Spišská Sobota

Spišská Sobota ( nebo ) je bývalé významné spišské trhové město, od roku 1946 je částí města Popradu. Rozkládá se na pravém břehu Velického potoka a nad řekou Poprad, v severovýchodní části Popradu, v nadmořské výšce 665 metrů. Ve Spišské Sobotě žije obyvatel.

Spišská Sobota má velmi dobře zachovalé historické centrum, v roce 1950 vyhlášené městskou památkovou rezervací, jejíž hranice byly rozšířeny roku 2002. Náměstí s radnicí a kostelem obklopují gotické, renesanční i barokní měšťanské domy.

Dějiny

Tržní osada podle archeologických nálezů existovala od 12. století a byla roku 1241 zničena při vpádu Tatarů. +more První písemná zmínka o obci pochází z listiny uherského krále Bély IV. z roku 1256, jíž připojuje hraniční obec Gánovec, kterou podle historického výzkumu založili kolonizátoři ze Saska již předtím. V roce 1271 byla Spišské Sobotě udělena městská privilegia. Roku 1380 jí král Ludvík I. z Anjou udělil právo týdenního trhu každou sobotu. Odtud byl odvozen jeho současný název. V dějinách patřila mezi pět nejvýznamnějších (takzvaná Pentapolis) ze svazku 24 hornospišských měst, a bylo později okresním městem Spišské stolice v horních Uhrách.

V roce 1567 získalo město jarmareční právo. Bylo centrem řemesel: ze samostatných cechů vynikl řeznický, obuvnický, krejčovský, kožešnický, knoflíkářský, kováři a sdružený cech kamenický a zednický), obchodu i kulturního života. +more Díky své výhodné poloze se vyvinulo na trhové město (odtud i název) a od příchodu německých kolonistů na Spiš konkurovalo nejvýznamnějším městům. Roku 1614 pentapolis na Spiši utvořila jednotnou meziměstskou organizaci cechů na ochranu řemesel před největšími konkurenty, jakými tehdy byly Levoča a Kežmarok. Sídlem cechmistra byla právě Spišská Sobota. Od roku 1412 až do roku 1772 město patřilo do Spišského starostovstva, jak se pentapolis slovensky nazývala.

V roce 1647 udělil římský císař Ferdinand III. městu právoplatný městský znak s postavou sv. +more Jiřího na štítu, jde o mluvící znak Vrch svatého Jiří, odvozený z latinského Mons sancti Georgii a německého názvu města Sankt Georgenberg. Originál pergamenové listiny s malovaným znakem se dochoval v místním archivu. Největší hospodářský rozvoj byl zaznamenán v 17. století; v roce 1773 bylo ve městě registrováno 126 řemeslnických mistrů. Jako jediné spišské město mělo již v roce 1821 knihkupectví, tiskárna byla zase v Kežmarku.

V roce 1876 se město stalo sídlem služebního obvodu, okresního soudu a daňového úřadu. Zmeškalo však nástup železnice, která byla zavedena roku 1871 do Popradu, i průmyslu. +more To na druhé straně bylo výhodou pro zachování původní historické zástavby. V roce 1946 byla Spišská Sobota připojena k Popradu. Po druhé světové války zde začala výstavba nové městské části Nižany.

