Slovanská epopej

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Plakát zvoucí na výstavu Slovanské epopeje v Brně v roce 1930 Slovanská epopej je cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, kterým malíř Alfons Mucha shrnul dějiny slovanských národů. Cyklus vznikal v letech 1912-1926 v ateliéru na zámku Zbiroh na zakázku od Charlese R. Crana. Mucha jednotlivě dokončované obrazy v průběhu let postupně podmínečně předával městu Praze.

...
...
...
...
+more images (1)

Historie

Alfons Mucha při malbě Slovanské epopeje Alfons Mucha si přál zachytit dějiny Slovanstva v kolekci obrazů, která by symbolizovala jejich cestu dějinami. +more S myšlenkou vytvoření Epopeje si pohrával již od doby Světové výstavy v Paříži, nicméně kvůli nedostatku financí musel myšlenku odložit. Po svatbě s Marií Chytilovou v Chicagu se potkal s průmyslníkem Charlesem R. Cranem, který byl ochoten nést veškeré náklady spojené s vytvořením Slovanské epopeje. Mucha se roku 1910 vrátil do rodné země, kde si pronajal část zámku na Zbirohu a zde tvořil Slovanskou epopej, jež mu dohromady zabrala 18 let života. Dokončil ji roku 1928, kdy ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a veškerému československému lidu. Obrazy byly za druhé světové války uloženy od prosince 1943 spolu s obrazy Václava Brožíka v zámku ve Slatiňanech, aby jim nehrozilo poškození případným bombardováním. V 50. letech převezeny do Moravského Krumlova, kde byly za pomoci místních občanů restaurovány a od 4. srpna 1963 byly vystaveny na zdejším zámku. Obrazy sem zapůjčila Galerie hlavního města Prahy, která je správcem díla. Dne 8. listopadu 2010 se Slovanská epopej stala movitou kulturní památkou.

Vystavování Slovanské epopeje

První obrazy byly poprvé vystaveny v roce 1919 v Klementinu, jedenáct pláten bylo vystaveno v roce 1920 v Chicagu (během tří měsíců navštívilo výstavu 50 000 návštěvníků) a v New Yorku. Celek byl v roce 1928 předveden české veřejnosti v tehdy novém Veletržním paláci v Praze. +more V létě 1930 byla Epopej vystavena v Brně a v roce 1936 několik pláten v Paříži. V letech 1963 až 2011 byly obrazy vystaveny na zámku v Moravském Krumlově. Po dlouhých sporech bylo od dubna 2011 pět pláten cyklu umístěno ve dvoraně Veletržního paláce v Praze, celý cyklus byl tamtéž zpřístupněn v květnu 2012. Tato výstava byla ukončena v roce 2016.

V roce 2017 byl cyklus poprvé vystaven v zahraničí a to v Japonsku v Tokiu. Výstava byla nebývale úspěšná, během tří měsíců výstavu zhlédlo přes 650 tisíc diváků, čímž se stala nejnavštěvovanější výstavou umělce z 19. +more století v roce 2017 na celém světě. V roce 2018 bylo několik vybraných pláten Epopeje vystaveno na Festivalu RE:PUBLIKA. V rámci této výstavy byla k vidění nejen plátna, ale i sbírka Muchovy plakátové tvorby ze sbírek Ivana Lendla. Od července 2021 je soubor vystaven opět v expozici zámku v Moravském Krumlově. Vystavení předcházel výkup zámku od soukromého vlastníka městem a upravení jeho interiérů tak, aby v nich byly splněny nároky na bezpečnost, osvětlení a stálost teploty a vlhkosti.

