Smíchovská aréna

Smíchovská aréna se nazývaly dvě letní scény Švandova divadla na Smíchově. První byla provozována v letech 1871-1883 a zbořena 1886. Druhá smíchovská Aréna byla postavena v roce 1891. V roce 1928 byla prodána jinému majiteli a v roce 1938 zbořena.

Historie

První smíchovská aréna

Místo, kde stála první Aréna "Eggenberk" (foto před 1911) +morejpg|náhled|vlevo'>Smíchovská Aréna, dobový inzerát (1883) Divadelní podnikatel Pavel Švanda ze Semčic vybudoval v roce 1869 svou první divadelní arénu v místě bývalé vinice Křížovka (na dnešních Královských Vinohradech, poblíž Vinohradské třídy), tzv. Pštrossce. Pro velkou konkurenci dalších divadelních arén v okolí přesídlil v roce 1871 do nové arény, kterou již vybudoval na Smíchově - poblíž tehdejšího hostince Eggenberg (též psáno Eggenberk), který stával mezi dnešní Vodní ulicí a Náměstím Kinských. Zde zahájil provoz 21. května 1871 fraškou Farářova kuchařka; tisk o stavbě uvedl, že „. Nová arena na Smíchově je prostrannější, než arena ve Pštrosce a ponenáhlým vyvýšením přízemních míst velmi prakticky zařízena. “.

Naopak Vendelín Budil ve svých vzpomínkách prohlásil „Nová arena na Smíchově, pusté její okolí a zvetšelý "Eggengerg" se nám pranic nelíbily. “ Podle jeho popisu bylo nekryté jak hlediště, tak jeviště, na jevišti byl písek. +more Kryté byly pouze zasklené kůlny za jevištěm, ve kterých byly šatny. Podle Budilova popisu pojmula stavba pohodlně 1 500 diváků.

V roce 1881 přesídlila Švandova společnost do nového smíchovského kamenného divadla (tehdy Divadlo U Libuše, dnes Švandovo divadlo). Ještě v roce 1883 ale inzeroval tisk letní představení v aréně, která byla v případě nepříznivého počasí přeložena do kamenného divadla.

Druhá smíchovská Aréna

Pavel Švanda ze Semčic zemřel počátkem roku 1891 a řízení výstavby Arény se ujala jeho manželka Eliška Pešková. Stavba nové smíchovské Arény začala téhož roku a již 3. +more června 1891 se zde konalo první představení. (V květnu 1891 byla v Praze zahájena tzv. Jubilejní výstava a Švanda očekával, že návštěvníci výstavy budou hojně navštěvovat i Arénu. Tato představa se však naplnila jen z části. ) Z Arény se stala letní scéna Švandovy divadelní společnosti. Divadelní koncese pro smíchovské scény (kamenné scény i Arény přešla po smrti zakladatele Pavla Švandy ze Semčic vdovu Elišku Peškovou. Když ta zemřela (1895), získala koncesi jejich dcera Marie Koldinská.

Roku 1902 byla Aréna zastřešena a bylo zde instalováno topení. Tak byl v Aréně umožněn celoroční provoz.

Aréna v majetku A. Fencla a její zánik

V roce 1924 prodali dědicové Arénu herci a producentovi Antonínu Fenclovi (1881-1952). Ten ji přestavěl a provozoval zde především operetní představení.

V dubnu 1934 shořela dřevěná tribuna fotbalového stadionu pražské Sparty. a Antonín Fencl se rozhodl přestavět Arénu na kamenné divadlo. +more Správní rada sousedního Smíchovského pivovaru však tuto přestavbu znemožnila. V roce 1938 Arénu i pozemek odkoupila smíchovská obec a téhož roku stavbu odstranila.

Osobnosti smíchovské Arény

Přední herci a zpěváci

Ve smíchovské aréně vystupoval do roku 1924 soubor Švandova divadla. V prvním představení roku 1871 vystupoval např. +more tehdy slavný Vendelín Budil. V letech 1901 a 1903-1906 zde hrála Mařenka Zieglerová (1881-1906). V mládí zde vystupoval i Hugo Kraus, pozdější přední člen Velké operety.

Soubor:Vendelín Budil (1847-1928). jpg|thumb|Vendelín Budil (1847-1928) Soubor:Zieglerová Smíchovská Aréna 1909. +morejpg|thumb|Mařenka Zieglerová, Smíchovská Aréna, "V záři milionů" 1909 Soubor:Hugo Kraus smíchovská Aréna 1918. jpg|thumb|Hugo Kraus, 1918.

Další osobnosti

Vůdčí osobností vzniku a provozu obou smíchovských arén byl Pavel Švanda ze Semčic (1825-1891), po jeho smrti vdova, herečka Eliška Pešková (1833-1895) a jejich syn Pavel Švanda ml. (1855-1923). +more Antonín Fencl (1881-1952), herec, producent, režisér) vlastnil a provozoval Arénu v letech 1924-1938, do jejího zániku.

Soubor:Pavel Svanda ze Semcic 1891. png|thumb|Pavel Švanda ze Semčic, 1891 Soubor:Eleonora Peskova Vilimek. +morejpg|thumb|Eliška Pešková, 1883 Soubor:Antonín Fencl, 1943. jpg|thumb|Antonín Fencl, 1943.

Repertoár smíchovské Arény

Bourání smíchovské Arény, 1938 V dobách, kdy smíchovskou Arénu vedl Pavel Švanda ze Semčic a jeho dědicové, byla letní scénou a uváděla repertoár, který byl v zimě přesunut do krytých prostor. +more Na programu byla jak činohra, tak zpěvohry či operety, v prvních letech i opera.

Nový majitel Antonin Fencl, který smíchovskou Arénu zakoupil v roce 1924 s cílem provozovat zde operetu, vstoupil do silně konkurenčního prostředí. Ve třicátých letech 20. +more století bylo v Praze několik dalších divadel, které provozovaly operety. Jednalo se o Vinohradskou zpěvohru, holešovickou Uranii a od roku 1929 Velká opereta, v roce 1930 přibyla Malá opereta a v letech 1932-1936 Moderní opereta.

Antonín Fencl budovu zmodernizoval a 12. 7. +more 1924 zahájil zpěvohrou Ty vltavské vrbičky". V komentáři k zániku Arény hodnotily Lidové noviny poslední období tak, že „. Po převratu začínalo se uměleckými injekcemi pošetilých revuí. Noví lidé v nové Praze dovedli strhnouti davy do jiných, dosud neznámých končin a Aréna se rychle vyžívala. “.

Zajímavost

K bourání smíchovské Arény došlo na podzim 1938, v období po podpisu Mnichovské dohody a odstoupení Sudet hitlerovskému Německu. Deník Národní listy uveřejnil fotografii tohoto bourání, obklopenou informacemi o pomnichovských událostech; doprovodný text vytvořil ze zdánlivě nesouvisející fotografie alegorii okleštění Československa.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklá divadla v Praze Kategorie:Kultura na Smíchově Kategorie:Opereta Kategorie:Vzniklo 1871 Kategorie:Zbořeno v Česku 1938