Stalaktit
Author
Albert FloresStalaktit je přírodní úkaz, který se vyskytuje v jeskyních a jiných podobných prostorách. Jedná se o formaci, která roste dolů ze stropu a vytváří tak charakteristické tvarované kónické nebo trubicovité útvary. Stalaktity jsou tvořeny především uhličitanem vápenatým, který se vysráží z vody prosakující skrze horniny, ale mohou se také vyskytovat ve formě jiných minerálů. Vznik stalaktitů je spojen s procesem nazývaným speleogeneze, který zahrnuje postupné rozpouštění a vytváření horninových dutin vlivem vody. Stalaktity mají významnou estetickou hodnotu a jsou oblíbenou turistickou atrakcí v mnoha jeskyních po celém světě.
Odkapávající voda z počátečních zárodků stalaktitů Stalaktit (z řeckého slova stalaktos - odkapávat) je sekundární krasový jev, který vyrůstá od stropu jeskyně případně ze šikmé plochy v místech, kde protékají vodní roztoky obohacené rozpuštěnými minerálními složkami.
Jeskynní útvar vzniká srážením rozpuštěného CaCO3 vlivem změny tlaku a teploty. Postupným odkapáváním vody a následným srážením začíná na stropní části vznikat nejprve vyboulenina, která se začíná prodlužovat a mohutnět. +more V některých případech se v první fázi vytváří dlouhý tenký krápník, který nazýváme brčko. Vlivem gravitace odkapává stále voda směrem dolů, což určuje rozhodující směr, kterým krápník vzniká.
Voda odkapávající na podlahu jeskyně má stále množství rozpuštěných složek, které se začnou srážet i na podlaze a tak pod stalaktitem začíná zpravidla vznikat další sekundární jeskynní útvar, který nazýváme stalagmit. Při dostatečně dlouhém časovém úseku a stálosti přiváděných roztoků dochází ke spojení stalaktitu a stalagmitu a vzniká útvar, který označujeme jako stalagnát.
Nejdelší známý stalaktit pochází z Gruta Rei do Mato v Brazílii, kde dosahuje délky 20 metrů.