Státní znak Japonska

Technology

12 hours ago

Author

Státní znak Japonska je jeden ze symbolů suverenity této země. Jedná se o speciální znak, který je uznáván jako oficiální reprezentace Japonska a jeho státnosti. Státní znak se skládá z jednoduchého designu, který je tvořen padnoucím kruhem, tzv. Himemaru, který je umístěn v centru. Himemaru symbolizuje slunce a je spojen s tradičním japonským náboženstvím a kultem slunce. Kruh je obklopen bílým polem, které představuje mír a čistotu. Modrý vnitřní okraj kruhu symbolizuje zem a připomíná svobodu a štěstí. Státní znak se používá na oficiálních dokumentech, vládních budovách a dalších místech, které jsou spojeny s japonskou vládou.

Státní znak Japonska je zároveň Císařskou pečetí, užívanou členy japonské císařské rodiny. Státním znakem je od 21. října 1926.

Státní znak tvoří stylizovaná kresba zlatého květu chryzantémy s černými (jinde i červenými) obrysy. Centrální disk je obklopen přední sadou 16 okvětních lístků. +more Zadní sada 16 lístků je lehce posunutá oproti přední sadě, takže je vidět na samotných okrajích květiny.

Ostatní členové císařské rodiny používají verzi se 14 lístky.

Kresba květu symbolizuje slunce (stejně jako červené kruhové pole na vlajce). Jedná se o velmi starý symbol císaře a zároveň státu. +more Císař je v Japonsku dle tradice považován za přímého potomka nejdůležitější šintoistické bohyně Amaterasu Omikami.

Historie

V době před i po zavedení první japonské vlajky (která byla zavedena až v roce 1854 po obnovení kontaktů se západem a potřebou reprezentace státu) se v Japonsku neužíval ani žádný státní znak. Zatímco v Evropě se v té době užívaly státní znaky a lidé či rody užívaly erby, v Japonsku byla užívána znamení domů a rodů, tzv. +more „mony“, která se nosila na oděvech, uniformách, přilbách či na praporech a vlajkách. Šógunát Tokugawa (japonské státní zřízení v letech 1603-1867) užíval vlastní mon.

Soubor:Tokugawa family crest.svg|Emblém (mon) Šógunátu Tokugawa (1603-1867)

Za období Meidži (Meidži byl japonský císař v letech 1867-1912) nemohl kromě japonského císaře nikdo jiný používat císařskou pečeť, takže každý člen císařovy rodiny musel používat trochu pozměněnou verzi pečeti. Šintoistické svatyně zobrazovaly na svých vlastních emblémech buď císařskou pečeť jako takovou, nebo do nich alespoň zakomponovaly její prvky.

21. října 1926 se stala císařským a současně statním znakem kresba zlatého květu chryzantémy. Znak je užíván dodnes.