Slobozia (Moldavsko)

Technology

12 hours ago

Author

Slobozia je město ve střední části Moldavska. Leží na břehu řeky Dnestr a je administrativním centrem stejnojmenného distriktu. Město je známé především díky svému strategickému položení na důležitých dopravních trasách spojujících hlavní města Chișinău a Tiraspol. Slobozia se rozkládá na ploše přibližně 27 čtverečních kilometrů a má přibližně 8 tisíc obyvatel. Nachází se zde také několik historických památek, jako například klášter nebo poutní místo. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně malé město, je zde klidná atmosféra a místní obyvatelé se věnují převážně zemědělství a rybolovu.

Slobozia (moldavskou cyrilicí Слобозия, Slobodzeja, Slobodzeja) je město na levém břehu Dněstru na jihovýchodě Moldavska náležející k mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republice. Je administrativním centrem Slobodzejského rajonu. Žije zde přibližně 20 000 obyvatel, především Moldavané (45%) a Rusové (35%).

Historie

Slobozia byla založena na přelomu 17. a 18. +more století. Během rusko-tureckých válek roku 1768 byla vypleněna, později zde vznikla pevnost, při které se utvořily osady Ruská a Moldavská Slobozia, které byly administrativně odděleny. Sovětská vláda se zde ustavila v únoru roku 1920, následně zde proběhla kolektivizace zemědělství. V letech 1924 - 1940 byly obě slobozijské obce začleněny do Moldavské ASSR v rámci sovětské Ukrajiny, poté se staly součástí Moldavské SSR. Během druhé světové války levý břeh Dněstru v letech 1941 - 1944 okupovala rumunská a německá vojska, Slobozia byla začleněna do rumunské provincie Zadněstří. Rozhodnutím Prezidia Nejvyššího sovětu Moldavské SSR z 2. ledna 1972 se obce Moldavská Slobozia a Ruská Slobozia sloučily v jeden administrativní celek Slobozia, který obdržel status sídlo městského typu. V roce 1990 se obyvatelé Slobodzejského rajonu v referendu vyslovili pro vstup do nově utvořené Podněsterské moldavské SSR, jejíž vznik moldavské vedení v Kišiněvě neuznalo. Roku 2002 podněsterské vedení udělilo Slobozii status města. Sídlo si dodnes zachovává zemědělský charakter, z průmyslových závodů zde působí pouze pekárna a konzervárna.