Smiřičtí ze Smiřic

Historie

+more_Pražská_defenestrace_(1618)'>druhou pražskou defenestraci Informační deska na paláci Smiřických na Malostranském náměstí O raných dobách rodu se příliš neví. Jeho členové zpočátku žili na tvrzi ve Smiřicích. Rod založil v období husitských válek (1419-1436) Jan Smiřický, který bojoval po boku pražanů jako hejtman, později se pokusil v Praze o násilný převrat ve prospěch panské jednoty. Později uznal králem Zikmunda Lucemburského, díky čemuž vytvořil obrovský majetek v severních Čechách, kde mu patřil Bezděz, Houska, Helfenburk, Roudnice a Jestřebí. Působil jako hejtman na Boleslavsku a Litoměřicku. V roce 1450 získal do manského držení panství Lysá nad Labem. Stál na straně Jiřího z Poděbrad, kterého později opustil a přidal se k jeho odpůrcům. Král jej obvinil ze zrady a roku 1453 jej nechal v Praze popravit.

Rodový majetek přechází pak na nezletilé syny Jindřicha a Václava, jejichž poručníkem byl Zdeněk ze Šternberka. Václav záhy zemřel a tak celý majetek přešel na Jindřicha. +more Jindřich se oženil s Kateřinou Maštovskou z Kolovrat a stal se důvěrníkem krále Jiřího z Poděbrad. Rod v roce 1475 nechal povýšit do panského stavu císař Fridrich III. , povýšení potvrdil asi v roce 1480 i český král Vladislav II. Jindřich zemřel roku 1487 na hradě v Lysé nad Labem. Zůstali po něm čtyři synové a sedm dcer. Rod se tak rozdělili na několik větví. Vzdor bouřlivému období rod ekonomicky sílil. Z nevýznamného šlechtického rodu se do poloviny 16. století vypracoval na jeden z nejbohatších rodů v Čechách - vlastnil dvanáct panství a byl téměř tak bohatý, jako Trčkové z Lípy, se kterými si v regionu konkuroval.

Zikmund II. +more († 1608) byl dobrým hospodářem i podnikatelem, přešel k systému režijního velkostatku. Jeho syn Jaroslav II. v nízkém věku roku 1611 zemřel.

Jeho bratr Albrecht Jan Smiřický (1594-1618) studoval na kalvínské univerzitě v Heidelbergu, poté cestoval po západní Evropě i Itálii. Po návratu do Čech přikoupil k zděděným statkům ještě Malou Skálu, Dymokury a Turnov. +more Patřil mezi čelné představitele protihabsburské opozice. Právě v jeho pražském paláci se uskutečnila schůzka, kde byla naplánována druhá pražská defenestrace. Zvolili jej direktorem i správcem. Je dokonce pokládán za pravděpodobného kandidáta na český trůn, v listopadu 1618 však na válečném tažení do Českých Budějovic onemocněl a zemřel.

Vyloučením posledního mužského potomka, jeho bratra Jindřicha Jiřího (1592-1630), pro slabomyslnost, přešlo nástupnictví na ženskou linii. Mezi sestrami se rozpoutal boj o správu rodinného majetku a s tím spojeného poručnictví: starší Eliškou Kateřinou (1590-1620), donedávna vězněnou na Kumburku pro poklesek s příslušníkem selského rodu a odtud vysvobozenou Otou Jindřichem z Vartenberka, a mladší Markétou Salomenou, provdanou za Jindřicha Slavatu z Chlumu. +more S konečnou platností byl spor rozhodnut, když Eliška Kateřina zahynula při výbuchu prachu na Jičínském zámku, který pravděpodobně sama způsobila a při němž zahynul i Jindřich Slavata. Hned po bitvě na Bílé hoře však Markéta Salomena, horlivá protestantka a první dáma Alžběty Falcké, ze země uprchla a zbytek života strávila ve vyhnanství; její syn Albrecht byl za třicetileté války velitelem v protestantském vojsku.

Poručnictví za slabomyslného Jindřicha Jiřího a celé dědictví Smiřických získal jako nejvhodnější katolický příbuzný jeho strýc Albrecht z Valdštejna. Roku 1628 internoval Jindřicha na Hrubé Skále, kde zemřel roku 1630; jeho smrtí vymírá rod Smiřických po meči.

