Sociogeografická analýza města Mostu

Tento článek zjednodušeně pojednává o základních metodách sociální geografie aplikované na město Most.

Obyvatelstvo

Početní stav

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 402 domech 27 239 obyvatel, z nichž bylo 13 263 žen. 8 802 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 17 014 k německé a 188 k židovské. +more Žilo zde 20 471 římských katolíků, 1033 evangelíků, 731 příslušníků Církve československé husitské a 737 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 752 domech 28 212 obyvatel. 9 740 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 17 549 k německé. Žilo zde 20 412 římských katolíků, 1241 evangelíků, 1519 příslušníků Církve československé husitské a 662 židů.

Ve vývoji počtu obyvatel Mostu za poslední dvě století se výrazně projevují dva základní trendy. První započal v období rozmachu hornictví v této oblasti a znamenal značný nárůst obyvatelstva (vystupňovaný v období komunismu). +more Paradoxně nárůst počtu obyvatel měla za následek i likvidace starého města a výstavba nového. Od začátku devadesátých let však přetrvává v pořadí druhý trend s opačným dopadem. Pokles obyvatel není ale tak rychlý jako strmý nárůst v 70. a 80. letech. Konec normalizace, útlum těžby a nárůst automatizované výroby v průmyslových závodech Chemopetrol měly za následek zvyšování nezaměstnanosti, která se spolu s environmentálním uvědoměním obyvatel podepisuje na odlivu trvale žijících obyvatel a to až do současnosti. Mostě v letech 1971 -2007. Obecně se soudí, že po útlumu těžby a nárůstu nezaměstnanosti je město předimenzováno v oblasti bydlení, zničená krajina procházející postupnou rekultivací, nedostatek turistického potenciálu, převládající negativní názory na Most napříč republikou, nízká porodnost a záporná migrační bilance nejspíš ani v dohledné době trend poklesu obyvatel nezastaví.

Rekord v počtu trvale žijících zaznamenal Most v roce 1990, kdy k 31. 12. dosáhl počtu 71 759 obyvatel.

Struktura

File:Sčítání obyvatelstva 2011, 567027 Most, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Most roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 567027 Most, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Most roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 567027 Most, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Most roku 2011.

Rozmístění

Rozmístění obyvatelstva v Mostě podle základních sídelních jednotek. +moreRozmístění obyvatelstva v Mostě podle hustoty zalidnění základních sídelních jednotek. Rozmístění obyvatelstva v Mostě podle základních sídelních jednotek. .

Z geografického hlediska je rozložení obyvatel ve městě jednolité, přesto nesourodé. Připojováním zaniklých obcí v minulosti se konečná výměra města zdvojnásobila, což způsobilo pokles hustoty zalidnění. +more Většina obyvatel z celkové počtu kolem 68 000 (97 %) bydlí v městské části Most, která zabírá plochu 41 km² (47 % území města). Zahrnou-li se do výpočtů pouze obydlené oblasti v této městské části, pak stejný počet obyvatel žije přibližně pouze na 20 km²; hustota obydlených oblastí města (kde počet obyvatel překračoval ke dni sčítání lidu v roce 2001 hranici 100 trvale žijících) tedy převyšovala hodnotu 3 370 obyvatel/km².

Celková hustota zalidnění celého administrativního celku města představuje k 31. +more 12. 2007 775 obyvatel na 1 km². Odečtou-li se vodní plochy, které nemohou sloužit ani k bydlení ani k dlouhodobějšímu pobývání obyvatel představující 2,87 km² (3,3 %), vystupuje hustota k hranici 800 obyvatel na 1 km². Značnou část území zabírají také neaktivní povrchové doly jako místa výskytu bývalých sídel, která musela ustoupit povrchové těžbě. Území těchto zaniklých obcí se pak připojila k městu Most, využití těchto částí půdy však krom průmyslových aktivit je v současnosti minimální a nepředstavuje pro obyvatele města žádný cíl dlouhodobého pobytu nebo trvalého bydlení. Veškeré území spadající pod těžbu hnědého uhlí a výsypek představuje 72,2 % z celého území města (konkrétně 62,81 km²). Po nezapočítání průmyslových oblastí a vodních ploch se hustota zvyšuje k hodnotě 3 175 obyvatel na 1 km² v roce 2007. Zemědělská půda tvoří 13,2 % (11,47 km²) a lesy dalších 8,5 % (7,4 km²). Zbylé 2,8 % připadají na 2,41 km² zastavěných ploch, hustota obyvatel zastavěného území byla tedy v roce 2007 27 887 obyvatel na 1 km².

Nejhustěji osídlené sídliště je Výsluní, kde během sčítání lidu žilo 11 092 obyvatel (hustota 19 483).

Poměrně atypickým jevem je skutečnost, že v centru města se nacházejí hned dvě oblasti, kde trvale nežije žádné obyvatelstvo (oblast bývalých kasáren - základní sídelní jednotka Opletalova; oblast parku Šibeník, který těsně sousedí s oficiálně administrativně vymezeným středem města a rekreační oblast Benedikt dál od centra). Samotný střed také trpí nedostatkem trvale žijícího obyvatelstva, ke dni sčítání v roce 2001 zde oficiálně žilo pouze 22 občanů.

