Soumrak
Author
Albert FloresSchéma ranního a večerního soumraku Pražský hrad za soumraku
Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem Slunce. Ranní soumrak se nazývá svítání (moravsky rozednívání), úsvit či rozbřesk. +more Při soumraku je Slunce pod obzorem, osvětluje však horní vrstvy atmosféry (sluneční světlo se rozptyluje na molekulách vzduchu), a tím je částečně osvětlen i zemský povrch.
Rozlišuje se #Občanský soumrak|občanský, #Nautický soumrak|nautický a #Astronomický soumrak|astronomický soumrak.
Délka soumraku závisí na zeměpisné šířce a během roku se mění. Nejkratší soumrak bývá kolem rovníku, protože slunce zapadá téměř kolmo k obzoru (soumrak trvá 72 minut a v průběhu roku se jeho délka téměř nemění). +more S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání soumraku prodlužuje a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního a začátek ranního soumraku; od určité zeměpisné šířky dochází po určitou část roku k jejich splynutí. V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česko) je nejkratší soumrak začátkem března a v první polovině října (1 hodinu 50 minut) a nejdelší před a po letním slunovratu (cca 7 hodin 50 minut), kdy soumrak trvá celou noc (pravá - astronomická noc nenastává). V polárních oblastech může trvat soumrak několik týdnů i déle.
Za soumraku (nebo při západu a východu Slunce) je někdy možné pozorovat tzv. soumrakové jevy, mezi které patří červánky, soumrakový oblouk a Venušin pás, krepuskulární paprsky, noční svítící oblaka, zelený záblesk a další.
Občanský soumrak
Ráno občanský soumrak začíná okamžikem, kdy se střed slunečního kotouče nachází 6° pod horizontem, a končí východem Slunce; večer začíná západem Slunce a končí okamžikem, kdy se střed slunečního kotouče nachází 6° pod horizontem.
Východ a západ Slunce jsou okamžiky, kdy se horní okraj slunečního kotouče nachází přesně na ideálním horizontu a to za průměrných atmosférických podmínek pro pozorovatele při hladině moře. Díky atmosférické refrakci je však skutečná poloha horního okraje slunečního disku v těchto okamžicích 0° 34' pod horizontem. +more Zdánlivý poloměr Slunce na obloze činí 0° 16', takže střed slunečního disku je v okamžiku východu Slunce (tj. na konci ranního občanského soumraku) nebo západu Slunce (tj. na začátku večerního občanského soumraku) 0° 50' pod horizontem. Pro výšku h_\mathrm{s} geometrického středu Slunce na obloze tedy v průběhu občanského soumraku platí: −6° ≤ h_\mathrm{s} < −0° 50'.
Při občanském soumraku lze venku bez umělého osvětlení vykonávat běžné činnosti jako např. číst noviny nebo hrát míčové hry. +more Ihned po západu (resp. těsně před východem) Slunce jsou na obloze viditelné nejjasnější objekty jako Měsíc, jasné planety (Venuše, Jupiter, Mars, Merkur a Saturn), postupně se objevují první hvězdy a na rozhraní občanského a nautického soumraku jsou již zřetelně viditelné hvězdy do první magnitudy.
V českých zeměpisných šířkách trvá občanský soumrak kolem letního slunovratu přes 45 minut, kolem zimního slunovratu 40 minut a nejkratší dobu trvá okolo jarní a podzimní rovnodennosti, okolo 35 minut. V oblastech nad 60° 34' zeměpisné šířky trvá okolo letního slunovratu občanský soumrak celou noc - nastávají tzv. +more bílé noci, kdy Slunce neklesá pod 6° pod horizont.
Nautický soumrak
Nautický soumrak v Acapulco, je možné vidět hvězdy i horizont Nautický soumrak je časový interval, ve kterém pro výšku h_\mathrm{s} geometrického středu Slunce na obloze platí: −12° ≤ h_\mathrm{s} < −6°. +more Nautický soumrak tedy večer navazuje na občanský, ráno mu předchází.
V průběhu nautického soumraku mořeplavci prováděli pozorování hvězd nutná k určení jejich polohy na moři (odtud jeho název - nautika je nauka o vedení lodi, tj. určování její polohy, stanovení rychlosti a směru plavby). +more Obloha je dostatečně tmavá, aby navigační hvězdy byly viditelné, zároveň je však ještě dostatečně světlá, aby byla na horizontu rozeznatelná od mořské hladiny, a tudíž bylo umožněno přesné měření polohy, např. pomocí sextantu. Nejlepší podmínky pro navigaci nastávají, když je střed slunečního kotouče 10° pod horizontem.
Nejdéle trvá nautický soumrak kolem letního slunovratu, v českých zeměpisných šířkách je to přes 60 minut, kolem zimního slunovratu 40 minut a nejkratší dobu trvá okolo jarní a podzimní rovnodennosti, okolo 35 minut. V oblastech nad 54° 34' zeměpisné šířky Slunce okolo letního slunovratu neklesá pod horizont více než 12° a večerní a ranní nautický soumrak tak splývají.
Astronomický soumrak
Astronomický soumrak je časový interval, ve kterém pro výšku h_\mathrm{s} geometrického středu Slunce na obloze platí: −18° ≤ h_\mathrm{s} < −12°. Astronomický soumrak tedy večer navazuje na nautický, ráno mu předchází.
Obloha je tmavá, jsou vidět hvězdy páté magnitudy. Slabší objekty, typicky např. +more mlhoviny nebo galaxie, však ani v dobrém dalekohledu nejsou za astronomického soumraku pozorovatelné a je třeba počkat na astronomickou noc, kdy se střed Slunce na obloze nachází více než 18° pod horizontem a sluneční světlo již nijak nenarušuje pozorování. Bez ohledu na to, jak hluboko pod obzor Slunce klesne, v městech, osvětlených předměstích nebo za úplňku obloha nikdy neztmavne víc než byla na rozmezí nautického a astronomického soumraku.
Astronomický soumrak je v České republice nejkratší začátkem března a v první polovině října (cca 40 minut). V oblastech nad 48° 34' zeměpisné šířky Slunce okolo letního slunovratu neklesá víc než 18° pod horizont, večerní astronomický soumrak splývá s ranním (v Česku je toto období dlouhé cca čtyři týdny) a astronomická noc tak nenastává.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. usno. +morenavy. mil/USNO/astronomical-applications/data-services/rs-one-year-world]Table of Sunrise/Sunset, Moonrise/Moonset, or Twilight Times for an Entire Year[/url] * [url=http://www. beda. cz/~jirkaj/soumrak/index. html]]- Grafické znázornění svítání a soumraku v roce a v různých zeměpisných šířkách.
[[Kategorie:Části dne[/url]] Kategorie:Astronomické jevy