Stanislav Bechyně

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav - 15. října 1973 Praha) byl český konstruktér a pedagog. Jeho stěžejními díly jsou železobetonové konstrukce, a kamenné a betonové mosty.

Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, a ty pak, s velkou dávkou invence, využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor, stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval publikačně i pedagogicky.

...
...
...

Životopis

+more85'>Vysvědčení o vykonání 2. státní zkoušky dne 9. června 1910 Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval roce 1910, s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován roku 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu. Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do roku 1958.

Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. +more stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr. h. c. ) Českého vysokého učení technického v Praze.

Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil k nově vzniklé stavební firmě Dr. Ing. +more Karel Skorkovský, zabývající se stavbou betonových konstrukcí. Pro vojenskou správu vyvinul Ing. Bechyně speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při stavbě československého opevnění. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.

Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl, podle svého přání, v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.

Dílo

Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí, se třemi oblouky, se ovšem nakonec realizace nedočkal.

Díla v Československu

Most v Hořepníku přes Trnavu * cementárna Králův Dvůr * hangáry Letňany * most v Hořepníku - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem) (1913) * železárna Hrádek u Rokycan (1915) - doktorská disertační práce * automobilka Praga Praha Libeň (1916) - unikátní stavba (sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy) * nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze (1919) * skladiště Kostelec nad Labem - parabolická skořepinová konstrukce * Stránovský viadukt - železniční most u Mladé Boleslavi (1924) * ocelárna Kladno * most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935) * dálniční most Senohraby (1944) * most přes řeku Váh v Komárně - plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím pouze 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m * přesun děkanského kostela v Mostě

Díla v Praze

Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze: * přesun rotundy Máří Magdaleny u Čechova mostu * úprava mostovky na Karlově mostě * rekonstrukce Anežského kláštera * podchycení budovy Národního technického muzea při stavbě letenského tunelu

Publikace

Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti o mostech a jiných betonových stavbách. * Betonové stavitelství * Stavitelství mostů kamenných a betonových * Technický průvodce * Mosty trámové a rámové * Mosty obloukové

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top