Sphenacodontidae

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Sphenacodontidae představují čeleď vyhynulých synapsidů, resp. pelykosaurů.

Popis

Kostra rodu Dimetrodon Zástupci čeledi Sphenacodontidae představovali středně velké až velké masožravce, Dimetrodon grandis dosahoval délky těla okolo 320 cm. +more Jejich lebka kombinuje některé primitivní a odvozené znaky. Zuby ještě nejsou výrazně diferencovány, nicméně přední zuby se již nápadně protahují a svou stavbou připomínají špičáky. Se získáváním potravy, resp. lepšími mechanickými vlastnostmi dolní čelisti, mají souvislost i některé odvozené znaky lebky: dolů posunutý čelistní kloub; mohutný koronoidní výběžek dolní čelisti (processus coronoideus); a expanze a vroubení spánkové jámy (fossa temporalis). Končetiny byly prodloužené, byť stále nezaujaly postoj „pod tělem“, a neumožňovaly tak parasagitální chůzi.

Zřejmě nejznámějším zástupcem čeledi Sphenacodontidae je zmiňovaný Dimetrodon, hojně zastoupen ve fosilním záznamu spodního permu Severní Ameriky a Evropy. Tento predátor vynikal svou mohutnou hřbetní plachtou, jejíž funkce mohla být termoregulační. +more Dalším významným zástupcem je rod Sphenacodon, jenž měl oproti dimetrodonovi méně vyvinuté špičáky a zároveň postrádal hřbetní plachtu, byť trnové výběžky obratlů byly i v jeho případě nápadně protaženy. Dalším predátorem se hřbetní plachtou byl naopak Secodontosaurus, jehož odvozený tvar lebky a chrupu naznačuje specializovanou ekologickou roli v ekosystému: uvažuje se o něm jako o analogii moderních krokodýlů, případně je považován za predátora menších čtyřnožců žijících v podzemních norách.

Fylogeneze a stratigrafický výskyt

Fosilní nálezy čeledi Sphenacodontidae se datují od pozdního karbonu až do středního permu (Guadalupian). Její zástupci jsou řazeni mezi tzv. +more pelykosaury, což je parafyletická - a proto spíše neformální - skupina raných synapsidů, jež by v monofyletické podobě měla zahrnovat i skupinu Therapsida (včetně savců). Čeleď Sphenacodontidae je považována za nejodvozenější linii „pelykosaurů“. Přidružený kladogram vychází z .

Pro monofyletický taxon zahrnující Therapsida + Sphenacodontidae + některé další blízce příbuzné rody bazální k tomuto kladu (rod Haptodus) se používá termín Sphenacodontia. Blízkou příbuznost čeleď Sphenacodontidae vykazuje také s čeledí Edaphosauridae. +more Paradoxem je, že ačkoli se zástupci obou čeledí vyznačují mohutnou hřbetní plachtou, vývoj tohoto výrazného znaku probíhal konvergentně.