Spor o epopej

Zámek v Moravském Krumlově, kde byla Epopej v letech 1963-2011 vystavena Majitelem obrazů je od roku 1928 město Praha, jemuž Mucha (spolu s Cranem) obrazy daroval „pod podmínkou, že město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu“. +more Nestanovil však pro postavení budovy žádnou lhůtu. Tato podmínka nebyla dosud splněna. Centrální část Slovanské epopej vystavená v pražském Veletržním paláci, kam byla převezena z Moravského Krumlova, 2013 V červenci roku 2010 měl být soubor přesunut do Prahy. Někteří dědicové Alfonse Muchy však prostřednictvím svého právního zástupce podali návrh na vydání rozhodnutí o ochraně pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku, krumlovský úřad jejich argument uznal a zakázal hlavnímu městu Praze manipulaci s dílem. Naopak soud ve Znojmě 30. září 2010 určil předběžným opatřením, že Krumlov musí umožnit převezení obrazů na připravovanou výstavu do Prahy. Vztah těchto dvou rozhodnutí byl v právní veřejnosti bohatě diskutovaný. Po komunálních volbách v říjnu 2010 se situace uklidnila a Slovanská epopej zůstala v Moravském Krumlově. Na jaře 2011 Galerie hlavního města Prahy převezla pět pláten cyklu do Prahy a převzala správu výstavy ostatních v Moravském Krumlově. Od dubna 2011 bylo pět pláten cyklu umístěno ve dvoraně Veletržního paláce v Praze a ostatních patnáct zůstalo v Moravském Krumlově. Na podzim 2011 začaly práce na přepravě této části cyklu do Prahy, od prosince 2011 měl být celý cyklus vystaven ve dvoraně Veletržního paláce; ale jeho výstava byla nakonec otevřena až v květnu 2012. V červnu 2018 Rada hlavního města Prahy schválila záměr, podle kterého má být cyklus vystaven v nově postavené přístavbě Lapidária Národního muzea na pražském Výstavišti.

Spor s Johnem Muchou

Dědic malíře Alfonse Muchy John Mucha žádal od roku 2016 vrácení cyklu obrazů Slovanská epopej. Argumentoval tím, že Praha stále nesplnila podmínku daru a nepostavila pro epopej vlastní galerii. +more Vadilo mu i to, že dvacítka velkoformátových pláten měla v roce 2017 vycestovat na turné po Asii. Podle Muchy hrozilo, že se při cestě může Epopej poškodit. Městský soud v Praze potvrdil v říjnu 2017 rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, že Slovanská epopej patří Praze. V 2018 bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto o vrácení kauzy zpět soudu prvního stupně pro nedostatečné zdůvodnění rozhodnutí. Roku 2019 byl spor odložen a probíhalo vyjednávání o trvalém umístění díla, nebo jeho případném návratu do autorova rodného kraje, tedy na zámek v Moravském Krumlově. Dne 9. prosince 2020 Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně rozhodl, že Slovanská epopej Praze nepatří, neboť nebyla splněna autorova podmínka vybudovat samostatné výstavní prostory.

