Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně

Spojený ústav jaderných výzkumů ( Objediňonnyj institut jaděrnych issledovanij, ОИЯИ, OIJAI; česky se užívá akronym SÚJV) v Dubně u Moskvy je mezinárodní výzkumné centrum zabývající se jadernou fyzikou a jinými fyzikálními obory. Ústav zaměstnává dohromady 5500 lidí, vědců zde pracuje 1200 - tisícovka z tohoto počtu jsou doktorandi z 17 členských států. Těmito členskými státy jsou: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, Čína , Kuba, Gruzie, Kazachstán, KLDR, Moldávie, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam. Rovněž zde působí významní vědci z organizací jako je UNESCO, CERN, CLAF a vědci ze států západní Evropy a USA.

Součásti

Ústav je rozdělen na osm specializovaných laboratoří: * Bogoljubova laboratoř teoretické fyziky * Vekslerova a Baldinova laboratoř fyziky vysokých energií * Laboratoř částicové fyziky * Dželepovova laboratoř jaderných problémů * Fljorovova laboratoř jaderných reakcí * Frankova laboratoř neutronové fyziky * Laboratoř informačních technologií * Laboratoř radiační biologie Dále je součástí institutu univerzitní centrum. V těchto laboratořích probíhá výzkum v oborech: Teoretická fyzika, fyzika elementárních částic, relativistická jaderná fyzika, fyzika těžkých iontů, fyzika nízkých a středních energií, neutronová fyzika, fyzika kondenzovaných hmot, radiační biologie, počítačové sítě a vzdělávací programy výpočetní fyziky.

Vybavení

Institut je vybaven částicovým urychlovačem o energii 7 GeV, třemi izochronními cyklotrony o energiích 120, 145 a 650 MeV, fázotronem (680 MeV) a synchrofázotronem (4 MeV). V neutronové laboratoři pak pracuje neutronový pulsní reaktor a 19 přidružených zařízení využívajících neutronové paprsky z tohoto reaktoru.

Historie

Dohoda o založení ústavu byla podepsána 26. května 1946 v Moskvě, u jeho vzniku stáli slavní vědci, například Wang Kan-čchang, významný čínský fyzik, nebo Vladimir Veksler. +more Ústav vznikl ze dvou institutů sovětské akademie věd - Institutu pro jaderný výzkum a Elektrofyzikální laboratoře. Přestože první výzkumné zařízení bylo vybudováno v Dubně již v roce 1947, teprve se vznikem CERNu v roce 1954 nabyl ústav značného významu, právě jako "východní protipól CERNu".

Nejdůležitější objevy

V institutu bylo učiněno více než 40 významných objevů, například: * 1959 - nezářivé přechody v mezoatomech * 1960 - antisigma-minus hyperon * 1963 - prvek 102 * 1972 - regenerace buněk po zásahu radiací * 1973 - zákon zachování počtu kvarků * 1975 - jev uvěznění pomalých neutronů * 1988 - pravidelnost v rezonantních formacích muonických molekul v deuteriu * 1999 - 2005 - těžké prvky 114, 116, 118, 115 a 113 * 2006 - chemická identifikace prvku 112 * 2010 - prvek 117

Ředitelé

# Dmitrij Ivanovič Blochincev (1956 - 1965) # Nikolaj Nikolajevič Bogoljubov (1966 - 1988) # Dezső Kiss (1989 - 1991) # Vladimir Georgijevič Kadyševskij (1992 - 2005) # Alexej Norajrovič Sisakjan (2005 - 2010) # Michail Grigorjevič Itkis (2010 - 2011 viceředitel pověřený řízením po smrti A. N. +more Sisakjana) # Viktor Anatoljevič Matvejev (od 2011).

V letech 1956-1959 působil v pozici náměstka ředitele prof. Václav Votruba.

Cena SÚJV

Od roku 1961 se uděluje cena SÚJV za mimořádné objevy v oblasti jaderné fyziky. Prvními držiteli byli profesor Wang Kan-čchang a Vladimir Vekseler, kteří objevili antisigma-minus hyperon, v té době ještě považovaný za elementární částici.

Externí odkazy

[url=http://www. jinr. +moreru]JINR Website[/url] * [url=http://www. sujv. cz]Výbor pro koordinaci spolupráce ČR s SÚJV Dubna[/url] * [url=http://atominfo. cz/2010/08/poprve-byl-synteticky-vyroben-117-prvek-mendelejevovy-soustavy-prvku/]Prvek s protonovým číslem 117 byl poprvé syntetizován v Dubně[/url].

Kategorie:Věda a technika v Rusku Kategorie:Věda a technika v Sovětském svazu Kategorie:Organizace v Rusku Kategorie:Organizace v Sovětském svazu Kategorie:Moskevská oblast Kategorie:Jaderná technika v Rusku