Trend v rozmístění

Od posledního sčítání lidu v roce 2001 se uskutečnilo několik zásadních akcí k rozmělnění trvale žijících obyvatel. Ve středu města se vystavěla největší obytná rezidence na území města (100 bytů). +more Tento fakt povede k výrazné změně počtu obyvatel v základní sídelní jednotce Střed během následujícího sčítání lidu. Oblast U hřbitova, Na sadech a východní cíp Liščího vrchu se hustě zaplňují rodinnými domy a vzhledem k tomu, že celkový počet obyvatel ve městě neroste, ale mírně klesá, představuje tato výstavba do budoucna mírné rozmělnění obyvatelstva na sídlištích a poklesu hustoty osídlení. Z urbanistického hlediska se nárůst počtu obyvatel a zvýšení hustoty osídlení krom již zmiňavého Středu týká také oblasti Zahražan, kde začíná výstavba komplexu obytných budov se 100-150 byty.

Další dopad na změnu hustoty zalidnění bude mít v budoucnu dokončení zaplavování Jezera Most, čímž se zvýší celkové vymezení vodní plochy na úkor povrchově užitkové plochy města, konkrétně z 2,87 km² (2008) na 5,98 km² (při zachování předpokládané zaplavené plochy o rozloze 311 ha do roku 2011).

Mobilita

Dojížďka a vyjížďka za prací nebo do škol je velmi složitý proces na zjišťování, proto lze jediná data získat pouze ze sčítání lidu jednou za 10 let. V dnešní době neexistuje jiný způsob, jak komplexně zmapovat situaci mobility na území celé republiky, jedině tak lze vystopovat všechny dojíždějící do určitého místa.

Průmysl v Mostě tradičně v dlouhodobém měřítku ustupuje, což se projevuje také na dojíždění za prací do města. V roce 1991 byl Most na 18. +more místě v pořadí největších center dojížďky ekonomicky aktivních osob. Celkem za prací dojíždělo do města z celé republiky 11 241 osob. Z Mostu naopak do zbytku republiky vyjíždělo 10 074 osob, čímž byl Most v pozitivní bilanci pracovní mobility. K dalšímu sčítání v roce 2001 ovšem Most klesl v žebříčku dojížďky za prací až na 24. místo s celkovým počtem 8 560 dojíždějících. Bilance za poslední sčítání se udržela v kladných číslech a dokonce se zvýšila z 1 167 v roce 1991 na 2 016 v roce 2001. Postavení města se tedy na poli pracovního trhu napříč republikou zlepšilo (za sledované desetiletí), v porovnání s dalšími městy však oživení nebylo dostačující. V devadesátých letech do Mostu dojíždělo za prací více lidí než například do Karlových Varů, Liberce nebo Ústí nad Labem, v následujícím desetiletí tomu bylo naopak.

V rámci okresu

Dojížďka do Mostu. +more Vyjížďka do Mostu. Největší proud mobility je mezi Mostem a Litvínovem, v rámci republiky se proud Litvínov-Most řadil v roce 2001 na 7. místo největšího mezisídelního proudu dojížďky (v roce 1991 - 3. místo). Opačný proud Most-Litvínov zase za 12. největší (v roce 1991 - 11. místo). Do Litvínova tehdy dojíždělo z Mostu celkem 3 020 obyvatel, včetně školáků (5 730 v roce 1991) a z Litvínova do Mostu 2 557 (3 077 v roce 1991). Důvodem, proč do Litvínova dojíždí více lidí z Mostu a ne naopak, je přítomnost chemických závodů na území města Litvínov.

Největší vazbu na obce v okrese měl Most v roce 1991 pouze k obci Havraň, u dalších osmi obcí (Bečov, Horní Jiřetín, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Malé Březno, Obrnice a Polerady) byla vazba přibližně poloviční. Za vazbu na obci se myslí podíl dojíždějících do centra ze všech vyjíždějících z dané obce; tj. +more u obce Havraň je vazba v roce 1991 71,7 %, což znamená, že ze všech vyjíždějících z obce Havraň celých 71,7 % dojíždí právě do Mostu.

Oproti roku 1991 se vazba Mostu na obce v okrese v roce 2001 výrazně zvýšila, pouze u tří z 21 sledovaných obcí se vazba na okresní město snížila a to pouze nepatrně. Výrazného posílení vazby dosáhly Korozluky a Lišnice, v Havrani čtyři z pěti vyjíždějících obyvatel dojíždělo k poslednímu sčítání právě do Mostu.

Mimo okres

Nejvíce se z Mostu a do něj vyjíždí/dojíždí ze sousedních okresních měst (Chomutov, Teplice, Louny). Vyjma největšího dojížďkového proudu do města z blízkého Litvínova nejvíce osob dojíždělo v roce 1991 z Jirkova (2 266 lidí) a Chomutova (1 761).

Jediná položka, která nelze být ve vyjížďce a dojížďce zmapována je dojížďka ze zahraničí. Na základě pracovních povolení lze určit přesný počet legálně zaměstnaných osob, ovšem nelegální pracující, případně studující už se statisticky vhodnou přesností určit nelze.

Reference

Kategorie:Geografie Mostu Most Kategorie:Geografie sídel Kategorie:Geografické metody