Seznam obrazů

1. +morejpg'>200pxSlované v pravlasti: Mezi turanskou knutou a gótským mečem19128,10 × 6,10 m, olej na plátněPrvní obraz celé série zobrazuje slovanského Adama a Evu, kteří se skrývají před nájezdníky. Výjev je datován do doby mezi třetím a šestým stoletím našeho letopočtu. Jejich bílá roucha symbolizují čistotu a nevinnost. To kontrastuje s plameny vesnice, kterou podpálili vojáci v pozadí. Nejzajímavější částí obrazu je však levitující trojice na pravé straně: nejvíce výrazný je uprostřed stojící pohanský kněz, který se modlí za slitování pro své ovečky. Pod jeho levou rukou je skloněna dívka se zeleným věncem jako symbolem míru, zatímco pod pravou rukou je mladý bojovník, který má představovat spravedlivou válku. Poselství skryté v obrazu sděluje, že v budoucnu musí Slované bojovat za svou svobodu.
2. 200pxSlavnost Svantovítova na Rujáně: Když bozi válčí - spása v umění19128,10 × 6,10 m, olej na plátněTento obraz zachycuje oslavy sklizně na počest pohanského boha Svantovíta. Tato oslava se koná na baltském ostrově Rujáně v jeho hlavním městě Arkoně. Poklady naplněný chrám v centru oslav bylo posvátné místo, které bylo cílem poutníků v osmém až desátém století našeho letopočtu. Arkona byla později dobyta dánskými bojovníky. V Muchově době měla Arkona až mytický význam, symbolizovala totiž důkaz původní slovanské slávy. Chrám se nachází na levé části pozadí celého výjevu. Nejjasnější postavou mezi poutníky v popředí je matka s dítětem, za nimiž zapadá slunce. Vlevo nahoře je zobrazen vikingský bůh Thór se smečkou psů, jako předzvěst vyplenění Arkony. Uprostřed nahoře umírá slovanský bojovník před postavou Svantovíta, který je obmotán lipovými listy. Vertikální modrobílý proud představuje bojovníkův meč, který si bere bůh, aby chránil budoucnost Slovanů. Důležitost uměleckých snah jako reakce na válku je zdůrazněna třemi muzikanty ve středu kompozice a také osobou řezbáře, který je utěšován a inspirován svou múzou.
3. 200pxZavedení slovanské liturgie na Velké Moravě: Chvalte Boha rodným jazykem19128,10 × 6,10 m, olej na plátněV devátém století moravský kníže Rostislav požádal byzantské mnichy Cyrila a Metoděje, aby přeložili části Bible a ostatní liturgie. Tento krok pobouřil německé biskupy a Řím. Cyril a Metoděj jsou vážení moravští svatí a tento obraz oslavuje jejich skutky. Na obrazu je znázorněno čtení papežské buly Rostislavovu následovníkovi Svatoplukovi. Vše je situováno před branami Velehradu, slovanské pevnosti a hlavního města Velké Moravy. Metoděj, nyní arcibiskup, stojí jako vysoký stařec osvícený sluncem ve středu plátna podporován ministranty. Nalevo od něho jsou znázorněny temné postavy stráží věštící blížící se pomstu. Nahoře vlevo je skupina zarmoucených žen, které uklidňuje sám Cyril. Nad nimi ve středu je Rostislav spolu s patriarchou pravoslavné církve. Skupina čtyř postav vpravo nahoře znázorňuje ruské a bulharské panovníky, kteří podporovali slovanskou liturgii. Postava v popředí vlevo dole má symbolizovat vážného mladíka, který burcuje Slovany. Kruh v jeho pravé ruce představuje slovanskou jednotu.
4. 200pxCar Simeon Bulharský: Jitřenka slovanského písemnictví19234,80 × 4,05 m, olej na plátněObdobí rozkvětu slovanské liturgie na našem území nemělo dlouhého trvání. Po smrti Metoděje byli jeho následovníci nuceni prchnout na dvůr bulharského cara Simeona. Tento panovník, ač původem mnich, dosáhl svého postu působením v armádě. Nejvíce však proslul jako učenec, který zprostředkoval překlady mnoha důležitých byzantských textů do slovanštiny. Car je zobrazen ve velkolepé bazilice s malbami vyhnaných světců na zdech. Car je středobodem celého obrazu, vyzařuje z něj posvátná autorita a vznešenost. Je obklopen filozofy, spisovateli a učenci, se kterými jakoby dotvářel jejich díla. Podstata obrazu je v samotných knihách a svitcích, které symbolizují spojení minulosti s budoucností slovanstva.
5. 200pxPřemysl Otakar II. , král železný a zlatý: Svaz slovanských dynastů19244,80 × 4,05 m, olej na plátněPřemysl Otakar II. , který vládl mezi lety 1253 až 1278, je jedním z největších panovníků české historie. Je obdivován, jak pro své vojenské úspěchy, tak pro prozíravou štědrost a politické nadání. Malba znázorňuje svatbu jeho neteře Kunhuty Braniborské s uherským princem Bélou, na kterou Přemysl Otakar II. pozval všechny okolní slovanské panovníky. Zamýšlel totiž vytvoření velké slovanské koalice, která by zajišťovala mír pro všechny Slovany. Postavy jsou zobrazeny v královském stanu před svatební kaplí. Jedná se o Přemyslovu osobní kapli, neboť na zdi můžeme vidět jeho erb - orla s roztaženými křídly. Přemysl sám je uprostřed obrazu, vítá dva nové hosty. Ostatní panovníci stojí okolo krále.
6. 200pxŠtěpán Dušan Srbský a jeho korunovace: Slovanské zákonodárství19264,05 × 4,80 m, olej na plátněŠtěpán Dušan byl významný vojevůdce, který využil pádu byzantského impéria a rozšířil slovanská teritoria směrem na jih. V roce 1346 byl korunován carem v Srbsku a Řecku. V této pozici prosadil nový zákoník, který se rozšířil po celé tehdejší říši římské. Na obrazu je znázorněno procesí lidu po královské korunovaci. Vedou ho mladé slovanské dívky v původních krojích. Ty jako by zakrývaly stařešiny s carským mečem a korunou za nimi. Toto má symbolizovat naději budoucnosti ukrytou v mládí. Samotný car je pak zobrazen v centru malby obklopen svou suitou, která se drží jeho červeného pláště.
7. 200pxJan Milíč z Kroměříže: Klášter z nevěstince19164,05 × 6,20 m, olej na plátněJan Milíč z Kroměříže byl významnou osobou 14. století. Pocházel z Moravy, věhlas si však vydobyl v Praze, kde kritizoval excesy tehdejší církve a sloužil chudým. Díky svým skutkům získal spoustu příznivců a následovníků. V roce 1372 vybudoval klášter zasvěcený Máří Magdaléně na místě bývalého nevěstince. Osoby v horní části obrazu na lešení pracují na stavbě kláštera, jehož hlavním posláním bude péče o chudé. Pod nimi je sám Milíč, skrovná postava napravo, jak káže skupině žen, které vyměňují své světské šaty za bílá roucha řádových sester. Morální čistota celého výjevu je umocněna bílým sněhem, který pokrývá staveniště a okolní prostranství. Mucha zvolil tento výjev jako symbol síly víry a soucitu.
8. 200pxKázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské: Kouzlo slova - pravda vítězí19168,10 × 6,10 m, olej na plátněMistr Jan Hus je nejznámější postavou reformistického hnutí, které se na území tehdejších Čech a Moravy utvářelo v 15. století. Jeho myšlenky, za něž byl roku 1415 v Kostnici upálen, přejali jeho následovníci a na jeho počest se celé hnutí jmenuje husitství. Jeho smrt vedla k rozpoutání husitských válek. Mucha namaloval Mistra Jana kázajícího v Betlémské kapli v Praze roku 1412. Kázání poslouchají jeho studenti, kteří si dělají poznámky. Dále se na obraze nachází nalevo od Husa také kupec Kříž, zakladatel kaple. Napravo od něj je pod freskou sv. Jiří útočícího na draka vyobrazen Jan Žižka, budoucí vojevůdce husitů. Dále je zde královna Žofie pod baldachýnem vpravo. Kněz stojící u kropenky si dělá poznámky pro nadcházející církevní proces s Husem. Mucha vycházel ze zachovaných plánů z 18. století, a proto zobrazil vnitřek Betlémské kaple tak, jak vypadal až po přestavbě v roce 1548, kdy byl původní plochý strop nahrazen pozdněgotickou síťovou žebrovou klenbou.
9. 200pxSchůzka Na Křížkách: Kouzlo slova. Podobojí19164,05 × 6,20 m, olej na plátněObraz zobrazuje situaci po smrti Mistra Jana Husa, kdy převzal vedení reformistů utrakvistický kazatel Václav Koranda starší. Tento kněz podporoval tzv.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

