Cesko.wiki Sputnik 1
Author
Albert Flores
Souvislosti vzniku
V rámci vesmírného závodu mezi velmocemi USA a SSSR se Sověti rozhodli stávající programy urychlit a vypustit na oběžnou dráhu co nejjednodušší družici o hmotnosti do 100 kg. V počátcích projektování byla označena jako - Jednodušší družice, protože byla „nouzovým řešením“, když plnohodnotná vědecká družice (která později letěla jako Sputnik 3) nebyla připravena včas. +more Cílem bylo ověřit, zda je vůbec let vesmírem možný. Měla mít jediný vědecký přístroj: vysílačku.
Hlavní údaje
Byla zkonstruována koncem 50. let 20. +more století Sergejem Koroljovem v Sovětském svazu. Byla vynesena 4. října 1957 19:28 koordinovaného světového času upravenou dvoustupňovou nosnou raketou R-7, která byla z vojenské verze pro kosmonautiku upravena a přejmenována na raketu Sputnik. Odstartovala z kosmodromu Bajkonur na území Kazašské SSR. Vypuštěna byla v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Patří do kategorie vědeckých družic.
Obsahovala vysílač, který od 4. října do +more_říjen'>25. října 1957 vysílal na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz pípavý signál, který se ve své době stal symbolem počátku kosmické éry. Vysílaný signál umožňoval poprvé prověřovat zkreslení při přenosu z orbitální dráhy, tedy i vlastnosti atmosféry a ionosféry. Družice oblétala Zemi do 3. ledna 1958, kdy po 1 440 obletech vstoupila do zemské atmosféry a shořela.
Počáteční parametry orbitální dráhy: výška 215×939 km, sklon 65,1°, doba oběhu 96,2 min, rychlost 7,8 km/s.
Konstrukce družice
Družice měla sférický tvar o průměru 58 cm a hmotnost 83,6 kg. Její tělo bylo vyrobeno ze dvou hliníkových polosfér o tloušťce stěny 2 mm. +more Uvnitř byly umístěny dva vysílací moduly, bateriový blok, ventilační systém a čidla teploty a tlaku. Polosféry byly spojeny a utěsněny, vnitřek družice byl napuštěn dusíkem o tlaku 1,3 atm. Vnější plášť družice byl rovněž sférický a zabezpečoval tepelné stínění jádra družice. Tloušťka jeho stěny byla 1 mm. K vnějšku družice byly připojeny dva páry dipólových antén o délkách 2,9 a 2,3 m. Ty byly uchyceny pružinovým mechanizmem, který po dosažení oběžné dráhy zajistil jejich rozevření na 70°.
Sputnik 1 - záznam vysílání družice.
Vysílače pracovaly na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz. Vysílaný signál byl modulován frekvencí cca 1 kHz s délkou impulzu 0,3 s a stejně dlouhou pauzou. +more Oba vysílače se během vysílání impulzu a mezery střídaly. Vysílač o výkonu 1 W bylo možné poměrně snadno zachytit a monitorovat běžnými radiopřijímači s příslušným frekvenčním pásmem.
Vnitřní ventilátor hnal dusíkovou atmosféru kolem přístrojů a chladné zadní polosféry družice a tím zajišťoval tepelnou regulaci. Spínán byl při vzrůstu teploty nad 30 °C a opětovně vypínán při poklesu pod 23 °C.
Napájení zabezpečoval blok 3 AgZn baterií o celkové hmotnosti 51 kg, které měly dostatečnou kapacitu pro zásobování přístrojů po dobu 21 dní.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://history. nasa. +moregov/sputnik/]Stránka o Sputniku na webu NASA[/url] * [url=http://mek. kosmo. cz/druzice/rusko/sputnik/sputnik1. htm]Článek o Sputniku 1[/url] * [url=http://www. lib. cas. cz/knav/space. 40/1957/I001B. HTM]1957-001B Sputnik 1 na SPACE 40[/url] * [url=http://www. ian. cz/detart_fr. php. id=2581]www. ian. cz, Instantní 18 - dobové materiály[/url] * [url=http://www. MentalLandscape. com/Sputnik1_Czech. mp3]Záznam pípání Sputniku 1 pořízený z tehdejšího Československa[/url].
Kategorie:Program Sputnik Kategorie:Události roku 1957 Kategorie:Kosmonautika v roce 1957