Socha Panny Marie (Cheb)

Panna Marie z chebských sbírek je kvalitní gotická socha ze 70.-80. let 15. století, která reflektuje inovátorské výtvarné impulsy z okruhu následovníků Nicolause Gerhaerta van Leyden. Je vystavena ve stálé expozici Galerie výtvarného umění v Chebu.

Popis a zařazení

Plně plastická socha z lipového dřeva, výška 112 cm, se zachovalými fragmenty polychromie na křídovém podkladu. Obě ruce chybí, nad levou rukou zachovány zbytky odlomeného dítěte nebo atributu světice. +more Socha stojí na původním osmihranném podstavci. Restaurovali J. Tesař (1970) a J. Živný (1994).

Postava je výrazně prohnuta v zádech a vysunuje levý bok (nad kterým mohla být postava Ježíška) proti pravé volné noze. Objem dívčího těla a vysunuté břicho je zdůrazněno přepásáním spodního šatu. +more Volný nesepnutý plášť spadá v četných příčných záhybech hluboko pod levou ruku a jeho cíp přidržuje pravá ruka. Na pravé straně plášť v diagonále uzavírá obrys sochy a na podstavci tvoří změť překládaných záhybů. Kompaktní objem bloku s nehlubokými přeřezávanými záhyby pláště narušuje pouze diagonální zářez pod pravou rukou Madony. Oválná dívčí tvář Marie je stylově blízká Podunají i Jižním Čechám.

Socha se stylově vymyká z celého souboru chebské gotické plastiky a svou kvalitou i uplatněním nových principů pogerhaertovského sochařství nemá mezi dochovanými díly blízké paralely. Ševčíková v ní spatřuje vyvrcholení tvorby starší dílny Mistra doupovské madony, zejména v bohatém promodelování povrchu pláště. +more Kvalitativní posun směřuje k novému chápání výstavby a plnoplastického rozvinutí hmoty, prostorové transparenci forem a dynamice pohybu. Autorka proto navrhla pro jejího řezbáře označení Mistr torzální chebské madony. Předlohou mohla být díla následovníků Nicolause Gerhaerta van Leyden, kteří působili ve franckém nebo podunajském prostředí v poslední třetině 15. století, nebo grafické listy Mistra ES nebo Martina Schongauera, či tzv. Mistra oděvních studií.

Původ sochy není znám a nejbližší stylovou sounáležitost mají některá díla z franckého prostředí (Zmrtvýchvstalý Kristus a Zvěstování, oltář sv. Petra v kostele sv. +more Sebalda, 1470-1480, Anděl z oltáře sv. Rocha v kostele sv. Vavřince, 1483-1484), podle Tietz-Strödel i z prostředí rakousko-bavorského. V rámci domácí sochařské produkce tato Madona uzavírá období jednostranně orientované na švábské umění, ale jeho některé tradiční složky jsou stále rozpoznatelné. Nejbližším dílem z domácí produkce je Assumpta z Krupky, která působí jako méně náročná drobnější replika.

Jiná díla

Assumpta z Krupky (90. léta 15. stol.), Muzeum v Teplicích

Reference

Literatura

Jiří Vykoukal (ed. ), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, * Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed. +more), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 276 * Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975.

Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Vzniklo v 15. +more století Kategorie:Dřevěné sochy v Karlovarském kraji Kategorie:Sochy Panny Marie v Česku.