Sládkovičovo
Author
Albert FloresSládkovičovo je město a obec ve středním Slovensku, nacházející se v okrese Galanta v Trnavském kraji. Leží na břehu řeky Váh a je hlavním sídlem okresu. Město vzniklo sloučením dvou původně samostatných obcí, Sládkovičova a Šalgovicova. Sládkovičovo je známé především díky své dělnické kolonii, kterou založil v roce 1898 podnikateľ a mecenáš Anton Šulek. Kolonie byla postavena jako moderní obytná čtvrť pro zaměstnance z nedalekých továren. Architektonického návrhu se ujal Adolf Čáp, který navrhl stavby v secesním stylu. Dělnická kolonie se stala nejvýznamnějším a nejlépe dochovaným příkladem svého druhu na Slovensku. Ve městě se nacházejí také další zajímavé stavby, jako například novogotický farní kostel svatého Šimona a Judy, který byl postaven v letech 1898-1912, a barokní kaple z 18. století. Sládkovičovo je důležitým dopravním uzlem, protože prochází přes něj železniční trať a dálnice D1. Město má také vlastní přístav na řece Váh, který slouží k přepravě zboží. V současné době je Sládkovičovo živým městem s dobrou infrastrukturou. Kromě průmyslové činnosti se zde nachází také řada obchodů, restaurací a sportovních zařízení. Město je oblíbeným turistickým cílem díky svým kulturním památkám a přírodním krásám v okolí.
Sládkovičovo (do roku 1948 Diosek, Diosek, Diószeg) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji.
Poloha
Město se nachází v Podunajské nížině, 9 km od Galanty, 23 km od Trnavy a přibližně 45 km od Bratislavy.
Obyvatelstvo
Podle sčítání z roku 2011 tvoří ve Sládkovičově Slováci 64,32 % obyvatel, Maďaři 31,70 % a ostatní 3,98%. K římskokatolické církvi se hlásí 58,04% obyvatel, 19,99% je bez vyznání.
Historie
Pamětní deska Karla Kuffnera První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252. +more Maďarský název Diószeg znamená „ořechový les“. Roku 1582 byla obec povýšena na město. Za vlády Josefa II. se zde usazovali němečtí kolonisté. Ekonomika města byla založená na zemědělství a potravinářském průmyslu, od roku 1868 zde existoval velký cukrovar. Zakladatel cukrovaru Karel Kuffner, také známý jako baron Károly de Diószegh Kuffner (1847-1924) byl sběratel uměleckých děl. Do Trianonské smlouvy bylo město součástí Uherska, poté bylo součástí Československa. V důsledku první vídeňské arbitráže byl v letech 1938 až 1945 Veľký Diosek (3 578 obyvatel) a Malý Diosek (887 obyvatel) součástí Maďarska. V letech 1945 až 1992 bylo město opět součástí Čskoslovenska. V roce 1948 dostalo město nový název podle spisovatele Andreje Sládkoviče.
Památky
Ve městě se nachází římskokatolický Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století, který byl do stávající podoby přestavěn roku 1926. +more Na řece Dudváh fungoval mlýn, později adaptovaný na vodní elektrárnu s turbínou, která je významnou technickou památkou.
Osobnosti
Július Lörincz, malíř a politik
Školství
Ve městě sídlí soukromá Vysoká škola Danubius, která má tři fakulty: Fakulta práva Janka Jesenského, Fakulta veřejné politiky a veřejné správy a Fakulta sociálních studií. Na právnické fakultě získal v roce 2010 doktorát Michal Hašek. +more V září 2015 odebralo Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky škole ve Sládkovičově akreditaci pro doktorský studijní program.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Města na Slovensku Kategorie:Obce v okrese Galanta Kategorie:Města v regionu Dolní Pováží Kategorie:Přejmenovaná sídla na Slovensku Kategorie:Maďarské komunity na Slovensku