MUCHA, Alfons, BYDŽOVSKÁ, Lenka, ed. a SRP, Karel, ed. Alfons Mucha - Slovanská epopej. Vyd. 1. Praha : Galerie hlavního města Prahy, 2011. 383 s. .

Související články

Slovanská mytologie * Panslavismus

Externí odkazy

[url=https://www. mucha-epopej. +morecz/]Oficiální stránky Slovanské epopeje[/url] * [url=https://www. slav-epic. com/c/digitalizace/]Oficiální stránky projektu digitalizace Slovanské epopeje[/url] * [url=http://www. ngprague. cz/exposition-detail/alfons-mucha-slovanska-epopej/]Informace o výstavě Slovanské epopeje v Národní galerii v Praze[/url] ([url=https://web. archive. org/web/20160301102907/http://www. ngprague. cz/exposition-detail/alfons-mucha-slovanska-epopej/]Dostupné v archivu[/url]) * [url=http://www. mkrumlov. cz/muchova-slovanska-epopej. html]Oficiální stránky města Moravský Krumlov ke Slovanské epopeji[/url] ([url=https://web. archive. org/web/20110211193744/http://www. mkrumlov. cz/muchova-slovanska-epopej. html]Dostupné v archivu[/url]) * [url=http://www. reflex. cz/clanek/kultura-archiv/37495/slovanska-epopej-mucha-a-incheba. html]Smlouva o vytvoření „Epopeje Slovanstva“ včetně překladu[/url] * [url=https://www. scribd. com/doc/34893407/P%C5%AFvodni-dohoda-mezi-Muchou-a-Prahou]Původní dohoda mezi Muchou a Prahou[/url] * [url=http://epopej. eu/]Kniha epopej - velkoformátové fotografie díla a poselství Alfonse Muchy[/url].

Kategorie:Alfons Mucha Kategorie:Obrazy Alfonse Muchy Kategorie:Movité kulturní památky České republiky Kategorie:Husitství v kultuře

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top