Pozemková držba (chronologicky podle získání majetku)

Smiřice * Houska - první velké panství v rukou Smiřických * Jestřebí (do 1488) * Lysá nad Labem (do 1505) * Roudnice nad Labem * Hrubá Skála (před 1524-1623) * Škvorec - panství tvořil zámek a ves Škvorec, dále vesnice Křimín (zanikla), Horky (Horka), Křiváň (Skřivany) a Ouval (Úvaly) * Hořice (1538-) * Semily * Náchod (1544-) * Kostelec nad Černými lesy * Uhříněves * Koloděje * Český Dub (1591-) * Kumburk (1607-) - zakoupil Zikmund II. Smiřický od Jana Rudolfa Trčky z Lípy za 84 tisíc kop grošů českých. +more K panství patřil zámek, poplužní dvůr, tvrz Dřevenice, Radim, zřícenina hradu Bradlec, město Jičín s pivovarem, mlýnem a kovárnou a městečko Nová Paka. * Žlunice (1612-) - zakoupil Albrecht Smiřický od Marie Magdaleny Trčkové. Součástí byly také dvůr Nepěkošice, Starkov, Volanice a vsi Sekeřice a Sekeřičky. Později se Žlunice staly součástí dymokurského panství. * Dymokury (1614-) - zakoupil je Albrecht Jan od Adama mladšího z Valdštejna (1570-1638). Patřil k nim také Městec Králové, Nepokojnice, Žlunice, Chotělice a Kozojedy.

Kromě těchto majetků Smiřičtí vlastnili také tři domy v Praze: * Palác Smiřických (také U Montágů), Malostranské náměstí (v roce 1572 vložen do zemských desk) * Chlupovský dům * dům naproti kapli sv. Martina

Osobnosti

Jan I. Smiřický ze Smiřic († 1453), husitský hejtman, popraven na Staroměstském náměstí v Praze * Jindřich Smiřický ze Smiřic († 1487), povýšen do panského stavu * +more_Smiřický_ze_Smiřic'>Jan II. Smiřický ze Smiřic (1470-1506), zakladatel housecké větve rodu * Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548) získal Hrubou Skálu, Škvorec a Náchod. Jeho synové založili kosteleckou, náchodskou a hruboskalskou linii rodu. * Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513-1597), dvorský maršálek a hofmistr královského dvora Českého království, zakladatel kostelecké linie rodu, hlava rodu 1548-1597 * Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528-1566), zakladatel náchodské linie rodu * Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535-1569), zakladatel hruboskalské linie rodu * Zikmund II. Smiřický ze Smiřic (1557-1608), druhý nejbohatší šlechtic v zemi, pokračovatel hruboskalské linie, hlava rodu 1597-1608 * Václav Smiřický ze Smiřic (1564-1593), pokračovatel náchodské linie rodu * Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic (1588-1611), hejtman Kouřimského kraje, hlava rodu 1608-1611 * Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic (1590-1614), poslední mužský člen náchodské linie, hlava rodu 1611-1614 * Eliška Kateřina Smiřická (1590-1620), tvrdě potrestaná členka rodu, která neprovdaná svedla neurozeného (kováře) * Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic (1592-1630), slabomyslný, poslední mužský člen rodu * Albrecht Jan Smiřický (1594-1618), čelný představitel protihabsburské opozice, člen direktoria za panský stav v roce 1618, hlava rodu 1614-1618 * Markéta Salomena Smiřická, (1597 - asi 1655), poslední ženská příslušnice rodu.

Erb

Siebmacherova erbovníku okolo r.1605 Nosili stříbrně a černě kosmo dělený štít.

Příbuzenstvo

Spojili se s Kaplíři ze Sulevic, Kolovraty, Vančury z Řehnic, Gutštejny , Žerotíny či Beřkovskými ze Šebířova.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

[url=http://www. smirice. +moreeu/historie/plsek/plsek. htm]Článek o Smiřických na stránkách města Smiřice[/url] * [url=http://severovychod. jaybee. cz/pamatky-nachoda]Památky Náchoda (stránka s odkazy k jednotlivým majitelům)[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/bohemia/smiricky. html]Rodokmen na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url].

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Smiřice