gudić (2001-2005) * Mladen Pleše (2005-2008) * Zoran Krželj (2008-2010) * Krunoslav Kljaković (2010- ).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top