Památky

Spišská Sobota, střed náměstí s mariánským sloupem Město má podélný vidlicový půdorys průjezdní tržní osady. +more Centrum tvoří po roce 1950 rekonstruované náměstí. Uprostřed stojí špalíček staveb, tvořený gotickým kostelem sv. Jiří, renesanční zvonicí z roku 1598, mariánským sloupem a radnicí. * Kostel sv. Jiří má románské základy presbytáře z roku 1273, dvoulodí je sklenuté na střední sloupy a bylo dokončeno roku 1464 v pozdně gotickém slohu pod vedením Jana z Levoče. Má pět gotických křídlových oltářů a jeden oltář pozdně barokní. Hlavní oltář z roku 1516 vyniká trojrozměrnou monumentální dřevěnou sochou sv. Jiří v boji s drakem, pochází z dílny Mistra Pavla z Levoče. Na břevnu triumfálního oblouku je vztyčena pozdně gotická dřevořezba tří křížů s ukřižovaným Kristem mezi dvěma lotry. Raně barokní řezbářství v chrámu dokumentují chórová přepážka, dvě řady chórových lavic, výzdoba kazatelny a vyřezávaná výzdoba kolem skříně varhan z roku 1662. Varhany jsou široké 780 centimetrů, mají 814 píšťal. Kamenná gotická křtitelnice pochází ze 14. století a má měděný barokní poklop. Pastoforium s výklenkem pro ciborium, krytým mřížkou je ozdně gotické z roku 1464. Na sloupu v presbytáři visí barokní epitaf rodiny řezbáře Pavla Grosse. Celková rekonstrukce kostela a zvonice proběhla v letech 2000-2008 pod vedením faráře dp. Michala Liptáka. * Mariánský morový sloup byl vztyčen po roce 1680, je kopií z roku 2009. Originál sochy Panny Marie Imakulaty je vystaven ve zvonici. Chrámový interiér a zvonice jsou prohlídkovým okruhem s průvodcovskou službou. * Kaplička sv. Anny byla postavena na začátku 16. století. * Klasicistní evangelický kostel z roku 1777 stojí na opačném konci náměstí. * významné domy na náměstí: ** Gotický dům čp. 31, ve němž byl roku 1474 ubytován král Matyáš Korvín. Na jeho počest zde byla zasazena pamětní deska. ** Renesanční dům - sídlo pobočky Okresního archivu ** Barokní rodný dům sochaře Jana Brokoffa. ** Dům Morice Beňovského. * Obelisk v parku na náměstí byl postaven roku 1848 na památku vítězství Maďarů nad slovenským povstalci Lájoše Košúta, jež připomínají maďarské nápisy na bočních stranách soklu, a obnoven na památku obětem 1. světové války roku 1921. Mezi renesančními domy vede od kostela úzká ulička ke starodávnému hřbitovu.

Vzdělávání

+morejpg|náhled'>Spišská Sobota, řeka Vedle hřbitova se nachází základní škola s hokejovými a plaveckými třídami a hřištěm.

Sport

Město má bohatou sportovní tradici, zejména v atletice, horolezectví, tenise, hokeji a krasobruslení.

Osobnosti

Samuel Augustini ab Hortis (1729-1792), evangelický kněz a přírodovědec * Ľuboš Bartečko, slovenský hokejista * Jan Brokoff, český sochař doby barokní * Peter Bondra, slovenský hokejista * Ján Gallovič, slovenský herec * Martin Novák (také Martin Novatius), slovenský spisovatel * Tibor Sekelj, esperantista * Ján Stempel, architekt * Radoslav Suchý, slovenský hokejista * Móric Beňovský, dobrodruh, cestovatel

Galerie

Soubor:Spišská Sobota, radnice s mariánským sloupem. jpg|Radnice s mariánským sloupem Soubor:Spišská Sobota, socha Panny Marie z mariánského sloupu. +morejpg|Barokní socha Panny Marie z mariánského sloupu Soubor:Square of Spisska Sobota 8. jpg|Náměstí ve Spišské Sobotě Soubor:Square of Spisska Sobota 6. jpg|Náměstí ve Spišské Sobotě Soubor:Spišská Sobota, kostel sv. Jiří, kalvárie 01. jpg|Kostel sv. Jiří, gotická kalvárie, 1464.

Odkazy

Reference

Literatura

Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017 * Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998

Externí odkazy

http://www.spsobota.szm.com/

Kategorie:Poprad Kategorie:Městské památkové rezervace na Slovensku Kategorie:Drak ve znaku Kategorie:Městské části na Slovensku