Cesko.wiki Smysl (biologie)
Author
Albert FloresSmysl (biologie) je vědecký koncept, který se zabývá studiem vnímání a vnějšího světa živých organismů. Tento koncept se týká všech forem života, včetně rostlin, živočichů a mikroorganismů. Smysl zahrnuje schopnost organismů reagovat na podněty z okolního prostředí pomocí různých smyslových orgánů, jako jsou zrak, sluch, hmat, chuť a čich. Těmito smysly organismy získávají informace o svém prostředí a mohou se přizpůsobit různým podmínkám. Smysl je základním aspektem biologické adaptace a evoluce. Vnímání prostředí je klíčové pro přežití a reprodukci organismů, protože jim umožňuje najít potravu, předcházet nebezpečí a identifikovat partnery pro rozmnožování. Smyslová vnímání také ovlivňují chování organismů a jejich interakce s ostatními druhy. Smysly mohou být různě vyvinuty u různých živočišných druhů. Například některé druhy ptáků mají velmi ostrý zrak, který jim umožňuje identifikovat potravu i na velkou vzdálenost. Některé mořské živočichy mají schopnost echolokace, která jim umožňuje lokalizovat překážky a kořist ve tmě. Hmyz může vnímat nepatrné změny v chemickém složení vzduchu pomocí svých antén a čidélek, což mu umožňuje najít potravu a partnery pro rozmnožování. Výzkum smyslového vnímání a jeho biologických mechanizmů je stále aktivní oblastí v biologii. Studium smyslů nám pomáhá lépe porozumět životním procesům a adaptaci organismů na své prostředí. Může také přinést praktické využití v oblastech jako je medicína, ochrana přírody a technologie.
Smysl je schopnost organismu přijímat určitý druh informací z okolí - např. přítomnost určité chemické látky, světla nebo charakteristiku vlnění okolního vzduchu. Tato informace je většinou přijímána specializovaným orgánem, který se pak označuje jako smyslový orgán. Přítomnost či nepřítomnost a stupeň rozvinutí určitého smyslu u daného biologického druhu závisí na způsobu jeho života. Například dravci mají často velmi dobrý zrak, psi mají výborný čich.
Smysly u člověka
Tradičních pět smyslů
Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši"). +more Z pojetí pěti smyslů vychází i fráze „mít všech pět pohromadě“. Už Ottova encyklopedie ovšem uvádí, že základní pětici lze rozšiřovat o další smysly.
Všech pět základních smyslů má své receptory, které umožňují vnímat okolí organismu. Proto se nazývají exteroreceptory. +more Chuť a čich jsou chemoreceptorové smysly, sluch a hmat jsou mechanoreceptorové a zrak je fotoreceptorový smysl.
Pět smyslů: * zrak - orgán oko * sluch - orgán ucho * hmat - mechanoreceptory, termoreceptory a nocireceptory (vnímání bolesti) v kůži * chuť - chuťové pohárky v ústech (na jazyku) * čich - čichové buňky v nose
Interoreceptory na rozdíl od exteroreceptorů sledují vnitřní prostředí organismu. Příkladem jsou receptory, které sledují kyselost krve. +more Významným případem je vnímání pohybu, které je založeno na vnitřních receptorech a využití setrvačných sil ve vestibulárním systému. Umožňují získat informaci o pohybu těla. Tyto vnitřní receptory nejsou smysly ve vlastním smyslu slova, ale často bývají ke smyslům přiřazovány.
Další smysly
Vnímání teploty - termoreceptory v kůži * Vnímání gravitačního pole - mechanoreceptory ve vestibulárním systému uvnitř vnitřního ucha * Vnímání času - vnímání času je jednak pro krátkodobé časové úseky - sekundy, minuty, hodiny, které je umístěno v mozku. Tato informace o času je dosti nepřesná a poskytuje pouze orientační hodnotu. +more Kromě toho existuje vnímání delšího časového úseku - přibližně jednoho dne. Tento smysl je realizován hypothalamem, jenž je umístěn v mozku a sítnicí. Jejich činnost je nevědomá. Tento smysl je využíván hypothalamem k realizaci cirkadiánního biorytmu. *Vnímání magnetického pole - podle některých výzkumů dokáže člověk vnímat magnetické pole a podvědomě se jím řídit, ale nedokáže jej vnímat.
Smysly u zvířat
Různí živočichové mohou mít různé smysly - s odpovídajícími receptory (viz výše) - stejné jako člověk. Kromě toho někteří živočichové mají smysly, které neodpovídají žádnému smyslu u člověka.
* Vnímání magnetického pole - orientace některých ptáků nebo mořských želv, nově byly objeveny magnetoreceptory i u psů a opic * Vnímání elektrického pole - řada druhů ryb a žraloků, zvláště elekt. ryby a paryby * Vnímání tepelného záření - tepločivné jamky u hadů pro nalezení kořisti ve tmě
Smysly u rostlin
Rostliny obdobně jako živočichové mají smysly, např. pro:
* Světlo - růst nadzemních částí rostliny za světlem * Gravitační pole - růst kořenů ve směru zemské tíže (gravitace) * Čas délky přibližně jednoho dne - řízení cirkadiánního biorytmu
Odkazy
Reference
Literatura
Irena Vaňková, Iva Nebeská, Lucie Saicová Římalová, Jasňa Šlédrová: Co na srdci, to na jazyku : Kapitoly z kognitivní lingvistiky, Karolinum, Praha, 2005, . Kap. +more 3, Kapitoly o smyslech, str. 107-194.
Související články
Smyslový orgán * Smyslová soustava * Vnímání